Petr Nouzovský

MgA. Petr Nouzovský
Základní informace
Narození24. dubna 1982 (42 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryklasická hudba
Povolánívioloncellista
NástrojeVioloncello
Manžel(ka)Kristina Fialová
Webhttp://www.czechcellist.com, http://www.nouzovsky.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Nouzovský (* 24. dubna 1982, Praha)[1] je český violoncellista, dramaturg, pedagog a od roku 2017 předseda Asociace hudebních umělců a vědců (AHUV).[2][3][4]

Biografie

Studia

Petr Nouzovský studoval na Pražské konzervatoři (František Pišinger, Jiří Bárta, Jan Páleníček), Hudební a taneční fakultě AMU (HAMU) v Praze (Miroslav Petráš), Vysoké hudební škole v Drážďanech (Wolfgang Emanuel Schmidt) a na Královské konzervatoři v Madridu (Iagoba Fanló).

Kromě opětovného pozvání na Piatigorského seminář v Los Angeles absolvoval mistrovské kurzy u Mstislava Rostropoviče, Borise Pergamenschikova a Lynna Harrella.[5] Soukromě studoval u Stanislava Apolína.

Od roku 2022 je studentem doktorandského studia na VŠMU v Bratislavě. Dizertační práci na téma Bohuslav Martinů a jeho dílo pro violoncello z pohledu interpreta vede doc. Eugen Prochác.

Pedagogická, zakladatelská a hudebně organizační činnost

Hudební spolupráce

Petr Nouzovský spolupracuje s dirigenty Jakubem Hrůšou, Petrem Popelkou, Jiřím Rožněm, Tomášem Braunerem, Martinem Leginusem, Charlesem Olivieri-Munroe, Gáborem Takácsem-Nagym, Petrem Altrichterem, Casparem Richterem, Janem Schultszem, Andrew Parrottem, Case Scaglionim, nebo Jamesem Judem. Prezentuje koncertní hudbu klasické violoncellové literatury (Martinů, Dvořák, Brahms, Beethoven, Čajkovskij, Haydn, Schumann, Šostakovič, Bloch), ale i koncerty pro svou obtížnost méně hrané (Prokofjevova Symfonie-Koncert, Offenbachův „Millitaire“ Koncert).

Hudební nahrávky

Nahrává pro Dabringhaus und Grimm, Brilliant Classics, CUBE, Albany, Supraphon, ArcoDiva. CD Vivat Tango nahrané s akordeonistou Ladislavem Horákem pro Supraphon získalo ocenění Nejlepší violoncellové CD roku 2014 The Violoncello Foundation New York. Dvojalbum s kompletním dílem Bohuslava Martinů pro violoncello a orchestr (Plzeňská filharmonie, Tomáš Brauner) vydané prestižním německým vydavatelstvím Dabringhaus und Grimm získalo cenu „Nahrávka roku 2017“ Prague Classic Awards, „Cenu německých kritiků 2017“ a superlativní recenze v Pizzicato Luxembourg a Frankfurter Allgemeine.

V roce 2019 vydaná nahrávka Sonát pro violoncello a klavír Bohuslava Martinů natočená s legendárním švýcarským klavíristou Gérardem Wyssem pro label ArcoDiva získala recenze u nás i v zahraničí (Francie/Opera Critiques, USA/Grego Applegate Edwards’s Classical-Modern Music Review a Anglii/Music Web International). Je prvním violoncellistou, který nahrál kompletní dílo Bohuslava Martinů na pěti CD. V roce 2022 vydané CD s Koncertem h moll Antonína Dvořáka (Komorní filharmonie Pardubice, Stanislav Vavřínek, Brilliant Classics) je dle bostonského Fanfare Magazine (July/Aug 2022, Jerry Dubins) nejlepší nahrávkou tohoto díla v historii. Album se stalo Album of the Weekend britského Classic FM, získalo nejvyšší hodnocení Pizzicato Luxembourg, 5 hvězd prestižního francouzského periodika Classica Magazine a svrchovaně brilantní recenzi belgického Crescendo Magazine.

Koncertní a hudební aktivity (výběr)

Petr Nouzovský dosud odehrál přes 2600 koncertů ve 40 zemích světa. Vystoupil na pódiích (Concertgebouw v Amsterdamu, Festivalový sál Bad Kissingen, Čajkovského sál v Moskvě, Herkules sál v Mnichově).

V letech 2014/2016 byl rezidenčním sólistou Plzeňské filharmonie.

V průběhu sezóny 2022/2023 se Nouzovský představil na orchestrálních a recitálových koncertech v Evropě, Severní Americe a Asii. V minulé sezóně vystoupil společně s Nagojskou filharmonií, Slovenskou filharmonií, PKF-Prague Philharmonia, Janáčkovou filharmonií, Českým filharmonickým sborem Brno anebo se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Je pravidelným hostem Pražského jara, MHF Leoše Janáčka a Dvořákovy Prahy. V minulých sezónách se představil v Německu, Číně, Japonsku, New Yorku, Estonsku anebo v Polsku.

Dne 8. listopadu 2022 na 8. benefičním koncertu Institutu Bohuslava Martinů v Profesním domě v Praze provedl Petr Nouzovský spolu s klavíristou Martinem Kasíkem první uvedení nově objevené skladby Bohuslava Martinů, Romance pro housle a klavír (H 186bis[6]). Skladba byla uvedena v transkripci pro violoncello a klavír.[7][8]

Hudební nástroj

Hraje na violoncello Georg Rauer 1921 z díly rakouského houslaře Georga Rauera.

Soukromý život

Petr Nouzovský je ženatý, jeho manželkou je violistka Kristina Nouzovská Fialová.[9] Mají syna Patrika (nar. 2022).

Reference

  1. ↑ Český hudební slovník osob a institucí, heslo: Petr Nouzovský (cit. 26. 9. 2021). www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2021-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-26. 
  2. ↑ Český hudební slovník osob a institucí, heslo: Asociace hudebních umělců a vědců - profesní organizace, zapsaný spolek (cit. 26. 9. 2021). www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2021-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-26. 
  3. ↑ Petr Veber: Petr Nouzovský: Asociaci hudebních umělců a vědců spojuje pocit vzájemného obohacení, Klasikaplus.cz, 6. 10. 2021 (cit. 26. 9. 2021)
  4. ↑ Asociace hudebních umělců a vědců, vedení spolku
  5. ↑ Petr Nouzovský, hudební medailonek
  6. ↑ Prameny | Databáze pramenů Institutu B. Martinů. database.martinu.cz [online]. [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ VEBER, Petr. Natálie Krátká: Nálezy jako Romance Bohuslava Martinů jsou otázkou štěstí a náhody. www.klasikaplus.cz [online]. [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ Institut Bohuslava Martinů objevil ztracenou skladatelovu skladbu. Na benefičním koncertě ji zahrají Petr Nouzovský a Martin Kasík. www.martinu.cz [online]. [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ Český rozhlas D-dur: Violoncello, viola a pes. Na návštěvě u Petra Nouzovského, 15. 6. 2019 (rozhlas. pořad)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“