Petr Květina
doc. Mgr. Petr Květina, Ph.D. | |
---|---|
Narození | 19. dubna 1976 (47 let) Hradec Králové Československo |
Alma mater | Filozofická fakulta Masarykovy univerzity |
Povolání | archeolog |
Rodiče | Jaroslav Květina |
Příbuzní | Jan Květina (sourozenec) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Petr Květina (*19. dubna 1976, Hradec Králové[1]) je český archeolog a vysokoškolský pedagog. Zaměřuje se na období neolitu, na teorii poznání archaických společností a koncept studia minulosti bez písemných pramenů.[2]
Životopis
Narodil se roku 1976 jako nejstarší syn farmaceuta Jaroslava Květiny. Jeho mladším bratrem je historik a politolog Jan Květina. Vystudoval archeologii na Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V roce 2000 obhájil diplomovou práci Neolitická sídliště na Chrudimsku a jejich vzájemné vztahy a získal magisterský titul. V roce 2006 získal doktorát na Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK.[3] V roce 2017 se habilitoval na FF UK a stal se docentem.[4]
Je členem Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze, zástupce ředitele ústavu a vedoucí oddělení archeologie pravěku.[2][5]
V roce 2021 vystupoval proti údajné rekonstrukci obličeje svaté Ludmily.[6][7] Autoři rekonstrukce obličeje svaté Ludmily reagovali příspěvkem publikovaným v prestižním odborném časopise Digital Applications in Archeology and Cultural Heritage, který kritiku Petra Květiny vyvrátil.[8][9] Přispívá nejen do odborných časopisů (Archeologické rozhledy), ale i populárně naučnými články do časopisu Respekt.[10][11][12]
Odkazy
Reference
- ↑ https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=60906456&subjektId=694613&spis=383565
- ↑ a b ARUP. doc. Mgr. Květina Petr, Ph.D. [online]. [cit. 2023-02-17]. Dostupné online.
- ↑ ARUP. doc. Mgr. Květina Petr, Ph.D. [online]. [cit. 2023-02-17]. Dostupné online.
- ↑ UNIVERZITA, Masarykova. doc. Mgr. Petr Květina, Ph.D. – Životopis. Masarykova univerzita [online]. [cit. 2023-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Petr Kvetina | Institute of Archaeology, Praha, Czech Republic - Academia.edu. bylany.academia.edu [online]. [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Falešná tvář světice. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2023-02-17]. Dostupné online.
- ↑ JZA. Přišli vědci s podobou sv. Ludmily? Pochybnosti o pravosti lebky i metodě! upozornil archeolog. Blesk.cz [online]. 2021-11-20 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online.
- ↑ MORAES, Cicero; ŠINDELÁŘ, Jiří; GALASSI, Francesco M. Ludmila of Bohemia (ca. 860–921): Multidisciplinary considerations on her facial approximation. Digital Applications in Archaeology and Cultural Heritage. 2023-06, roč. 29, s. e00263. Dostupné online [cit. 2024-03-10]. DOI 10.1016/j.daach.2023.e00263. (anglicky)
- ↑ ŠPONAR, jan. Svatá Ludmila 1100 let po smrti pomáhá léčit! Vědcům nevěřili, že odhalili její skutečnou podobu. Blesk.cz [online]. 2023-05-20 [cit. 2024-03-10]. Dostupné online.
- ↑ KVETINA, Petr. Květina, P. 2022. Tak promluvil Černý jelen. Respekt 33 (34):52-55.. www.academia.edu. 2022-01-01. Dostupné online [cit. 2023-02-17].
- ↑ KVETINA, Petr. Květina, P. 2022. Oregon nebo hrob! Příběh velkého putování přes prérie a hory v letech 1835–1865 Respekt 33 (11):52-55.. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2023-02-17].
- ↑ KVETINA, Petr. Květina, P. 2021. Umění, které neslo smrt. Respekt 32 (34):54-57.. Respekt. 2021-01-01. Dostupné online [cit. 2023-02-17].
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“