Petr Mareš (politik)

PhDr. Petr Mareš, CSc.
místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje
Ve funkci:
15. července 2002 – 4. srpna 2004
Předseda vládyVladimír Špidla
5. předseda US-DEU
Ve funkci:
19. ledna 2003 – 27. června 2004
PředchůdceIvan Pilip
NástupcePavel Němec
poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
20. června 1998 – 20. června 2002
velvyslanec ČR v Nizozemsku
Ve funkci:
2006 – 2010
Stranická příslušnost
ČlenstvíUS-DEU (1998–?)

Narození15. ledna 1953 (70 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVaršavská univerzita
Univerzita Karlova v Praze
Zaměstnánípolitik, diplomat
Profesespisovatel
CommonsPetr Mareš (politician)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Mareš (* 15. ledna 1953 Praha) je český diplomat a bývalý politik, na přelomu 20. a 21. století poslanec Poslanecké sněmovny za Unii svobody a v letech 2003–2004 předseda této strany, místopředseda vlády Vladimíra Špidly.

Životopis

Po dobu jednoho roku studoval na historické fakultě Varšavské univerzity, pak přešel na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (obor filosofie – dějepis). Zde promoval roku 1978 a roku 1983 tu obhájil doktorskou, později roku 1988 i kandidátskou práci. V období let 1980–1981 byl zaměstnán jako montér v podniku Strojinvestav Praha, pak v letech 1981-1984 coby vědecký aspirant a pak odborný pracovník v Ústavu československých a světových dějin ČSAV. Následně byl od roku 1987 do roku 1988 archivářem Všeodborového archivu a v období let 1988–1990 vědeckým pracovníkem oddělení dějin a teorie filmu v Československém filmovém ústavu. Od roku 1990 vyučoval na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Byl zde tajemníkem katedry politologie, proděkanem pro studijní záležitosti a vedoucím oddělení amerických studií při Institutu mezinárodních studií. Absolvoval i zahraniční pedagogickou stáž, když v roce 1996 vyučoval v letním semestru na University of Calgary. Je autorem několika odborných a populárně naučných knih z oboru historie. Jako spoluautor se podílel na II. dílu knihy Dějiny zemí Koruny české vydané roku 1992 nakladatelstvím Paseka. U téhož vydavatelského domu publikoval v roce 1997 společně s Jiřím Fidlerem knihu Dějiny a NATO (Paseka 1997). Je ženatý, má dvě dcery a syna.[1]

Počátkem roku 1998 se zapojil do budování Unie svobody jako nové politické strany. Uvádí se tehdy jako člen jejího přípravného výboru, profesí vysokoškolský pedagog.[2] V únoru 1998 se pak stal jejím místopředsedou.[3] Ve volbách v roce 1998 byl zvolen do poslanecké sněmovny za Unii svobody (volební obvod Východočeský kraj).[4] Byl předsedou sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a v letech 2001–2002 i volebního výboru. V parlamentu setrval do voleb v roce 2002.[5]

V následném funkčním období sice nezasedal v parlamentu, ale dále posiloval svůj vliv v Unii svobody a ve vládě. V období červenec 2002 – srpen 2004 působil jako místopředseda vlády Vladimíra Špidly (místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje).[6] Na 8. republikovém shromáždění Unie svobody-DEU v lednu 2003 byl zvolen předsedou strany. Ani pak se ale nepodařilo zastavit propad preferencí a po volbách do EP roku 2004, které pro US-DEU dopadly katastrofálně, začali stranu opouštět někteří významní členové. Výrazným kritikem politiky Petra Mareše byl například Robert Kolář, který v květnu 2004 odešel z vedení US-DEU a přestal být i jejím členem.[7] Na předsednickém postu setrval Mareš do června 2004, ve vládě zasedal do srpna téhož roku.

Později působil v diplomacii. V letech 2006 až 2010 byl českým velvyslancem v Nizozemsku. V roce 2010 prezident Václav Klaus odmítl jmenovat Mareše velvyslancem České republiky na Ukrajině.[8] Od roku 2010 byl velvyslancem se zvláštním posláním pro Východní partnerství.[9]

Odkazy

Reference

  1. PhDr. Petr Mareš, CSc. [online]. vlada.cz [cit. 2012-12-28]. Dostupné online. 
  2. Zpráva ČTK: V Litomyšli se má platforma definitivně rozejít s ODS, Datum vydání: 16.1.1998, Čas vydání: 15:32, ID: 19980116D00873.
  3. Zpráva ČTK: Matějů, Šanc a Mareš zvoleni místopředsedy Unie svobody, Datum vydání: 22.2.1998, Čas vydání: 16:34, ID: 19980222C02033.
  4. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 19. - 20.6.1998 [online]. volby.cz [cit. 2012-12-28]. Dostupné online. 
  5. Petr Mareš [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-28]. Dostupné online. 
  6. Přehled členů vlády (15. 7. 2002 - 4. 8. 2004) [online]. vlada.cz [cit. 2012-12-28]. Dostupné online. 
  7. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1568, 1575. 
  8. Klausovi se nelíbí návrhy velvyslanců. Mareše odmítl [online]. aktualne.centrum.cz [cit. 2012-12-28]. Dostupné online. 
  9. Velvyslanec se zvláštním posláním Petr Mareš se zúčastnil konference k 20. výročí vzniku Visegrádské skupiny [online]. mzv.cz [cit. 2012-12-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Petr Mareš (politician).jpg
Petr Mareš, bývalý poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (US-DEU)