Petr Kudela (dokumentarista)

Petr Kudela
Narození16. srpna 1937 nebo 16. srpna 1936
Moravská Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí2. ledna 2023
Praha
ČeskoČesko Česko
VzděláníFAMU
Povolánírežisér, scenárista, spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Petr Kudela (16. srpna 1936 Moravská Ostrava-Zábřeh[1] – 2. ledna 2023 Praha) byl český dramaturg, režisér, spisovatel.

Život

Petr Kudela po absolvování měšťanské školy nastoupil do učebního oboru zámečník ve Vítkovických železárnách. Dále vystudoval jedenáctiletou střední školu v Ostravě-Vítkovicích. Vysokoškolská studia zahájil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ale záhy přešel na FAMU[2], kde vystudoval dramaturgii a scenáristiku. Poté nastoupil do Krátkého filmu Praha (KF), kde se stal dramaturgem ve studiu Výukového filmu. Zde se vytvářely populárně-vědecké a naučné filmy, které byly komunisty méně dozorovány než filmy dokumentární.

Ke svobodnější práci přispěla i uvolněnější společenská atmosféra šedesátých let. Ta ovšem rázně skončila po srpnové okupaci 1968 a následující Husákovské normalizaci. To se Kudela, jako spisovatel, dostal na seznam autorů, kterým kniha vyjít nemůže.[3] Jako režisér v KF však pracoval dál, a to až do začátku devadesátých let.

Filmová tvorba

  • Dudy a dudáci (1970)
  • Galerie Benedikta Rejta v Lounech (2004)
  • Legenda o víně
  • Podchod na Václavském náměstí (1968)[4]
  • Kdy začal dnešek (1967)
  • Nevěry a smutky
  • Obraz tří Grácií (1973)
  • Ostrava 75
  • Apokryf o době Karla IV
  • Známá země
  • Počátky české metropole
  • Žofinská huť z roku 1974 přepracován v roce 2015 na dokument Příběh o Žofii[5][6]
  • Jitex (1998)
  • Řeka Morava (1983)
  • Moravská mše (1972)
  • Muzeum v Pardubicích[2]
  • Z deníku střelmistra (1979)
  • Zemský ráj to na pohled
  • Zelené perspektivy
  • Národopisný den na jihu Moravy[7]
  • Paláce 1. republiky na nábřeží Vltavy[8]

Literární tvorba

  • Strmá voda
  • Něžné sestřičky
  • Labyrint pod zámkem v Mikulově
  • Hluboké elektrické ticho[9]
  • prózy v časopisech Červený květ, Signál a Ostravský kulturní měsíčník

Organizační činnost

Petr Kudela se zasloužil o 1. celostátní Přehlídku vědeckých a populárně vědeckých filmů v Olomouci, která se konala v roce 1966. Přehlídka pokračovala v dalších letech jako festival Academia Film Olomouc.

Pedagogická činnost

Jako pedagog působil na FAMU, na UP v Olomouci a na filmových školách ve Zlíně a v Písku.

Odkazy

Reference

  1. ↑ MÁLKOVÁ, Iva; URBANOVÁ, Svatava; DOKOUPIL, Blahoslav. Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945-2000). Olomouc Ostrava: Votobia Ústav pro regionální studia OU ISBN 978-80-7198-515-0, ISBN 978-80-7042-597-8. 
  2. ↑ a b Petr Kudela. FDb.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ GURŇÁKOVÁ, Michaela. Raná historie festivalu Academia film Olomouc [online]. Olomouc: Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, 2015 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ Podchod na Václavském náměstí | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ Příběh o Žofii. www.archivtv.cz [online]. ARCHIV TV [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ DOKUMENTY.TV. Příběh o Žofii -dokument [online]. 2021-11-04 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ MICHNOVÁ, Kristýna. Film o folklóru poprvé uvidí diváci v Mikulově. Břeclavský deník. 2009-05-19. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. 
  8. ↑ Petr Kudela. csfd.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  9. ↑ KUDELA, Petr. Hluboké elektrické ticho: sci-fi z minulého století. Praha: Pro Muzeum 301 s. ISBN 978-80-260-5771-0. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“