Petr Kunc
Ing. Petr Kunc | |
---|---|
Zastupitel Jihomoravského kraje | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 21. března 2023 | |
Ve funkci: 8. října 2016 – 3. října 2020 | |
Starosta městské části Brno-Židenice | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 19. října 2022 | |
Předchůdce | Aleš Mrázek |
Zastupitel městské části Brno-Židenice (v letech 2014–2022 také místostarosta MČ) | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 11. října 2014 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | TOP 09 (2010–2021) |
Nestraník | |
do zastupitelstva | za SN (2006) za TOP 09 (2010) |
v zastupitelstvu | nezávislý (od 2021) |
v kraji | nezávislý (od 2023) |
do kraje | za SEN 21 (2024) |
do Senátu | za SEN 21 (2022) |
Narození | 26. června 1978 (46 let) Brno Československo |
Choť | ženatý |
Děti | dva synové |
Sídlo | Brno-Židenice |
Alma mater | VUT v Brně |
Profese | projektant |
Webová stránka | petrkunc.cz |
Commons | Petr Kunc |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Petr Kunc (* 26. červen 1978 Brno) je český politik a projektant, v letech 2016 až 2020 a opět od roku 2023 zastupitel Jihomoravského kraje, od roku 2022 starosta městské části Brno-Židenice, předtím v letech 2014 až 2022 místostarosta této městské části.[1]
Život
Je absolventem Střední průmyslové školy stavební v Brně a Vysokého učení technického v Brně, oboru pozemní stavitelství (Ing.). Od roku 2006 je členem České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (č.a. 1004623). Je spolumajitel brněnského projektového ateliéru DWG. Je ženatý, má dva syny. Je také chovatelem psího plemena whippet.
Politické působení
V roce 2006 se stal součástí politického subjektu Zelená pro Židenice a Petiční výbor za zachování základní školy ZŠ Kamenačky. Kandidoval na 11. místě.[2] V roce 2010 kandidoval za stejný subjekt do zastupitelstva městské části na 6. místě, již jako člen TOP 09. V roce 2014 po skandálu ČSSD na židenické radnici[3] vedl kandidátku TOP 09 do městské části a následně se stal místostarostou pro územní plánování, dopravu a životní prostředí. Znovu kandidoval v roce 2018 za uskupení Spolu pro Židenice (TOP 09 + STAN) a stal se statutárním místostarostou městské části. V komunálních volbách v roce 2022 obhájil mandát zastupitele jako lídr sdružení nezávislých kandidátů „PETR KUNC – HLAS PRO ŽIDENICE“.[4] Dne 19. října 2022 byl zvolen novým starostou městské části.[5]
Městská část Brno-Židenice
V rámci místostarostenské se zabývá také projektováním veřejného prostoru v městské části, kde využívá profesní zkušenosti ze stavebnictví. Během jeho působení se podařilo především díky jeho aktivitám vybudovat nový sportovní areál BZZZUKOT,[6][7] rekonstruovat Karáskovo náměstí[8] a revitalizovat Juliánovské náměstí,[9] kde byl také obnoven původní vodní prvek se sochou Pramen od Jiřího Marka.[10] Proběhla také rekonstrukce přestupního uzlu Stará osada.[11][12] který se nově stal bezbariérovým.[13] Inicioval rekonstrukci Dělnického domu[14][15] a vybudování nového sběrného střediska.[13]
Smuteční síň Brno-Židenice
Od roku 2004 se věnuje projektu záchrany Židenické smuteční síně autora prof. Ivana Rullera. Inicioval nespočet exkurzí, článků a aktivit vedoucích k obnovení její funkce. Veřejně vystupoval proti její demolici.[16]
V roce 2020 schválilo Zastupitelstvo města Brna finanční transfer 27 467 000 Kč[17] a dále tuto stavbu svěřilo do správy městské části Židenice ZMB č. Z8/21 b.č. 148 (předtím byla svěřena Správě hřbitovů města Brna). Ve výběrovém řízení na projektanta záchrany smuteční síně zvítězil Ing. arch. Marek Jan Štěpán, který na projektu pracuje od června 2021.[18]
Na záchraně objektu stále aktivně spolupracuje s prof. akad. soch. Tomášem Rullerem.
Statutární město Brno
Je autorem myšlenky tramvajového spojení pro městskou část Brno-Vinohrady,[19][20][21] která se v roce 2021 zapracovala do návrhu nového územního plánu města Brna.
Je vedoucí osobností zastupující občany ve sporech ohledně zápachu vycházejícího ze slévárny Heunisch v Brně-Líšeň. Inicioval návrh změny územního plánu města Brna pro danou lokalitu a dlouhodobě proti šíření zápachu bojuje.[22]
Jihomoravský kraj
V roce 2016 kandidoval do Zastupitelstva Jihomoravského kraje za koalici TOP 09 s podporou starostů a Žít Brno a stal se zastupitelem.
V rámci volebního období vykonával činnost předsedy klubu zastupitelů, byl místopředsedou výboru pro dopravu, výboru pro národnostní menšiny, kontrolního výboru a členem finančního výboru. V daném volebním období byl členem dozorčí rady společnosti Thermal Pasohlávky a.s. a spolupracoval na projektu Lázní Pasohlávky.[23][24]
V roce 2020 kandidoval v krajských volbách v Jihomoravském kraji za SPOLU pro Moravu, koalice 5 stran do zastupitelstva JMK (TOP 09, Zelení, Moravské zemské hnutí, Idealisté a LES) a mandát se mu obhájit nepodařilo.[25] V březnu 2023 však na mandát krajské zastupitelky rezignovala Barbora Antonová a on se stal jejím nástupcem.[26][27]
V krajských volbách v roce 2024 kandiduje do Zastupitelstva Jihomoravského kraje jako nestraník za hnutí SEN 21 v rámci uskupení „Hlas Moravy“ (tj. Zelení, LES, hnutí SEN 21, hnutí Idealisté).[28]
Senátní volby 2022
V roce 2021 se zúčastnil primárních voleb České pirátské strany do Senátu za obvod č. 58 – Brno-město a stal se oficiálním kandidátem Pirátů.[29][30] 27. května 2022 odstoupil po vzájemné dohodě s představiteli Pirátské strany, místním a krajským předsednictvem z pirátské kandidátky pro senátní volby v obvodu č. 58.[31] Důvodem byly odlišné představy o podobě a obsahu kampaně.[31]
Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 nakonec kandidoval jako nestraník za SEN 21 v obvodu č. 58 – Brno-město.[32] Se ziskem 9,84 % hlasů se umístil na předposledním 5. místě a do druhého kola voleb nepostoupil.[33]
Členství v TOP 09 a vyloučení
Od 14. prosince 2010 do 28. ledna 2021 byl členem TOP 09. V průběhu členství byl předsedou místní organizace Brno-Židenice, MO Brno-město, místopředsedou krajské organizace Jihomoravský kraj.
V roce 2021 byl vyloučen ze strany společně s Janem Vitulou na základě návrhu spolustraníka Tomáše Třetiny v rámci vnitrostranického sporu ohledně nominace do komise Rady JMK a údajného nedodržení koaliční smlouvy Spolu pro Moravu ze strany Vlastimila Válka a Tomáše Třetiny.[34] Kunc i Vitula důvody vyloučení považovali za lživé a vykonstruované.[35] Podle nich se jednalo o záměrnou čistku v krajské buňce s motivací odstranit stranické rivaly.[36]
Kritika a kontroverze
V roce 2021 zvítězil v otevřeném výběrovém řízení Pirátů do představenstva firmy MORAVIA GSA s.r.o.. Do funkce nebyl jmenován z důvodu nesouhlasu Letiště Brno s jeho nominací. Letiště Brno má ve společnosti Moravia GSA s.r.o. obchodní podíl 55 %, zbývajících 45 % Jihomoravská rozvojová společnost, s.r.o. Důvodem byla zřejmě jeho činnosti v kontrolním výboru JMK, kde inicioval zpoplatnění využití pozemků JMK pro logistické centrum BALP (Brno Airport Logistic Park) a zlepšení podmínek pro letecké školy a individuální létání.[37][38][39]
Odkazy
Reference
- ↑ Místostarostové. www.zidenice.eu [online]. [cit. 2022-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Hlasy pro kandidáty. volby.cz [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Brněnským politikům hrozí až devět let. Měli manipulovat veřejné zakázky. iDNES.cz [online]. 2015-11-20 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Jmenné seznamy. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Ustavující zasedání Zastupitelstva MČ Brno-Židenice 19. října 2022 [online]. MČ Brno-Židenice, 2022-10-19 [cit. 2022-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-10-20.
- ↑ S.R.O, Brno TV. Sportovní areál Bzzzukot se doslova mění před očima. tvbrno1.cz [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Stavbaweb.cz – Dětské hřiště s kavárnou v areálu Bzzzukot v Židenicích. www.stavbaweb.cz [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Stavební a udržovací práce na Karáskově náměstí. www.zidenice.eu [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-01.
- ↑ Archiweb – Brno-Židenice zrevitalizovalo Juliánovské náměstí za 11 milionů. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ BÁRTOVÁ, Eva. Rekonstrukce Staré osady: na přestupním uzlu vznikne kuřárna a dětské hřiště. Brněnský deník. 2016-07-31. Dostupné online [cit. 2022-01-10].
- ↑ REDAKCE. Velké plány se Starou osadou: přibudou tam koše a stromy. Brněnský deník. 2017-04-04. Dostupné online [cit. 2022-01-10].
- ↑ a b Brno otevřelo v Židenicích sběrný dvůr, lidé tam ale zatím nesmí. Brněnská Drbna – zprávy z Brna a Jihomoravského kraje [online]. TRIMA NEWS, s r o [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ HALUZA, Oldřich. Nová podoba Dělnického domu v Židenicích: podívejte, jak se vyřádil umělec Timo. Brněnský deník. 2020-10-14. Dostupné online [cit. 2022-01-10].
- ↑ HALUZA, Oldřich. Dělnický dům v Židenicích dostává nový šmrnc. Opravy dokončí nejpozději v září. Brněnský deník. 2020-06-29. Dostupné online [cit. 2022-01-10].
- ↑ Archiweb – Zástupci Brna-Židenic chtějí uchránit smuteční síň od demolice. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Smuteční síň v Židenicích se dočká opravy, Brno pošle první část peněz na její rekonstrukci. Brno [online]. 2020-11-13 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ EXTERNÍ, autor. Záchrana smuteční síně v Židenicích: přibude kolumbárium s rozptylovací loučkou. Brněnský deník. 2021-07-14. Dostupné online [cit. 2022-01-10].
- ↑ V Brně plánují tramvaj do strmého kopce jako v americkém San Franciscu. iDNES.cz [online]. 2020-05-25 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ ZICHOVÁ, Pavlína. Spor o šalinu na Vinohrady: Nechceme ji, dopravu řešte jinak, tvrdí spolek. Brněnský deník. 2021-01-13. Dostupné online [cit. 2022-01-10].
- ↑ https://www.impuls.cz/regiony/jihomoravsky-kraj/tramvaj-pod-zemi-tunel-projekt-brno-vinohrady.A210210_082406_imp-jihomoravsky_kov/tisk. iDNES.cz [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ HALUZA, Oldřich. Desetitisíce obyvatel Brna obtěžuje nepříjemný zápach. Viní slévárnu Zetoru. Olomoucký deník. 2021-06-28. Dostupné online [cit. 2022-01-10].
- ↑ Jihomoravský kraj couvá z čínských lázní, jsou složité a rizikové. iDNES.cz [online]. 2018-01-10 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ RAPCO, Michal. Lázně v Pasohlávkách budou i bez Číňanů. Firmu čeká změna vedení. Brněnský deník. 2017-07-31. Dostupné online [cit. 2022-01-10].
- ↑ Přednostní hlasy pro kandidáty. volby.cz [online]. [cit. 2022-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Kunc nahradí Antonovou v krajském zastupitelstvu, ředitelka Vesny rezignovala. Brňan.cz [online]. 2023-04-21 [cit. 2023-05-03]. Dostupné online.
- ↑ ZJMK18 27. 4. 2023 [online]. YouTube.cz, 2023-05-09 [cit. 2023-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané 20. 9. – 21. 9. 2024, Jmenné seznamy a základní přehledy, Všichni platní kandidáti, Jihomoravský kraj [online]. Český statistický úřad, 2024 [cit. 2024-08-09]. Dostupné online.
- ↑ STRANA, Česká pirátská. V senátním obvodu č. 58 Brno-město bude za Piráty kandidovat Petr Kunc. jihomoravsky.pirati.cz [online]. [cit. 2022-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-24.
- ↑ KF JmK 11/2021 – Primární volby pro senátní obvod č. 58 – Brno-město – Fórum Pirátské strany. forum.pirati.cz [online]. [cit. 2022-05-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Odstoupení z kandidátky pro senátní volby v obvodu č. 58 Brno-město – Fórum Pirátské strany. forum.pirati.cz [online]. [cit. 2022-05-29]. Dostupné online.
- ↑ HRABAL, Michal. Boj o senát v Brně: četník Arazím z Humoresek nebo „přestupující“ ředitel. Brněnský deník. 2022-06-15. Dostupné online [cit. 2022-06-18].
- ↑ Jmenné seznamy a přehledy. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/kunc_zidenice/status/1355065087116140546. Twitter [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ HALUZA, Oldřich. Čistka v TOP 09: vyloučili brněnského předsedu Kunce a exnáměstka Vitulu. Brněnský deník. 2021-01-29. Dostupné online [cit. 2022-06-04].
- ↑ Rozkol v TOP 09. Válek odstřihl svého rivala, podle něj jde o osobní mstu. iDNES.cz [online]. 2021-01-29 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Končí hádky o pozemky u brněnského letiště, za nájem získá kraj miliony. iDNES.cz [online]. 2020-06-19 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Tichý boj o budoucnost letiště. Smlouva na 60 let rozhádala krajské radní. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Chtějí nás vyštvat, předpisy jsou brutální, zlobí se firmy na Letiště Brno. iDNES.cz [online]. 2019-08-08 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Kunc na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Petr Kunc, Licence: CC BY-SA 4.0
Oficiální fotografie brněnského politika Petra Kunce