Petr Kropotkin

Petr Kropotkin

Petr Kropotkin, fotografováno Nadarem
Celé jméno	Petr Alexejevič Kropotkin
Region	ruská filosofie západní filosofie
Období	filosofie 19. století filosofie 20. století
Narození	9. prosincegreg. / 27. listopadujul. 1842 Moskva, Ruské impérium
Úmrtí	8. února 1921 (ve věku 78 let) Dmitrov, Ruská sovětská federativní socialistická republika
Škola/tradice	anarchokomunismus
Oblasti zájmu	autorita, spolupráce, politika, revoluce, práce, ekonomie, zemědělství, evoluce, geografie, literatura, věda, filosofie, etika
Význačné ideje	zakladatel anarchokomunismu
Významná díla	Mutual Aid: A Factor of Evolution, The Conquest of Bread, Fields, Factories, and Workshops, The Great French Revolution: 1789–1793, Memoirs of a Revolutionist, Russian Literature, Ideals and Realities a Ethics: Origin and Development
Vlivy	Marx, Engels, Proudhon, Bakunin, Darwin
Vliv na	Berkman, Malatesta, Wilde,[1] Tolstoj,[2], Kafka,[3] Machno,[4] Rocker,[5] Kōtoku,[6] Brown, Ward, Galleani, Goldman, Woodcock, Bookchin,[7] Black, Chomsky,[8] Gould Ursula K. le Guin
Děti	Alexandra Kropotkin
Rodiče	Aleksey Kropotkin a Ekaterina Nikolaevna Kropotkina (nee Sulima)
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kníže Petr Alexejevič Kropotkin (rusky Пётр Алексеевич Кропоткин; 27. listopadu^jul./ 9. prosince 1842^greg., Moskva – 8. února 1921, Dmitrov) byl ruský revolucionář a publicista, geograf a geolog a zároveň jeden z předních ruských anarchistů a jeden z prvních zastánců a teoretiků anarchokomunismu. Vzhledem k jeho knížecímu titulu a jeho důležitosti jako anarchisty byl koncem 19. a začátkem 20. století nazýván „Anarchistický kníže“. Podílel se také jako přispěvatel do 11. vydání Encyclopædie Britannica z roku 1911.

Narodil se v rodině starobylého knížecího rodu, měl staršího bratra Alexandra. Jeho bratranec Dmitrij byl později zavražděn revolucionářem Grigorijem Goldenbergem. V 15 letech nastoupil na studia v prestižní aristokratické vojenské akademii, do Pážecího sboru v Petrohradu, po jejichž dokončení se stal komorníkem cara Alexandra II. V roce 1868? získal důstojnickou hodnost a odešel sloužit k Amurskému kozáckému vojsku. Poté v roce 1862 odjel na pět let na Sibiř, kde se zabýval vědeckou a společenskou činností (účastnil se geografických expedicí). Určil směr, kterým se táhnou základní horské masivy Asie, tj. od jihozápadu na severovýchod.^[9] Poté vystoupil s hypotézou, jejíž základem byla myšlenka o dávném zalednění celé Evropy.^[9] Roku 1867 odjel do Petrohradu, kde nastoupil do zaměstnání na univerzitě, a o rok později byl zvolen členem Ruské geografické společnosti. Roku 1872 se po cestě do Švýcarska v Jurské federaci setkal s následovníky svého krajana Michaila Bakunina a přešel na pozice anarchismu, s Michailem Bakuninem se však nikdy nesetkal. Po návratu do Ruska se věnoval anarchistické propagandě, vstoupil do kroužku „čajkovců“, po jehož zničení byl zatčen a uvězněn v Petropavlovské pevnosti. V roce 1867 uskutečnil útěk z vězeňské nemocnice a prchl do zahraničí. Během 40 let v exilu se z něho stal jeden z nejvýznamnějších činitelů anarchistického hnutí – vystupoval na schůzích, účastnil se kongresů anarchistické Internacionály a veřejných akcí, psal propagační publikace a založil noviny. Vstoupil do První internacionály v roce 1872. Roku 1881 byl pro své aktivity vyhoštěn ze Švýcarska. Dva roky na to byl, ač nevinen ^[zdroj⁠?!], odsouzen k pěti letům vězení, ale v roce 1886 byl pod tlakem veřejnosti předčasně propuštěn a odjel do Anglie. V následujících letech vyšla jeho nejznámější díla jak z oblasti vědy (především geografie) tak i anarchistické teorie. Od roku 1892 přispíval po deset let do anglického periodika Nineteenth Century do rubriky Recent Science, kterou před ním vedl Thomas Henry Huxley.^[10] Po únorové revoluci 1917 se vrátil do Ruska, avšak jeho působení na ruský lid bylo brzy omezeno bolševickou vládou – byl vystěhován z Moskvy do Dmitrova. Ve svých dopisech se ještě snažil varovat dělníky v Evropě před bolševickou diktaturou – ale marně. Záhy na to zemřel. Jeho pohřeb se stal s Leninovým povolením posledním hromadným shromážděním anarchistů v Rusku až do rozpadu Sovětského svazu.

Petr Kropotkin byl významným kritikem sociálního darwinismu. Kropotkin nepřijal názor, že biologie podněcuje boj o život a soutěž, a místo toho tvrdil, že úspěšné byly takové druhy, které využily kolektivní energii a byly schopné vzájemné pomoci neboli spolupráce.^[11]

• Etika anarchismu
• Buřičovy řeči, přístupná kapitola „Pařížská komuna“ na Anarchy Wiki a kapitola „Revoluční vlády“ na AP Čítárně Archivováno 14. 1. 2007 na Wayback Machine.
• Dobývání chleba
• Historická úloha státu, přístupné ve slovenštině na Anarchy Wiki
• Komunismus a anarchie, přístupné na AP Čítárně Archivováno 14. 1. 2007 na Wayback Machine.
• Moderní věda a anarchie
• Paměti Revolucionáře
• Pole, továrny a dílny
• Pospolitost
• Současná věda a anarchie

• Mládeži, Chicago, Budoucnost, 1885, 40 stran, Epištoly revoluce č. 1/1885
• Revoluční vlády, New York, časopis Volné listy, 1890
• Zákon a autorita, New York, Skupina Bezvládí, 1893
• Revoluční duch, New York, Skupina Bezvládí, 1894
• Mravouka anarchie, překlad M. Hodek, New York, Dělnické listy, 1896
• Slova revolucionáře : revoluční menšiny, překlad J. A. P., New York, Dělnické listy, 1897
• Pařížská komuna, překlad J. Nekvasil, New York, Dělnické listy, 1898
• Kollektivism a komunism, překlad Vilém Körber, Praha, nákladem redakce Omladiny (Viléma Körbera), 1899, 20 stran
• Slova vzpůrcova. 1. díl, New York, Skupina Bezvládí, 1898
• Slova vzpůrcova. 2. díl, New York, Skupina Bezvládí, 1899
• Slova vzpůrcova. 3. díl, Pařížská komuna, New York, Skupina Bezvládí, 1900
• Kommunismus a anarchie, New York, 1901
• Velká revoluce, Praha, Nový kult, 1903
• Paměti revolucionářovy, překlad Emanuel Volný, Praha, Samostatnost, 1906–1907
• Anarchistická morálka, New York, Volné listy, 1907, 40 stran
• Buřičovy řeči, překlad Petr Pohan, Praha, Čas. Komuna (Karel Vohryzek a Ladislav Knotek), 1907, 213 stran
• Kollektivistické námezdnictví, výňatek z La conquête du pain, překlad V. Icha, Plzeň, Sdružení českých neodvislých socialistů, 1914
• Anarchistická morálka : Komunism a anarchie : Velká revoluce, Praha, Fr. Borový, 1919, 137 stran
• Mladým lidem : sto let čekání, překlad Junius, Praha, Fr. Borový : Průlom, 1920
• Pole, továrny a dílny, překlad Vlasta Borek, Praha, Mladé proudy, 1920
• Pospolitost, překlad z angl. A. A. Hoch, Praha, Družstvo Kniha, 1922
• Moderní věda a anarchie, překlad V. Borek, Praha, B. Vrbenský a V. Borek, 1922
• Herbert Spencer – jeho filosofie, překlad V. Borek, Praha, B. Vrbenský a V. Borek, 1923
• Historická úloha státu, překlad V. Borek, Praha, B. Vrbenský a V. Borek, 1926(?)
• Anarchistická morálka, Praha, Doutnák, 1992, bez ISBN, 28 stran
• Anarchistická etika, česky (překlad Alan Černohous). Votobia, Olomouc 2000, ISBN 80-7198-050-1, 128 stran. Obsahuje překlady děl:
  • Etické principy anarchismu (původní francouzská verze vyšla pod názvem Morále Anarchiste, noviny La Révolte, 1890, jinak vycházelo též pod názvy Etika anarchismu či Chléb a svoboda – např. Londýn 1907)
  • Spravedlnost a mravnost (v původní verzi přednáška z roku 1888 v posluchárně Ancotského bratrstva v Manchesteru, tištěná verze vyšla rusky 1920)
  • Morální volba L. N. Tolstého (původně série 8 přednášek v roce 1901 na Lowellsově institutu v anglickém Bostonu, knižně vyšlo v rámci Kropotkinovy knihy Ideály a realita v ruské literatuře)
  • O smyslu odplaty (vyňatá 9. kapitola z knihy O francouzských a ruských věznicích, Petrohrad 1906)
• jiný český překlad Etických principů anarchismu: Anarchistická morálka, Kalendář revolucionářů na rok 1904, Anarchy Wiki

• TOMEK, Václav; SLAČÁLEK, Ondřej. Anarchismus : svoboda proti moci. Praha: Vyšehrad, 2006. ISBN 80-7021-781-2. Kapitola 10. Buřičova morálka a pospolitost, s. 200–236. 
• HUDEČEK, Theodor. Peter Kropotkin : Život a dielo. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 1970. 72 s. (slovensky) 
• PURCHASE, Graham (přeložil WOHLMUTH, Petr). Evoluce a revoluce. Úvod do života a myšlenek P. A. Kropotkina. Praha: Neklid, 2020. 256 stran. ISBN 978-80-907562-6-7.

• Jurská federace
• Anarchokomunismus

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pjotr Alexejevič Kropotkin na Wikimedia Commons
• Galerie Pjotr Alexejevič Kropotkin na Wikimedia Commons
• Autor Peter Kropotkin ve Wikizdrojích (anglicky)
• Osoba Petr Kropotkin ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petr Kropotkin
• Plné texty děl autora Pjotr Alexejevič Kropotkin na projektu Gutenberg (anglicky)
• (česky) Stepňak: Petr Kropotkin – Československá anarchistická federace
• (česky) Anarchy Wiki – Československá anarchistická federace
• (anglicky) Archiv Petra Kropotkina – Anarchy Archives
• (anglicky) Kropotkinův příspěvek do Encyclopædia Britannica - Anarchism
• (francouzsky) Nadarovy portréty Petra Kropotkina v archivu La Médiathèque de l'architecture et du patrimoine
• (česky) Shrnující odborná studie "Evoluce a revoluce - úvod do života a díla P. A. Kropotkina" od australského anarchisty Grahama Purchase - nakladatelství Anarchistická knihovna (jaime.cz)