Petr Lachnit
Ing. Petr Lachnit, CSc. | |
---|---|
5. ministr pro místní rozvoj ČR | |
Ve funkci: 26. dubna 2000 – 15. července 2002 | |
Předseda vlády | Miloš Zeman |
Předchůdce | Jaromír Císař |
Nástupce | Pavel Němec |
Místopředseda ČSSD | |
Ve funkci: 1998 – 2003 | |
Poslanec Evropského parlamentu | |
Ve funkci: 1. května 2004 – 19. července 2004 | |
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR | |
Ve funkci: 15. června 2002 – 15. června 2006 | |
Zastupitel města Ostrava | |
Ve funkci: 19. listopadu 1994 – 2. listopadu 2002 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSSD (1990–?) SPOZ / SPO |
Narození | 30. prosince 1949 (74 let) Opava Československo |
Choť | Zuzana Lachnitová |
Děti | dvě děti |
Alma mater | VŠB-TU Ostrava |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Petr Lachnit (* 30. prosince 1949 Opava) je český politik, v letech 2000–2002 ministr pro místní rozvoj ve vládě Miloše Zemana, počátkem 21. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, později člen Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ).
Životopis
Mládí a studia
Po maturitě na SVVŠ v Opavě v roce 1968 pokračoval ve studiu na Vysoké škole báňské v Ostravě, kterou dokončil v roce 1973. V roce 1981 zde získal titul Kandidát věd v oboru Stavba energetických strojů a zařízení. V letech 1973–1976 působil jako aspirant na Vysoké škole báňské v Ostravě. Poté pracoval v letech 1976–1994 v podniku Železárny a strojírny Vítkovice v oblasti energetiky.[1]
Politická kariéra
V roce 1990 vstoupil do ČSSD. V komunálních volbách roku 1994 a komunálních volbách roku 1998 byl za ČSSD zvolen do zastupitelstva města Ostrava. Profesně se k roku 1998 uvádí jako náměstek primátora.[2][3] Od roku 1994 do roku 2000 působil jako náměstek primátora města Ostrava pro investiční, ekonomický a urbanistický rozvoj.[1] Od roku 1998 byl místopředsedou ČSSD pro komunální politiku.
Ministr pro místní rozvoj
V dubnu 2000 byl jmenován ministrem pro místní rozvoj ve vládě Miloše Zemana. Ministerskou funkci zastával po celé zbylé funkční období Zemanovy vlády, tedy do července 2002.[4] Byl také členem vládní Komise pro evropskou integraci a předsedou Výboru Státního fondu rozvoje bydlení. V květnu 2001 získal třetí místo v anticeně Ropák roku za prosazování výstavby distribučního centra na okraji Chráněné krajinné oblasti Poodří.[5] Distribuční centrum měl stavět Roman Grolig, podnikatel, který v minulosti štědře obdaroval Lachnitovu firmu Alfa Horizont.[6] Lachnit případ odmítl vysvětlit a na autory článku podal žalobu.[7][8]
V září 2001 vyšlo na povrch, že před účastí v televizním pořadu Kotel zaplatil 152 tisíc Kč soukromé agentuře R.P.A za „odborné konzultace“, ačkoliv by tuto práci měl vykonávat tiskový odbor ministerstva.[9] Firma patřila podnikateli Janu Večerkovi, který pro něj pracoval v kampani před komunálními volbami v Ostravě v roce 1998.[10] Tuto kauzu mu vyčetl i premiér Miloš Zeman.[11]
Poslanec Parlamentu ČR
Před parlamentními volbami v roce 2002 měl ambice stát se lídrem kandidátky, moravskoslezská organizace jej však umístila až na deváté místo kandidátní listiny a lídrem se stal Lubomír Zaorálek.[12] Ve volbách získal 6 540 preferenčních hlasů a stal se poslancem Parlamentu ČR.[13] Byl místopředsedou sněmovního výboru pro evropskou integraci (od roku 2004 oficiálně výbor pro evropské záležitosti) a v letech 2004–2006 i členem výboru zahraničního. Ve sněmovně setrval do voleb v roce 2006.[14] [15]
V roce 2004 taky krátce, do voleb do Evropského parlamentu, zasedal jako kooptovaný poslanec EP, než se mandátu ujali řádně zvolení poslanci za Českou republiku.[16] Ve volbách do EP v roce 2004 kandidoval za ČSSD, ale nebyl zvolen.[17]
Podnikatelské aktivity
V letech 1996 až 2000 byl předsedou představenstva akciové společnosti Free Zone Ostrava. V letech 2003 až 2006 vykonával funkci člena představenstva a mezi roky 2006 a 2007 funkci člena dozorčí rady. V květnu 2007 se stal opět členem představenstva a funkci vykonával až do 18. srpna 2016.[18] V roce 2004, tedy v době, kdy byl Lachnit členem představenstva i poslancem za ČSSD, vyšlo najevo, že společnost darovala 95 tisíc Kč Občanské demokratické straně.[19]
Po odchodu ze sněmovny
Je předsedou Strany práv občanů Zemanovci v Moravskoslezském kraji.[zdroj?] V senátních volbách roku 2012 byl kandidátem SPOZ za senátní obvod č. 71 – Ostrava-město. Získal necelá 3 % hlasů a nepostoupil do 2. kola.[20] V roce 2015 v rozhovoru pro Parlamentní listy zpochybnil oficiální verzi útoků z 11. září 2001 a prohlásil, že „když nebude dnes Evropa křesťanská, bude zítra muslimská“.[21]
Petr Lachnit je ženatý. Má dvě děti a čtyři vnoučata.[22]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Ing. Petr Lachnit CSc. – senátor pro všechny občany [online]. petrlachnit.cz [cit. 2013-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-22.
- ↑ Počet obyvatel: 310 078 Osoba: Petr Lachnit, CSc. [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2013-01-10]. Ing.CSc.&jmeno=Petr Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Počet obyvatel: 310 078 Osoba: Petr Lachnit, CSc. [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2013-01-10]. CSc.&jmeno=Petr Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Vláda Miloše Zemana (22.07.1998 - 12.07.2002) [online]. vlada.cz [cit. 2013-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Ropákem roku 2000 se stal náměstek ministra životního prostředí Josef Běle. Radio Prague International [online]. 2001-04-27 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Lachnit prosazoval úvěr pro svého tajného dárce. iDNES.cz [online]. 2001-08-24 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Lachnit případ vysvětlovat nehodlá. iDNES.cz [online]. 2001-08-25 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Lachnit lže, aby se zachránil. iDNES.cz [online]. 2001-11-15 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Lachnit v Kotli? Platí stát. iDNES.cz [online]. 2001-09-20 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Lachnit platí známého. iDNES.cz [online]. 2001-09-27 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Zeman vytkl Lachnitovi kauzu Kotel. iDNES.cz [online]. 2001-09-20 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Lachnit v Ostravě neuspěl. iDNES.cz [online]. 2001-10-14 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Jmenné seznamy a přehledy. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Petr Lachnit [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Důvěra vládě je stále nejistá, Lachnit ale slíbil podporu. Radio Prague International [online]. 2005-05-02 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Petr LACHNIT [online]. europarl.europa.eu [cit. 2013-01-10]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 11. - 12.06.2004 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-10]. Dostupné online.
- ↑ KURZY.CZ. ENES Cargo a.s. - obchodní rejstřík, úplný výpis. rejstrik-firem.kurzy.cz [online]. [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Firma s Lachnitem sponzorovala ODS. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Buď budeme naše hodnoty bránit i se zbraní v ruce, nebo zvolíme cestu dekadence a smrti z vyděšení. Promluvil Zemanův ministr Petr Lachnit.. parlamentnilisty.cz [online]. [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Novými ministry jsou Lachnit a Schling. iDNES.cz [online]. MAFRA [cit. 2013-01-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“