Petr Pavel

arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Petr Pavel (2023)
Petr Pavel (2023)
4. prezident České republiky
Úřadující
Ve funkci od:
9. března 2023
Předseda vládyPetr Fiala
PředchůdceMiloš Zeman
32. předseda vojenského výboru NATO
Ve funkci:
26. června 2015 – 29. června 2018
PředchůdceKnud Bartels
NástupceStuart Peach
6. náčelník Generálního štábu
Armády České republiky
Ve funkci:
1. července 2012 – 30. dubna 2015
PředchůdceVlastimil Picek
NástupceJosef Bečvář
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1985–1989)
Nestraník
Prezident ČR(od 2023)
Vojenská služba
Složka Československá lidová armáda
Československá armáda
Armáda České republiky
Doba služby1983–2018
Hodnostarmádní generál  
Bitvy/válkymírová operace UNPROFOR
vyproštění francouzských vojáků ze základny Karin

Narození1. listopadu 1961 (62 let)
Planá
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťHana Pavlová (1986–2001)
Eva Pavlová (od 2004)
RodičeJosef Pavel a Marie Kličková
DětiJan Pavel
Petr Pavel
Eva Friedlová (nevlastní)
SídloČernouček (od 2011) a Lumbeho vila (od 2023)
Alma materVojenská akademie v Brně
Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově
King's College London
Profesevoják, vojenský diplomat
Náboženstvíateismus
OceněníMedaile Za službu vlasti (1988)
Kříž za vojenskou chrabrost (1993)
medaile Za hrdinství (1995)
důstojník Řádu čestné legie (2012)
velkokříž Řádu koruny (2018)
… více na Wikidatech
PodpisPetr Pavel, podpis
Webová stránkawww.hrad.cz
www.generalpavel.cz
CommonsPetr Pavel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Pavel (* 1. listopadu 1961 Planá) je český politik a armádní generál ve výslužbě, od března 2023 čtvrtý prezident České republiky. Úřadu se ujal složením slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu.[1][2]

V letech 2012–2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky a mezi roky 2015 a 2018 působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO; stal se tak prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy, který nastoupil do nejvyšší vojenské funkce Severoatlantické aliance.[3][4] Se ziskem 35,40 % hlasů vyhrál první kolo přímé prezidentské volby v roce 2023. Ve druhém rozhodujícím kole zvítězil s 58,32 % hlasů nad Andrejem Babišem.[5]

Mládí a vzdělání

Petr Pavel se narodil roku 1961 v Plané u Mariánských Lázní do rodiny příslušníka Československé lidové armády, pocházejícího ze Lhoty za Červeným Kostelcem. Otec, plukovník Josef Pavel (1937–2020), působil jako zpravodajec a měl na starost i elektronický průzkum, mimo jiné zachycování a analyzování zpráv armád NATO; v letech 1973 až 1989 působil v Táboře na tamním velitelství Západního vojenského okruhu. Matka Marie pocházela z rodiny živnostníků a byla absolventkou Vyšší hospodářské školy v Trutnově.[6]

V letech 1975 až 1979 Petr Pavel studoval na Vojenském gymnáziu Jana Žižky z TrocnovaOpavě.[7] Po jeho absolvování pokračoval v letech 1979–1983 studiem na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Následně se v rozmezí let 1988 a 1991 vzdělával v postgraduálním kurzu organizovaném 26. oddělením Zpravodajské správy Generálního štábu (tzv. Zpravodajským institutem) pro pracovníky vojenské rozvědky pro práci v zahraničí a speciální úkoly (s krycím jménem Pávek a v prvním ročníku pod krytím Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně).[8][9][10] Archivní dokument shrnující Pavlovo studium uvádí, že „ke studiu předmětu přistoupil zodpovědně, potvrdil velmi dobré předpoklady pro zvládnutí agenturní přípravy“.[11]

Zásah na Národní třídě dne 17. listopadu 1989 viděl z okna své školy, ale nijak se nezapojil.[12] Po změně režimu získal zahraniční vzdělání studijními pobyty ve Spojených státech (Defense Intelligence CollegeBethesdě) a ve Spojeném království (štábní školaCamberley a později Královská akademie obranných studiíLondýně), kde nakonec na King's College London v letech 2005–2006 vystudoval postgraduální program mezinárodní vztahy.[13][14]

Vojenská kariéra

1983–1989: Počátky

Po ukončení vysoké vojenské školy ve Vyškově roku 1983 Pavel začínal u výsadkového vojska. Přihlášku do Komunistické strany Československa podal v roce 1983 a po dvouletém kandidátství byl 13. února 1985 do strany přijat.[15][16][17] Později se stal předsedou základní organizace KSČ.[18] Pavel to po letech v rozhovoru pro Respekt potvrdil a uvedl své pohnutky ke vstupu do strany.[pozn. 1]

Roku 1988 sloužil jako výsadkář-průzkumník u vojenského útvaru VÚ 8280 v Prostějově. K 1. květnu 1988 byl v hodnosti kapitána velitelem 3. výsadkové průzkumné roty 1. výsadkového průzkumného praporu v rámci 22. výsadkové brigády speciálního určení.[20][21] Na konci srpna roku 1988 se Pavel před nástupem na postgraduální kurz stal členem Zpravodajské správy Generálního štábu.[22] V posudku k propůjčení medaile Za službu vlasti roku 1988 byl hodnocen jako třídně uvědomělý a politicky vyspělý, napomáhající prosazovat vedoucí úlohu strany mezi podřízenými, dobře zabezpečující bojovou pohotovost jednotky a odvádějící „vytrvalou, obětavou a příkladnou práci“.[23]

1990–2014: Vojenský diplomat a velitel

Po dokončení studií na Vojenské akademii v roce 1991 Pavel nastoupil na Generální štáb Armády České republiky[24] a v 90. letech působil v armádní zpravodajské službě Vojenském zpravodajství. Byl asistentem generálporučíka Radovana Procházky, politického vězně komunistického režimu. V téže době rovněž spolupracoval s tehdejším ministrem obrany a někdejším disidentem Lubošem Dobrovským.[25][24]

Odhalení památníku Okřídlený lev, věnovaného českým letcům RAF ve 2. světové válce 17. června 2014 za přítomnosti válečných veteránů, českých politiků a zástupců generálního štábu Armády ČR

Účastnil se mírové mise UNPROFOR v Jugoslávii, kde v lednu 1993 jeho jednotka při dobrovolné operaci pomohla zachránit přes 50 odříznutých francouzských vojákůválečné zóny mezi Srby a Chorvaty.[26] Pavel za tuto misi obdržel nejvyšší francouzské vojenské vyznamenání[27] a nakonec „za nevšední odvahu“ i nejvyšší státní vyznamenání – Řád čestné legie.[28] Český prezident Václav Havel mu udělil Medaili Za hrdinství.[29]

V letech 2002–2007 byl postupně velitelem specializovaných sil, zástupcem velitele společných sil a zástupcem ředitele sekce ministerstva obrany. Předtím a poté zastupoval Českou republiku na několika vojenských diplomatických funkcích v Belgii, Nizozemsku a Spojených státech. V letech 1993–1994 byl zástupcem vojenského přidělence České republiky v Belgii, v letech 1999–2002 zástupcem na velitelství NATO v nizozemském Brunssumu. V roce 2003 působil jako zástupce ve velitelství operace Trvalá svobodaTampě v USA. V letech 2007–2009 byl zástupcem vojenského představitele České republiky při Evropské unii v Bruselu a následně v letech 2010–2011 zástupcem České republiky na Vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě u belgického Monsu.[14]

Během americké invaze do Iráku v březnu 2003, kdy působil jako styčný důstojník na americkém velitelství v Kataru, varoval, že Irák by mohl použít proti invazním jednotkám zbraně hromadného ničení.[30] V roce 2011 byl členem odborné komise, která sepsala Bílou knihu o obraně, hodnotící stav a navrhující opatření na zlepšení obrany České republiky.[31][32]

Od července 2011 do června 2012 byl zástupcem náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Vlastimila Picka, kterého 1. července 2012 ve funkci vystřídal. Do funkce byl jmenován prezidentem republiky Václavem Klausem 29. června 2012[33] a stal se prvním náčelníkem generálního štábu, jenž si prošel vojenským nasazením v zahraniční misi.[34] Jako náčelník generálního štábu se Pavel zasazoval o to, aby se rozpočet české armády nesnižoval, a prosazoval to u prezidenta republiky, ministra obrany Alexandra Vondry a dalších politiků.[35][36] Snažil se o spolupráci s akademiky a pořádání diskusních fór na téma obrany.[35] Podpořil účast českých vojáků ve válce v Afghánistánu a uvedl, že obrana republiky „bude začínat ne na hranicích České republiky, ale na vnějších hranicích NATO, a někdy i za nimi, často tisíce kilometrů od nás“.[37] Později prohlásil, že by bylo velkou chybou, kdyby čeští vojáci opustili Afghánistán pod tlakem veřejného mínění.[38]

2015–2018: NATO

Dne 21. července 2014 navrhla Sobotkova vláda Pavla pro období 2015–2018 do úřadu předsedy vojenského výboru NATO, jenž představuje po generálním tajemníkovi druhý nejvyšší post Severoatlantické aliance. Vojenský výbor NATO je nejvyšším vojenským orgánem aliance, v němž jsou zastoupeni náčelníci generálních štábů členských zemí. Tento orgán udílí instrukce dvěma dominantním strategickým velitelstvím NATO.[3][4][39] Pavlovu kandidaturu podpořil také prezident republiky Miloš Zeman. Na vilniuském zasedání výboru byl 20. září 2014 do této funkce zvolen, když předčil kandidáty z Itálie a Řecka.

Petr Pavel s belgickým premiérem Charlesem Michelem na Konferenci o mezinárodní bezpečnosti v Halifaxu, listopad 2015

Tříleté funkční období generála Pavla v NATO začalo 26. června 2015.[3] V pozici vystřídal dánského generála Knuda Bartelse a stal se prvním odborným poradcem generálního tajemníka Jense Stoltenberga. Pavlův předchůdce Bartels po jeho zvolení vyjádřil přesvědčení, že „díky svým zkušenostem a znalosti záležitostí a procesů NATO odvede [Pavel] skvělou práci, aby vojenský výbor zůstal silný“.[40] Jako hrozby, jimž NATO během jeho působení čelilo, Pavel zmínil radikalismus na Blízkém východě a teroristickou organizaci Islámský stát. V souvislosti s nástupem do nové funkce v NATO odstoupil z pozice náčelníka Generálního štábu Armády České republiky; v této funkci jej k 1. květnu 2015 nahradil Josef Bečvář. Slavnostní ceremoniál spojený s předáním funkce se konal o tři dny později.[41]

Během svého působení ve vedení vojenského výboru se zabýval prováděním rozhodnutí přijatých na summitu NATO ve velšském Newportu v roce 2014, kde zastupoval Českou republiku společně s prezidentem Milošem Zemanem a ministrem obrany Martinem Stropnickým,[42] včetně Akčního plánu připravenosti. Věnoval se zvyšování ochrany vzdušného prostoru aliance, posílení alianční pozice v oblasti odstrašování, úpravě velitelské struktury NATO a podpoře operací Rozhodná podpora v Afghánistánu a KFOR v Kosovu.[43] Zapracoval na obnovení dialogu s Ruskem, narušeného po anexi Krymu.[44]

Petr Pavel na návštěvě Mezinárodního centra speciálního výcviku v Německu, rok 2016

V roce 2016 vyjádřil názor, že Rusko je nebezpečnější než Islámský stát a hrozba terorismu a uprchlíků byla v České republice přeceňována.[45]

V čele vojenského výboru jej po skončení funkčního období v závěru června 2018 nahradil vrchní maršál letectva sir Stuart Peach ze Spojeného království, zvolený v září 2017 z pozice náčelníka vrchního štábu britských ozbrojených sil.[46] Jens Stoltenberg při jeho odchodu z funkce uvedl, že Pavel „znamenitě vedl vojenský výbor během klíčového období historie NATO,“ a poděkoval mu za pomoc a podporu.[47] V březnu 2018 obdržel Pavel za to, že „skvěle provedl Vojenský výbor NATO, včetně zástupců národních armád a národních náčelníků generálních štábů, nejnáročnějším obdobím v nedávných dějinách aliance“, nejvyšší americké vojenské vyznamenání udělované cizinci – komandér Záslužné legie.[48][49] Při jeho odchodu do armádní výslužby 30. listopadu 2018 analytici jako František Šulc a Lukáš Dyčka oceňovali Pavlovy diplomatické schopnosti a civilní přesah.[35][44]

Vzpomínky na svou vojenskou kariéru popsal Pavel společně s jinými náčelníky generálního štábu v knize Devět generálů, vydané k oslavě 30 let české armády.[50]

Předseda amerického Sboru náčelníků Joseph F. Dunford vyznamenává Petra Pavla, rok 2018

Vojenské hodnosti

Politická kariéra

Prezidentská kampaň

O možné kandidatuře Petra Pavla na funkci prezidenta České republiky se spekulovalo dlouhodobě, v průzkumech veřejného mínění se v této souvislosti jeho jméno poprvé objevilo již v roce 2015, tedy v souvislosti s prezidentskou volbou v roce 2018, v níž však nakonec kandidátem nebyl. V listopadu 2019 připustil, že pokud budou mít šanci na zvolení lidé, kteří by byli z jeho pohledu pro Česko nebezpečím a rizikem, tak by mohl kandidovat.[54] Teprve 29. června 2022 potvrdil, že se bude ucházet o kandidaturuprezidentské volbě v roce 2023. Uvedl také, že začal se sběrem podpisů občanů. Kampaň financoval z darů podporovatelů, od žádného dárce neplánoval přijmout částku vyšší než 3 miliony korun.[55]

Podle průzkumu agentury Median ze srpna 2022 měl Pavel šanci v prvním kole prezidentských voleb získat 22 % hlasů a postoupit do druhého kola, v němž by porazil poměrem hlasů 58 % : 42 % bývalého premiéra Andreje Babiše.[56]

Petr Pavel během shromáždění na podporu UkrajinyBrně, březen 2022

Svou kandidaturu na prezidenta oficiálně oznámil dne 6. září 2022, kdy představil své volební heslo „Vraťme Česku řád a klid“ a vizi stát se nezávislým prezidentem,[pozn. 2][57] načež za burácení motocyklů Harley spustil v Praze před Píseckou branou ostrou předvolební kampaň.[58] Prohlásil, že Česká republika si zaslouží hlavu státu, která v časech krize promlouvá klidným a srozumitelným hlasem, mírní vášně a vede ke společnému cíli.[58] Dne 27. září oznámil na svém facebookovém profilu, že nasbíral již více než 55 tisíc podpisů (zákonná podmínka pro občanské kandidáty je 50 tisíc);[59] nakonec jich 7. listopadu navrhovatel jeho kandidatury Tomáš Kulhánek na ministerstvo vnitra přinesl 81 250.[60] Z nich po vyškrtnutí neplatných záznamů uznalo ministerstvo 81 083 podpisů a na základě toho 25. listopadu rozhodlo o zaregistrování jeho kandidátní listiny.[61]

Symbolem jeho kampaně se staly flanelové košile, v nichž pravidelně vystupoval.[62] Pro užívání tohoto materiálu na sociálních sítích a předvolebních akcích byla některými komentátory kampaň označována za „flanelovou revoluci“.[63][64] Organizace Transparency International označila 5. ledna 2023 Pavlovu kampaň se známkou 2,7 za druhou nejtransparentnější, po kampani Danuše Nerudové.[65] Jeho kampaň byla zároveň podle analytiků nejčastějším terčem dezinformací.[66][67][68] Těsně před 1. a 2. kolem voleb byly jeho webové stránky napadeny ruskou hackerskou skupinou.[69]

Se ziskem 1 975 056 hlasů (35,40 %) těsně vyhrál 1. kolo prezidentských voleb s náskokem přibližně 0,4 procentního bodu (22 843 voličských hlasů) před kandidátem hnutí ANO 2011 Andrejem Babišem, oba tak postoupili do 2. kola.[5][70] Před 2. kolem začal Pavel pořádat velká setkání s lidmi v regionech, například v Ústí nad Labem, v Ostravě či v Brně. Na tato shromáždění ho přišly podpořit podle odhadů tisíce lidí.[71][72][73] Ve 2. kole prezidentských voleb zvítězil Pavel s 3 359 151 hlasů (58,32 %) a stal se tak zvoleným prezidentem České republiky. Poražený kandidát Babiš získal 2 400 046 hlasů (41,67 %).[74][75]

V projevu po svém zvolení uvedl:[76]

Rozumím i tomu, že mnozí teď cítí zklamání, protože jejich favorit nevyhrál. Zároveň ale vnímám to, že v této zemi nevidím vítězné ani poražené voliče. Vidím, že v této volbě vyhrály hodnoty. Hodnoty jako pravda, důstojnost, respekt a pokora. Jsem přesvědčený, že tyto hodnoty sdílí naprostá většina z nás. Rozhodně stojí za to, abychom se snažili, aby byly součásti našich životů a aby se vrátily na Hrad a do naší politiky. (...) Na závěr mi dovolte říct, že za úspěch svého prezidentství budu považovat pouze a jen náš společný úspěch.

Spory o činnost v době komunismu

Před prezidentskou volbou se ve veřejném prostoru probírala Pavlova komunistická minulost. V září 2022 odborník na studium totalitních režimů Petr Blažek poukázal na údajné nepřesnosti v Pavlových výpovědích ohledně této věci.[8] Pavel Blažka označil za lháře, nicméně nespecifikoval tvrzení, které by nebylo pravdivé.[77]

Po kurzu pro pracovníky vojenské rozvědky bylo prý zvažováno Pavlovo zpravodajské nasazení v západních státech.[18] Bývalý spolužák z kurzu Pavel Beneš v říjnu 2022 prohlásil, že Pavel byl vůči režimu loajální a hájil jeho zájmy, a to i u jeho konce. Dle Beneše byl kurz přípravkou na diplomatickou špionáž na Západě;[78] spolužák byl také údajně kádrován za schvalování petice Několik vět na výboru základní organizace KSČ, jehož byl Pavel předsedou.[79] Proti nařčení se Pavel ohradil, označil je za pomluvu a na svou obhajobu zveřejnil vyjádření dalších dvou spolužáků, Jaroslava Gojfára a Pavla Zůny, kteří se ho zastali.[80] Tvrzení o jeho protekčním postavení označil historik Eduard Stehlík za nepodloženou spekulaci.[24] Za Pavla se postavil i bezpečnostní analytik Andor Šándor, který odmítl, že by kurz připravoval pouze vojenské rozvědčíky.[81] Benešova slova nepotvrdil v odborném vyjádření ani Libor Kuděj z Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany, který uvedl, že absolventi Pavlova kurzu mohli pracovat jako diplomaté.[82] Podle Fora24 a Deníku N se na zajištění prostoru Benešovi v médiích podílel Miroslav Kříženecký, který před rokem 1989 působil jako vojenský prokurátor a člen KSČ a později pracoval pro kontroverzního podnikatele Františka Mrázka či pro ruskou ambasádu v Praze, v roce 2003 pak byl kandidátem na prezidenta za KSČM. Ten potvrdil svou odbornou podporu Benešovi, aby byla jeho vyjádření právně konformní.[83]

K invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa z roku 1968 se Pavel v životopise sepsaném v roce 1987 vyjádřil takto: „Velký vliv na mé pozdější názory mělo léto roku 1968. Tehdy byli u nás na návštěvě přátelé ze Sovětského svazu. Právě na kontrastu mezi nimi na jedné straně a protisovětskými náladami na druhé mi otec srozumitelně k mému věku vysvětlil podstatu situace. Bylo to účinnější než cokoliv jiného a také trvalejší, posměch ve škole ze strany spolužáků pro mou obhajobu našich přátel mě v názoru tenkrát pouze utvrdil.“[84][85] Později invazi odsoudil a za tento životopis se omluvil.[86]

Pavel uvedl, že vstup do KSČ byla chyba a za posledních 33 let ji prý náležitě odčinil.[87][88] Podle lustračního osvědčení z roku 1992 nebyl spolupracovníkem StB.[89]

Dezinformace o Petru Pavlovi

Před 1. a zejména 2. kolem prezidentské volby v lednu roku 2023 se Petr Pavel stal častým cílem dezinformátorů. Ti nejčastěji tvrdili, že v případě zvolení Petr Pavel zatáhne Česko do války na Ukrajině, vyhlásí všeobecnou mobilizaci a pošle tam bojovat české vojáky (ačkoli česká ústava toto neumožňovala a Petr Pavel o ničem takovém nikdy nehovořil). Přímé zapojení do konfliktu na Ukrajině naopak odmítl a uvedl, že vždy pracoval na udržení míru.[90]

Týden před 2. kolem prezidentské volby se internetem začalo šířit manipulativně sestříhané video, které vyznělo v Pavlově snaze přímo zapojit Česko do války na Ukrajině. Po zveřejnění celé stopáže, v nesestříhané verzi, naopak takové zapojení Česka do konfliktu odmítl. Upravené video se poprvé objevilo na ruském propagandistickém kanále, odkud dále šířilo přes dezinformační weby a řetězové e-maily. Tento způsob předvolebního boje odsoudili nejen Pavlovi podporovatelé, ale i někteří podporovatelé protikandidáta Andreje Babiše, například poslanec hnutí ANO Patrik Nacher.[91][92][93]

Den před otevřením volebních místností 2. kola se na internetu objevily stránky věrně napodobující oficiální web Petra Pavla, které oznamovaly jeho úmrtí ve čtvrtek 26. ledna 2023 brzy ráno. Stránky byly vytvořeny s doménou .com zaregistrovanou kanadskou společností Tucows. Tuto doménu a web provozovala společnost Njalla z karibského ostrova Nevis, která byla založena v roce 2017 Peterem Sundem (stál například i za projektem The Pirate Bay). Zprávu oznamující úmrtí Pavla na pravděpodobné selhání srdce šířili podvodníci na internetu, pomocí řetězových e-mailů a oznámení rozeslali i do některých novinářských redakcí. Dle experta na českou dezinformační scénu Romana Mácy šlo o profesionální práci se stopami do Ruska (e-mail byl rozesílán ze serverů společnosti Yandex).[94][95] Policisté případ odložili s tím, že pachatele se nepodařilo vypátrat, nicméně jasné dle vyšetřovatelů je, že dezinformace se začala šířit z Ruska.[96]

Mezi dezinformacemi útočícími před volbami na Pavla se objevovala i obvinění, že je komunistickým rozvědčíkem školeným KGB v Rusku, či naopak že je agentem tajných služeb USA.[97] Koncem listopadu 2022 sdílel na svém twitterovém účtu poslanec hnutí ANO Radek Vondráček fotomontáž Petra Pavla se dvěma muži s fotografií ruského prezidenta Vladimira Putina na tričku. Po upozornění na nepravost fotografie se za sdílení dezinformace omluvil.[98]

Podle odborníků stojí za dezinformacemi lživě útočícími na Petra Pavla obvykle různé proruské weby či čeští podporovatelé Vladimira Putina, kteří v 1. kole voleb obvykle podporovali Jaroslava Baštu či Andreje Babiše. Část dezinformací proti Pavlovi však začal před 2. kolem volby šířit i sám Andrej Babiš a jeho okolí.[91][92][97][99][100][101]

Podporovatelé

Podporu prezidentské kandidatury Petra Pavla vyslovila, společně s dalšími dvěma kandidáty, koalice SPOLU; členové České pirátské strany v anketě týkající se volby prezidenta nejčastěji hlasovali pro Petra Pavla a další dva kandidáty.[102]

Mezi Pavlovy podporovatele se zařadili např. lékaři Pavel Pafko, Jan Pirk a Tomáš Šebek, herci Daniela Kolářová, Zdeněk Svěrák, Vladimír Polívka, Zlata Adamovská, Petr Štěpánek, Jitka Čvančarová, Petr Čtvrtníček, Milan Šteindler, Ondřej Ruml, režiséři Václav Marhoul a Jan Hřebejk, biochemik Libor Grubhoffer, bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová, studentský aktivista z roku 1989 Jan Bubeník, bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář, bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma, zakladatel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, ředitel Knihovny Václava Havla a bývalý diplomat Michael Žantovský, tenistka Lucie Šafářová a hokejista Tomáš Plekanec, spisovatel Jaroslav Rudiš, biskup Václav Malý, kněz a filozof Tomáš Halík, bývalý náčelník generálního štábu Aleš Opata, vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík, textař Michal Horáček, zpěváci Jaroslav Hutka, Xindl X, Radek Banga a Janek Ledecký.[58]

Z politiků jej podpořili například bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko, europoslankyně za ODS Veronika Vrecionová, europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, 1. místopředseda Senátu za hnutí STAN Jiří Drahoš, poslanec TOP 09 Pavel Klíma, bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny a senátorka Miroslava Němcová, senátor Václav Láska, hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák či ostravský primátor Tomáš Macura z hnutí ANO. Z byznysmenů mu podporu vyjádřili filantrop, podnikatel a novinář Jan Dobrovský, spoluzakladatel Tipsportu Jaroslav Beran, Stanislav Bernard, majitel pivovaru Bernard, Zbyněk Frolík, zakladatel Linet Holding, zakladatel Mall.cz Ondřej Fryc, spolumajitelé Y Soft Corporation Václav Muchna a Martin de Martini, zakladatel cukrářské firmy Marlenka Gevorg Avetisjan, finančník a filantrop Libor Winkler,[103] zakladatel firmy ePojisteni.cz Jan Barta, zakladatel firmy Jablotron a mecenáš Dalibor Dědek, Martin Hájek ze společnosti Livesport nebo podnikatel a majitel firmy Lasvit Leon Jakimič.[104][55][105][106][107][108]

Po skončení 1. kola prezidentské volby se Petra Pavla rozhodli v kampani podpořit nepostupující kandidáti Danuše Nerudová, Pavel Fischer, Marek Hilšer a Karel Diviš.[109] Podporu mu vyjádřil předseda vlády Petr Fiala[110] a následně i řada podporovatelů jeho protikandidátů, například předseda Senátu Miloš Vystrčil, bývalý premiér a předseda Senátu Petr Pithart, bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, ekonom Tomáš Sedláček, moderátorka Ester Janečková, předseda ČSSD Michal Šmarda,[111] či dobrovolnický tým Danuše Nerudové.[112][113] Na setkání s voliči v Brně před Janáčkovým divadlem dne 20. ledna 2023 mu vyslovil podporu i herci Ondřej Vetchý a Bolek Polívka, brněnská primátorka Markéta Vaňková nebo hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.[114]

Kandidaturu Petra Pavla podpořily také menší politické strany a hnutí: SNK Evropští demokraté, Strana zelených, Starostové pro Liberecký kraj, Hnutí Idealisté, Zlín 21,[115] SEN 21, Strana soukromníků České republiky[116] a Volt Česko.[117]

Odpůrci

Řada osobností veřejně vyslovila svou nepodporu prezidentské kandidatury Petra Pavla, zejména s poukazem na jeho předlistopadovou činnost a profesní dráhu. Mezi odpůrce se před 1. kolem zařadili např. Michael Kocáb a Miroslav Kalousek. Po skončení 1. kola Kocáb prohlásil, že nedokáže volit žádného z postupujících kandidátů (tj. Pavla ani Babiše) právě kvůli jejich vztahu k režimu před rokem 1989,[118] Kalousek naopak deklaroval záměr v nastalé situaci volit Pavla s tím, že podle kritérií netýkajících se předlistopadové minulosti je pro něj výrazně volitelnější než Babiš.[22]

Babiše naopak podpořil Miloš Zeman, který uvedl, že nechce volit Pavla kvůli jeho menším politickým zkušenostem, nedostatečné kvalifikaci pro řešení problémů netýkajících se armády a faktu, že není obvyklé, aby v „civilizovaných zemích“ byl prezidentem voják.[119]

Prezident České republiky

Petr Pavel s chotí Evou Pavlovou během inaugurace na Pražském hradě, 9. březen 2023

Před inaugurací poskytl Pavel řadu rozhovorů světovým médiím včetně CNN a BBC, hovořil s několika světovými státníky, mezi které patřili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, polský prezident Andrzej Duda a tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen. Stal se tak první evropskou zvolenou hlavou státu, která si s tchajwanskou prezidentkou v nedávné historii telefonovala.[120]

Zúčastnil se Mnichovské bezpečnostní konference, setkal se mimo jiné s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a rakouským prezidentem Alexanderem Van der Bellenem.[121][122]

Inaugurace Petra Pavla novým prezidentem České republiky se uskutečnila 9. března 2023. Ve svém inauguračním projevu zdůraznil důstojnost, respekt a slušnost, uvedl, že by se chtěl podílet na tvorbě společné vize pro Českou republiku.[123]

Petr Pavel na Národní třídě, 17. listopadu 2023

Dle průzkumu agentury CVVM důvěra v úřad prezidenta po nástupu Pavla do funkce výrazně vzrostla, a to z 38 na 58 %.[124] Jemu konkrétně pak dle dalšího průzkumu důvěřovalo 59 % respondentů.[125] Pavlovi pak důvěřovala naprostá většina voličů vládních uskupení, tedy koalice SPOLU, hnutí STAN a Pirátů, naopak většina příznivců opozičních hnutí ANO a SPD mu vyjádřila nedůvěru. Pavel rovněž dosahoval větší podpory u mladých a také vysokoškolsky vzdělaných respondentů.[126]

V červnu 2023 se Pavel jako první hlava státu po 10 letech zúčastnil oficiální návštěvy Prahy.[127]

Dne 15. ledna 2024 přiletěl do Izraele, kde v Jeruzalémě jednal s prezidentem Jicchakem Herzogem i premiérem Benjaminem Netanjahuem a vyjádřil Izraeli podporu ve válce s Hamásem na území Pásma Gazy. Následně navštívil Katar, kde jednal s vládnoucím emírem.[128][129] Podle zahraničněpolitického analytika Břetislava Turečka „Petr Pavel příjemně překvapil. Jako první český politik totiž poprvé od teroristického útoku zcela otevřeně promluvil i o zájmech Palestinců, o utrpení, kterým procházejí v Gaze.“[130] Po setkání s Herzogem a Netanjahuem Pavel prohlásil, že hnutí Hamás si bere palestinské civilisty jako „živé šíty“ a „ten, kdo nese hlavní vinu za civilní oběti, není izraelská armáda, ale Hamás sám.“[131]

Občanské a dobrovolnické aktivity

Jako předseda vojenského výboru NATO vystoupil v roce 2017 na výroční konferenci Aspen Institutu a Hospodářských novin Kam kráčíš Česko[132] a i v dalších letech vystupoval na konferencích tohoto institutu.[133] Po odchodu do armádní výslužby v roce 2018 zůstal aktivní v občanském životě.

V roce 2019 založil společně s diplomatem Petrem Kolářem, podnikatelem Františkem Vrabelem a manažerem Radkem Hokovským spolek Pro bezpečnou budoucnost.[134]

Spolu s lidmi stojícími za spolkem Pro bezpečnou budoucnost založil na jaře roku 2020 iniciativu a sbírku Spolu silnější za účelem koordinace a podpory dobrovolníků v boji s koronavirem.[134] Iniciativa podporovala výrobu a distribuci ochranných pomůcek či pomoc zdravotníkům a sociálním pracovníkům.[135] Během léta 2020 Petr Pavel sbíral zkušenosti od zástupců škol, obcí, bezpečnostních složek a podnikatelů za účelem přípravy na 2. vlnu epidemie. Následně sestavil tým expertů a doporučení pro zvládání krizí, která vyzývala politiky ke vzniku systému protikrizové ochrany, který by zajišťoval např. monitoring hrozeb a fungování kritické infrastruktury v případech typu živelných a zdravotnických pohrom, blackoutů, teroristických a kybernetických útoků, migračních vln či průmyslových havárií.[136][137][138]

Politické postoje

Mezinárodní politika

Související informace naleznete také v článku Seznam zahraničních cest Petra Pavla.

Petr Pavel se opakovaně vyslovil pro aktivní české členství v Evropské unii a NATO a vyjádřil prozápadní a proevropské postoje.[139] V únoru 2023 prohlásil, že turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, který odmítal schválit vstup Švédska do NATO, se chová jako na tureckém bazaru.[140]

Petr Pavel jako předseda Vojenského výboru NATO s vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě Philipem Breedlove a velitelem spojeneckých sil pro transformaci Denisem Mercierem

Dlouhodobě upozorňuje na nebezpečí Ruska, vojenskou agresi z ruské strany předpověděl v roce 2015.[141][142] Po vypuknutí ruské invaze Ukrajinu v únoru 2022 se Pavel zařadil k podporovatelům napadeného státu a rozpoutaný konflikt označil za „válku proti systému vedení mezinárodních vztahů“.[143] Uvedl, že Západ měl po ruské anexi Krymu a ovládnutí části Donbasu separatisty, podporovanými Ruskem jednat razantněji a prosadit pro civilisty bezpečnostní koridory hlídané OBSE. Domníval se původně, že Rusové po začátku invaze budou schopni udržet to, co obsadili, a Ukrajina nebude mít dostatečné zdroje na vytlačení ruské armády včetně Krymu, a to ani s pomocí západních zemí.[144] V prosinci 2022 připustil, že Ukrajina může válku vyhrát, a poukázal na důležitost pomoci Ukrajině pro bezpečnost Česka; zároveň uvedl, že je třeba s Rusy jednat a hledat vzájemné porozumění.[145] Po eventuálním skončení války by předem nezavrhoval budoucí vztahy s Ruskem, pokud ono samo zahájí normálnější vztahy s okolním světem a uzná suverenitu sousedních zemí.[146] V rozhovoru poukázal na nebezpečí kolapsu Ruska a úplné destabilizace jaderné velmoci; případný konec prezidenta Putina podle něj mohl znamenat nástup někoho ještě horšího. Postup západních zemí by podle něj měl být společný, opatrný a zároveň razantní.[147]

Premiér Petr Nečas a Petr Pavel s českými vojáky v Afghánistánu, duben 2013

Počátkem května 2023 vyjádřil názor, že plánovaná ukrajinská protiofenzíva s cílem získat zpět ukrajinské území, které bylo okupováno a anektováno Ruskem, má šanci na úspěch, ale zároveň upozornil, že „Rusko mělo čas připravit poměrně vysoce kvalitní a důkladnou obranu na některých liniích, což bude, pokud ji efektivně použijí, stát Ukrajinu velké oběti.“[148] Pavel varoval ukrajinské představitele při své cestě na Ukrajinu, aby se nesnažili chystanou protiofenzívu uspěchat a nenechali se „zatlačit do rychlejšího tempa dříve, než budou plně připraveni“ jen kvůli tomu, aby vykázali nějaké výsledky před západními spojenci, protože by to podle něj vedlo ke „strašlivým ztrátám“ a neúspěchu.[149] Počátkem června 2023 varoval, že protiofenzíva válku neukončí a na podzim pravděpodobně dojde k zamrznutí konfliktu a k přípravám na další boje v roce 2024.[150]

Petr Pavel při projevu v Evropském parlamentu

Pavel upozornil, že Rusko má tisíce jaderných hlavic a po invazi na Ukrajinu si není jistý, že ruské vedení nepodnikne něco „ještě šílenějšího, ať už je to konfrontace se silnějším soupeřem, jako je NATO,“ nebo rozhodnutí použít jaderné zbraně.[151]

V červenci 2023 vyslovil názor, že Rusové žijící v západních zemích by měli podléhat „přísnému dohledovému režimu“, „protože jsou občané země, která vede agresivní válku“. Putinův blízký spolupracovník Vjačeslav Volodin, kterého citovala ruská média, v reakci na Pavlova slova prohlásil, že Pavel chce Rusy žijící na Západě pozavírat do koncentračních táborů. Pavlova mluvčí Markéta Řeháková uvedla, že prezident Pavel v žádném případě „neměl na mysli internaci či jakýkoli druh pronásledování“.[152] V únoru 2024 představil iniciativu, která má za cíl získat v zemích mimo Evropskou unii pro Ukrajinu významné zásoby dělostřeleckých granátů.[153] K Pavlem představené iniciativě se připojila řada členských zemí EU.[154]

Čínu označil za zemi nekompatibilní se západními demokraciemi.[155] Na otázku o jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v debatě na CNN Prima News v lednu 2023 uvedl, že by s ním jednal o ekonomických nebo geopolitických tématech, zdůrazňoval by přitom respekt k lidským právům.[146] Podle Pavla si Čína nepřeje rychlé ukončení války na Ukrajině, protože válka oslabuje Rusko i Západ a dává Číně možnost získávat od Ruska levnou ropu, zemní plyn a další zdroje.[156] Pavlův výrok o Číně kritizoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.[157]

Odmítl přesun českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, který si jako své hlavní město nárokují jak Izrael, tak mezinárodně jen částečně uznaný Stát Palestina.[158]

V souvislosti s tureckou invazí do Afrínu v Sýrii, která začala v lednu 2018 a byla namířena proti syrským Kurdům, sice uznal turecké právo na sebeobranu, zároveň poukazoval na nutnost nevnímat Kurdy jako homogenní skupinu a upozornil, že část z nich efektivně bojuje proti extremistům.[159]

Společenská témata

Opakovaně varoval před nebezpečím populismu, který podle něj vede k růstu napětí ve společnosti a je stejně nebezpečný jako vnější hrozby.[144]

Kladně se postavil k stejnopohlavním sňatkům, adopcím homosexuálními páry a zavedení eutanázie, odmítl trest smrti.[160] Uvedl, že by nevetoval zákon o stejnopohlavních sňatcích, ani zpřísnění zákona o střetu zájmů, určitou míru státního deficitu považoval za zdravou, ale jeho výše k roku 2022 měla být už snížena.[161]

Petr Pavel (uprostřed) s tehdejší předsedkyní Poslanecké sněmovny Miroslavou Němcovou (ODS) a prezidentem Milošem Zemanem, rok 2013

Vnitrostátní politika

Na pravolevé škále se v rozhovoru zařadil „napravo od středu se silným sociálním akcentem“.[162] Ve sněmovních volbách v říjnu 2021 vyjádřil preferenci středo-pravicové koalici SPOLU, kterou by volil.[161] Přestože se v prezidentské volbě nechtěl stát přímo jejím kandidátem, jednal o získání politické podpory koalice pro svou kandidaturu,[55] kterou v říjnu 2022 skutečně obdržel. V předchozích přímých prezidentských volbách volil podle svého sdělení v roce 2013 v obou kolech nakonec poraženého Karla Schwarzenberga, v roce 2018 pak v prvním kole Pavla Fischera a ve druhém kole Jiřího Drahoše, který však prohrál v souboji s bývalým prezidentem Milošem Zemanem.[163]

Pavel během návštěvy Jihomoravského kraje s vedoucím politického odboru prezidentské kanceláře Tomášem Lebedou (vlevo) a hejtmanem Jihomoravského kraje Janem Grolichem (KDU-ČSL) (vpravo), rok 2023

Podpořil zavedení eura.[164] V srpnu 2022 se k otázce pořízení amerických stíhaček F-35 vyjadřoval z důvodu jejich vysoké ceny obezřetně a dal by přednost gripenům,[165] v lednu 2023 upřesnil, že by si nejdřív vyžádal analýzu, jestli akvizice neuškodí rozvoji jiných druhů sil.[166]

Na otázku, zda by bojoval, kdyby před listopadem 1989 došlo k válce a musel by se postavit proti našim tehdejším nepřátelům a nynějším spojencům, odpověděl, že „voják brání svoji zemi a lidi, kteří v ní žijí. (…) každý voják bojuje za lidi, které má rád a pro něž stojí za to obětovat i život“.[144]

V reakci na dezinformace hovořící o tom, že v případě vítězství Petra Pavla v prezidentských volbách dojde z důvodu jeho vojenské minulosti k mobilizaci a přímému zapojení Česka do války na Ukrajině, uvedl: „Vím, o čem válka je, a rozhodně bych to nikomu nepřál. První, co bych dělal, je, že bych se snažil zemi držet od války co nejdál. Ale tím neříkám, že držet zemi co nejdál od války znamená rezignovat na to špatné, co se děje. Protože pokud tomu budeme jenom přihlížet, tak se válka dostane i k nám. (...) Vojáci války nezačínají. Začínají je politici a vojáci to pak za ně řeší.“[167][168]

Soukromý život

Petr Pavel s chotí Evou Pavlovou

Z prvního manželství s Hanou Pavlovou, s níž se oženil v srpnu 1986, má dva syny. Rozvedli se v roce 2001. V roce 2004 se podruhé oženil s podplukovnicí v záloze Evou Pavlovou. Spolu s ní vychovával oba své syny i její dceru Evu.[169][170] Mezi jeho zájmy patří cestování, lyžování, fotografie a knihy. Vlastní motocykl Jawa 350/634-7 „Konopnice“, jenž se objevil i v jednom z jeho volebních klipů,[171] a který využívá k nostalgickým vyjížďkám.[172][173]

V době kandidatury na prezidenta v roce 2023 měl bydliště hlášené v obci Černouček v okrese Litoměřice, kde jeho choť rovněž působí jako členka obecního zastupitelstva.[174] V obci svého bydliště vyhrál 1. kolo prezidentské volby se ziskem 81,61 %,[175] druhé kolo zde vyhrál se ziskem 90,97 % hlasů.[176][177]

Vyznamenání

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. Pavel řekl: „Podmínkou, abych mohl dělat, co jsem chtěl, byla červená knížka, bral jsem to jako realitu, která prorůstala všude. Alternativou bylo nebýt u výsadkářů a tím pro mě u armády, ale to jsem nechtěl.“[19]
  2. Jako občanský kandidát potřeboval nasbírat 50 000 podpisů občanů

Reference

  1. Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 13.01. – 14.01.2023. Volby.cz [online]. [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. 
  2. Inaugurace nově zvoleného prezidenta Petra Pavla proběhne 9. března, oznámila předsedkyně Sněmovny. iROZHLAS [online]. 2023-01-28 [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. 
  3. a b c Generál Petr Pavel se stává druhým nejdůležitějším mužem NATO. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2015-06-26 [cit. 2015-06-26]. Dostupné online. 
  4. a b Generál Petr Pavel bude první Východoevropan v čele Vojenského výboru NATO. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. Economia, 2014-09-20 [cit. 2014-09-22]. Dostupné online. 
  5. a b Výsledek volby [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. 
  6. PŠENIČKA, Jiří. Kořeny Petra Pavla: rázný otec v zeleném. Seznam Zprávy [online]. 2023-01-30 [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. 
  7. Zástupce velitele společných sil – velitel specializovaných sil – brigádní generál Ing. Petr Pavel. Armáda ČR [online]. Armáda České republiky [cit. 2021-11-20]. Dostupné online. 
  8. a b MARTINEK, Jan. Historik Blažek: Pavel předkládá příběh, který neodpovídá pravdě. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-10-25 [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. 
  9. Petr Pavel měl krycí jméno Pávek!. Naše Praha [online]. Český domov Media House, 2022-07-08 [cit. 2022-08-16]. Dostupné online. 
  10. DOBIÁŠ, Viktor. Organizační vývoj Zpravodajské správy Generálního štábu v 80. letech. Brno, 2010 [cit. 2023-01-17]. 51 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Libor Svoboda. s. 31. Dostupné online.
  11. PŠENIČKA, Jiří. Šest neznámých stránek o Petru Pavlovi. Jak si vedl v kurzu pro zpravodajce. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-09-01 [cit. 2022-09-01]. Dostupné online. 
  12. HERDA, Jaroslav. Osmadvacetiletý výsadkář kapitán Petr Pavel 17. listopadu 1989 nezasahoval. Seznam Médium [online]. 2023-03-04 [cit. 2023-03-04]. Dostupné online. 
  13. JANOUŠEK, Petr. Petr Pavel [online]. Vojenský historický ústav Praha, 2018-04-26 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. 
  14. a b Generálporučík Pavel má nahradit Picka v čele armády. ČT24 [online]. Česká televize, 2012-05-18 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. 
  15. KOSATÍK, Pavel; SENKOVÁ, Zita; ŘÁPEK, Jan. Pavel Kosatík: Máme právo vědět o novém muži v NATO co nejvíce. Český rozhlas Dvojka [online]. Český rozhlas, 2014-09-23 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. 
  16. Kdo je generál Petr Pavel: Nejvýše postavený muž NATO, válečný hrdina, bývalý komunista i možný prezident. Reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2019-11-14 [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. ISSN 1213-9017. 
  17. Generál Pavel: Jsme odvážnější, než si myslíme. Reportér [online]. Reportér magazín, 2014-12-07 [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. 
  18. a b DRDA, Adam. Proč by generál Petr Pavel neměl být hlavou státu. HlídacíPes.org [online]. Ústav nezávislé žurnalistiky, 2022-08-22 [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. 
  19. KUNDRA, Ondřej. Pavel v srdci nepřítele. Respekt [online]. Economia, 2014-06-22, rev. 2015-07-25 [cit. 2015-12-15]. Dostupné online. )
  20. JIRÁSEK, David. Historie českých speciálních sil. Jednotky zvláštního určení 1957–2001. Praha: Mladá fronta, 2017. ISBN 978-80-204-4396-0. S. 207. 
  21. 22. výsadková brigáda speciálního určení [1987-1992] [online]. Valka.cz [cit. 2022-08-14]. Dostupné online. 
  22. a b Patřili k nejhlasitějším Pavlovým kritikům. Teď ho budou Kalousek a Blažek volit. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-01-18 [cit. 2023-01-18]. Dostupné online. 
  23. Generál Pavel se polepšoval na Twitteru, sklidil ale zdrcující kritiku. Echo24.cz [online]. Echo Media, 2020-08-26 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online. 
  24. a b c Pavel odmítl slova spolužáka, že o sobě neříká pravdu. Pomluvy od jednoho člověka, vzkázal. FORUM 24 [online]. Forum 24 [cit. 2022-10-26]. Dostupné online. 
  25. FENDRYCH, Martin. Antikomunista Radovan Procházka věřil Pavlovi. A Babiš by se radši popral s Nerudovou. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-01-11 [cit. 2023-01-12]. Dostupné online. 
  26. MASOJÍDEK, Jiří. Generál Pavel zachránil ve válce život francouzskému vojákovi. Teď se po letech opět setkali. eXtra.cz [online]. Extra Online Media, 2022-12-21 [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  27. BRUNA, Marek. Pavel se sešel s velitelem vojáků, které pomohl před 30 lety zachránit. tn.cz [online]. TV Nova, 2022-12-17 [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  28. Général Petr Pavel, Officier de la Légion d’honneur [online]. 2016-08-15 [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  29. Život Václava Havla [online]. Václav Havel Library [cit. 2023-01-12]. Dostupné online. 
  30. Český generál: Chemický rozkaz může přijít. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2003-03-25. Dostupné online. 
  31. Bílá kniha o obraně [online]. Ministerstvo obrany České republiky [cit. 2023-01-18]. Dostupné online. 
  32. Diskutujme víc o armádě, vyzývají tvůrci Bílé knihy veřejnost [online]. Ministerstvo obrany ČR, 2013-10-21 [cit. 2023-01-18]. Dostupné online. 
  33. ČTK. Prezident jmenoval Pavla náčelníkem generálního štábu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-06-29 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. 
  34. Kdo je generál Petr Pavel: Nejvýše postavený muž NATO, válečný hrdina, bývalý komunista i možný prezident. Reflex [online]. Czech News Center. Dostupné online. 
  35. a b c GAZDÍK, Jan. Přemýšlivý generál, skvělý diplomat i drzý chlápek. Petr Pavel dnes odchází do civilu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-11-30 [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  36. Klaus jmenoval Petra Pavla novým náčelníkem generálního štábu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2012-06-29. Dostupné online. 
  37. Naše společnost ještě není ochotná podstupovat oběti, říká generál Pavel. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-07-11. Dostupné online. 
  38. Pavel: Naši vojáci nejsou nájemní zabijáci, útoky na ně nezůstanou bez odpovědi. Aktuálně.cz [online]. Economia. Dostupné online. 
  39. ČTK. Čech se stal předsedou Vojenského výboru NATO. Fotografie Dorian Hanuš, Petr Hloušek; Domácí. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-09-20, rev. 2014-09-20 [cit. 2022-09-21]. Dostupné online. 
  40. General Pavel elected as next Chairman of the NATO Military Committee [online]. NATO, 2014-09-19 [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. WIRNITZER, Jan; ČTK. Česko má nového náčelníka generálního štábu. Bečvář vystřídal Pavla. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2015-05-04 [cit. 2015-05-04]. Dostupné online. 
  42. PEJŠEK, Jan. NATO schválilo síly okamžité reakce, ČR nabídla 150 vojáků [online]. Ministerstvo obrany ČR, 2014-09-08 [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  43. General Petr Pavel ends his tenure as Chairman of the NATO Military Committee [online]. NATO, 2018-06-29 [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. a b SVĚTNIČKA, Lubomír. Petr nebo Pavel? Generál, kacíř, bojovník i sexsymbol odchází do civilu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-11-30. Dostupné online. 
  45. DRTINOVÁ, Daniela. Pavel: Ruská kampaň v ČR vytváří dojem, že Rusko není hrozba. Je ale nebezpečnější než Islámský stát. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-10-25 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. 
  46. UK Defence Chief appointed as NATO Chairman of Military Committee [online]. UK Ministry of Defence [cit. 2017-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. General Petr Pavel ends tenure as Chairman Military Committee, 29 JUN 2018 [online]. YouTube [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ČTK. "Skvěle vedl vojáky NATO". Generál Petr Pavel dostal nejvyšší americké vojenské vyznamenání. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-03-10. Dostupné online. 
  49. Novinky. Generál Pavel obdržel nejvyšší americké vojenské vyznamenání. Fotografie Sean Kilpatrick; Zahraniční. Novinky.cz [online]. Borgis, 2018-03-10 [cit. 2022-09-21]. Dostupné online. 
  50. Armáda slaví 30 let, k výročí vydalo Ministerstvo obrany knihu vzpomínek náčelníků generálního štábu [online]. Ministerstvo obrany ČR, 30.1.2023 [cit. 2023-02-01]. Dostupné online. 
  51. a b c d e f g Armádní generál Ing. Petr Pavel, M. A. [online]. Armáda České republiky [cit. 2021-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-21. 
  52. Prezident jmenoval nové generály [online]. Armáda České republiky, 2012-05-08 [cit. 2021-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-19. 
  53. Prezident jmenoval generály AČR [online]. Správa Pražského hradu, 2014-05-08 [cit. 2014-05-08]. Dostupné online. 
  54. STRAKATÝ, Čestmír. Generál Petr Pavel: Budu kandidovat na prezidenta, pokud to bude potřeba, za vstup do KSČ se nestydím. Reflex.cz [online]. 2019-11-05 [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. 
  55. a b c ZÍTA, Dalibor. Petr Pavel chce kandidovat na prezidenta, sbírá petiční podpisy. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-06-29 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 
  56. Median: Prezidentskou volbu by v prvním kole vyhrál Babiš, ve druhém Pavel. Podpora vzrostla Nerudové. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-09-27]. Dostupné online. 
  57. Pavel potvrdil kandidaturu na prezidenta a zahájil volební kampaň. České noviny [online]. Česká tisková kancelář [cit. 2022-09-06]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  58. a b c špf. Pavla podpořili Pafko, Čtvrtníček i Šteindler. Fotografie Milan Malíček; Zpravodajství. Právo. Praha: Borgis, 7. září 2022, roč. 32, čís. 209, s. 4. [cit. 2022-09-17]. ISSN 1211-2119.
  59. Generál Pavel. www.facebook.com [online]. [cit. 2022-09-27]. Dostupné online. 
  60. PÁNIK, Jan. Generál Pavel odevzdá 81 250 podpisů občanů. Věřím, že jsou všechny platné, prohlásil. FORUM 24 [online]. Forum 24, 2022-11-07 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. 
  61. Rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo o odmítnutí kandidátní listiny (volba prezidenta republiky 2023). www.mvcr.cz [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. 
  62. REC, Mikoláš. Flanel jako poznávací znamení v prezidentské kampani. Aneb od Beach Boys ke generálu Pavlovi. Hospodářské noviny [online]. Economia, a.s., 2023-01-13 [cit. 2023-01-25]. Dostupné online. 
  63. ZELENKA, Filip. Flanelová revoluce se rozšířila na TikTok. Z generála Pavla je na sítích kult. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 2023-01-17 [cit. 2023-01-25]. Dostupné online. 
  64. CIGÁNEK, Lukáš. Experti ke kampani: Flanelová revoluce. Pavel je ale suchý a Babiš stojí na slabých nohách. CNN Prima NEWS [online]. FTV Prima spol. s r.o., 2023-01-20 [cit. 2023-01-25]. Dostupné online. 
  65. Nejlépe v hodnocení transparentnosti dopadla kampaň Danuše Nerudové, nejhorší byl Tomáš Zima [online]. Trasparency International, 2023-01-05 [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  66. BARTOŠOVÁ, Linda. Přiletí dezinformační "granát"? Třetina Čechů je zranitelná, říká analytik Vrabel. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-01-10 [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  67. CIROKOVÁ, Kristina. Boj o Hrad na dezinformační scéně. Terčem jsou Pavel a Nerudová. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-12-28 [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  68. DOHNALOVÁ, Anna. Dezinformátoři nejvíce útočí na Pavla. Chce nás vyslat do války, šíří lži internetem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-01-12 [cit. 2023-01-12]. Dostupné online. 
  69. Hackerský útok těsně před volbami. Ruská skupina napadla weby Pavla a Zimy i ministerstva zahraničí. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2023-01-13. Dostupné online. 
  70. Prezidentské volby 2023. iROZHLAS [online]. 2023-01-14 [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. 
  71. VORLÍČEK, Janni. Pavel na Hrad, skandovalo Ústí. Na náměstí dostal kandidát vlastní Jezulátko. Ústecký deník. 2023-01-17. Dostupné online [cit. 2023-01-22]. 
  72. Za Pavlem přišlo na ostravské náměstí nejvíc lidí od sametové revoluce. Novinky.cz [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  73. ČTK. Na mítink s Pavlem přišlo v Brně 8000 lidí, dopravu v okolí musela policie omezit. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2023-01-20 [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  74. Výsledky prezidentských voleb 2023 - 2. kolo: Česká republika. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-01-28 [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. 
  75. Prezidentské volby 2023. Seznam Zprávy [online]. 2023-01-28 [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. 
  76. DOKUMENT: Máme na to a dokážeme to. Projev Petra Pavla po zvolení prezidentem. iDNES.cz [online]. 2023-01-28 [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. 
  77. NGS.CZ. Zahájil kampaň a chce Česku vrátit řád a klid. Jak? Petr Pavel hostem DVTV. DVTV [online]. Online Partners [cit. 2022-09-25]. Dostupné online. 
  78. Kulidakis, Thomas. Skládačka kandidáta Pavla. Publicistika. Právo. Borgis, 24. říjen 2022, roč. 32, čís. 248, s. 6. [cit. 2022-10-24]. ISSN 1211-2119.
  79. DANDA, Oldřich. Kandidát na prezidenta by měl o sobě říkat pravdu. On to nedělá. Fotografie Petr Horník; Zpravodajství. Právo. Borgis, 22. říjen 2022, roč. 32, čís. 247, s. 1, 2. Dostupné online [cit. 2022-10-24]. ISSN 1211-2119.
  80. Pavel se ohradil proti nařčení spolužáka z dob komunismu. Jiní generála hájí. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-10-22 [cit. 2022-10-26]. Dostupné online. 
  81. Andor Šándor má také zpravodajský kurz jako Petr Pavel: Neměl být rozvědčík, spolužák Beneš lže. eXtra.cz [online]. Extra Online Media, 2023-01-11 [cit. 2023-01-11]. Dostupné online. 
  82. KUTĚJ, Libor. Odborné vyjádření [online]. Ústav zpravodajských studií. Dostupné online. 
  83. Další útok na Pavla, cesty "Akce spolužák" vedou ke komunistům a Rusům. Žádné překvapení. FORUM 24 [online]. Forum 24 [cit. 2023-01-11]. Dostupné online. 
  84. Archivy o generálu Pavlovi: měl tajný kurz D-2, v KSČ byl málo aktivní. Seznam Zprávy [online]. Dostupné online. 
  85. STRÁNSKÝ, Jan. Komentář: Menší zlo budeme na Hrad volit ještě deset let. Seznam Zprávy [online]. 2023-01-03 [cit. 2023-01-25]. Dostupné online. 
  86. VACHTL, Jiří; POSPÍŠILOVÁ, Eva. Chyba, kterou už nezměním. Pavel se omluvil za prosovětský životopis. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2022-11-23. Dostupné online. 
  87. VEINLICH, Jakub. Generál Pavel o členství v KSČ: „Byl jsem naivní. Výhody jsem nečerpal, nikomu jsem neublížil“. Blesk.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2020-12-1 [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  88. Historik Blažek o mně lže. KSČ byla chyba, za 33 let jsem ji ale odčinil, říká generál Pavel. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2022-09-08. Dostupné online. 
  89. Osvědčení [online]. Spolusilnejsi.cz [MV ČSFR], 1992-03-25 [cit. 2023-01-12]. Dostupné online. 
  90. OVĚŘOVNA: Nesmysly o prezidentských kandidátech? Zatahování do války a důraz na národnost. iROZHLAS [online]. 2023-01-20. Dostupné online. 
  91. a b Sítěmi se valí lživé video o generálu Pavlovi. Je za ním proruský účet. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  92. a b Petr Pavel terčem lživé kampaně: Na videu má povolávat do války, to se ale nestalo. Hoax odsoudila Witowská i Nacher. Extra.cz [online]. 2023-01-22 [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  93. Na internetu se šíří falešné video s Pavlem. Upozornil na něj sám kandidát. iDNES.cz [online]. 2023-01-22 [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  94. MENŠÍK, Jan. Falešná zpráva o Pavlově úmrtí je profesionální dezinformací. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-01-27 [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. 
  95. SCHRÖDEROVÁ, Simona. Policie se zabývá dezinformacemi o úmrtí Pavla. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-01-26 [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. 
  96. Dezinformace o úmrtí Pavla pochází podle policistů z Ruska, případ odložili. ČT24 [online]. 2023-06-02 [cit. 2023-06-02]. Dostupné online. 
  97. a b Dezinformátoři nejvíce útočí na Pavla. Chce nás vyslat do války, šíří lži internetem. Aktuálně.cz [online]. 2023-01-12 [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  98. Vondráček sdílel fotku generála Pavla s Putinovými příznivci. Je to ale fotomontáž. Aktuálně.cz [online]. 2022-11-28 [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  99. Dezinformace proti Pavlovi: systematicky, profesionálně a v souladu s Babišovou lživou rétorikou. Seznam Médium [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  100. Babišova „protiválečná“ kampaň: Rozdal tím notičky dezinformátorům, říká politolog. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  101. OVĚŘOVNA: Nesmysly o prezidentských kandidátech? Zatahování do války a důraz na národnost. iROZHLAS [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  102. V pirátské anketě k prezidentské volbě získali největší podporu Petr Pavel, Danuše Nerudová a Marek Hilšer. Hlavní web Pirati.cz [online]. 2023-01-06 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. 
  103. ŠOPFOVÁ, Kristýna. Voják jde, aby vyhrál, řekl Pavel a ukázal sponzory. Fotografie Petr Horník; Zpravodajství. Právo. Praha: Borgis, 30. červen 2022, roč. 32, čís. 152, s. 3. [cit. 2022-09-21]. Armáda byznysmenů. ISSN 1211-2119.
  104. TOMAS. Úvod. Za společného prezidenta [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 
  105. Je příjemný, menší než čekáme, hodnotí lidé Pavla. Členství v KSČ nevadí. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-11-24 [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  106. Celebrity jako lákadlo na voliče. Podívejte se, kdo koho podporuje. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  107. CHARVÁT, Jiří. Petr Pavel ohlásí kandidaturu na konci léta: Co o něm říká zakladatel spolku Za společného prezidenta. eXtra.cz [online]. Extra Online Media, 2022-05-27 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 
  108. HTTPS://WWW.SOLIDPIXELS.COM, solidpixels. Moji podporovatelé. GENERÁL PAVEL [online]. [cit. 2023-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-31. 
  109. MATĚJKOVÁ, Kristýna. Volte Pavla, zní od neúspěšných kandidátů. Podpořili ho Fischer, Hilšer, Diviš i Nerudová. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2023-01-14 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. 
  110. Fiala podpořil Pavla, druhé kolo podle něj bude soubojem hodnot. Česko noviny [online]. ČTK, 2023-01-14 [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. 
  111. MACHOVÁ, Martina. Šéf ČSSD podpořil před finále Pavla. www.seznamzpravy.cz [online]. 2023-01-19 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. 
  112. HTTPS://WWW.SOLIDPIXELS.COM, solidpixels. Moji podporovatelé. GENERÁL PAVEL [online]. [cit. 2023-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-31. 
  113. Burešovi tu nefandí nikdo, na Hrad dostaneme Pavla, hlásí dobrovolníci od Nerudové. Aktuálně.cz [online]. 2023-01-17 [cit. 2023-01-18]. Dostupné online. 
  114. Petra Pavla přivítalo v Brně na osm tisíc lidí, museli zavřít ulici. Novinky.cz [online]. [cit. 2023-01-20]. Dostupné online. 
  115. Facebook – Zlín 21 [online]. [cit. 2023-01-26]. Dostupné online. 
  116. Facebook – Soukromníci - Strana soukromníků České republiky [online]. [cit. 2023-01-26]. Dostupné online. 
  117. Petr Pavel: Podpora či doporučení [online]. [cit. 2023-01-26]. Dostupné online. 
  118. JKR. Dva bývalí komunisti ve finále. To je pod červenou čarou, zdržím se hlasování, řekl Kocáb - Echo24.cz. www.echo24.cz [online]. 2023-01-20 [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. 
  119. MENŠÍK, Jan. Zeman: Oba kandidáti budou očistec - Novinky. www.novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2023-01-15 [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. 
  120. PALATA, Luboš. Česko v čele Evropy. Pavlův telefonát na Tchaj-wan se stal evropským tématem. Deník.cz [online]. Vlata Labe MEDIA, 1.2.2023 [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  121. Zvolený prezident Pavel se v Mnichově sešel s Macronem, Cichanouskou a litevským prezidentem. iRozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 17. 2. 2023 [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  122. JANIŠ, Petr. Rakouský prezident se sešel s Petrem Pavlem, povečeřeli s manželkami. Novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2. 3. 2023 [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  123. PEZ. Chci vrátit důstojnost, respekt a slušnost, na které se rezignovalo, řekl Pavel v prvním projevu. CT24 [online]. Česká televize, 9. 3. 2023 [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  124. Důvěra v prezidenta po nástupu Pavla značně stoupla. Novinky.cz [online]. 2023-06-01 [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. 
  125. Pavel opanoval žebříček důvěryhodnosti a sesadil Babiše. Novinky.cz [online]. 2023-06-06 [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. 
  126. Vzdělaní, mladí a voliči vládní pětikoalice mají k Pavlovi blíž. Novinky.cz [online]. 2023-06-19 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. 
  127. Pavel diskutoval se zástupci Prahy o nedostatečných kapacitách ve školách. ČT24 [online]. 2023-06-27 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  128. Pavel v Izraeli: Nejste tím, kdo zaútočil. Novinky.cz [online]. 15. ledna 2024. Dostupné online. 
  129. Petr Pavel se při návštěvě Izraele na české poměry nejvíc přiblížil nestrannému pohledu na konflikt, hodnotí analytik Tureček. Český rozhlas [online]. 16. ledna 2024. Dostupné online. 
  130. Analytik Tureček: Pavel příjemně překvapil. Podpořil Izrael, ale otevřeně promluvil i o utrpení Palestinců. Český rozhlas [online]. 18. ledna 2024. Dostupné online. 
  131. Pavla přijal izraelský prezident. „My v tomto pokryteckém světě mnoho takové podpory nenacházíme“. Česká televize [online]. 15. ledna 2024. Dostupné online. 
  132. Konference Aspen Institutu: Kritiku unie živí i Rusko, jehož cílem je narušit evropskou jednotu, říká velvyslanec při EU Povejšil. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2017-11-30 [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. 
  133. Petr Pavel [online]. Aspen Institute [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. 
  134. a b NOVOTNÝ, Jan; NGUYEN, Thuong Ly. Generál Pavel a rektorka Nerudová už skládají prezidentské týmy a shánějí peníze. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2021-11-04 [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. 
  135. Generál Pavel založil iniciativu, která pomůže lidem v boji s koronavirem. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-04-06 [cit. 2023-01-27]. Dostupné online. 
  136. Generál Pavel: Stát musí kvůli krizi mobilizovat dobrovolníky. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2020-09-23 [cit. 2022-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-21. ISSN 1213-5003. 
  137. Systém protikrizové ochrany [online]. Spolu silnější [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  138. Závěry expertního týmu ke včasné připravenosti a zvládání krizí [online]. Spolu silnější [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  139. Former NATO general Petr Pavel wins Czech presidential vote. RTÉ [online]. Raidió Teilifís Éireann, 28. ledna 2023 [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. 
  140. Turci se chovají jako na bazaru, řekl Pavel ke vstupu Švédska do NATO. Novinky.cz [online]. 16. února 2023. Dostupné online. 
  141. ŠIMÁČEK, Jaroslav. Generál Pavel: Bojím se války s Ruskem! Je to agresor. Blesk.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 6.3.2015. Dostupné online. 
  142. ROZSYPAL, Michael. Rusko je potenciální hrozba. NATO nikoho nenutí, aby se stal členem, říká Petr Pavel [online]. Český rozhlas, 15. srpen 2018 [cit. 2023-02-01]. Dostupné online. 
  143. Pavel zdůraznil nutnost podpory Ukrajiny. Deník N [online]. N Media, 2023-01-13 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. ISSN 2571-1717. 
  144. a b c Petr Pavel: Největším soupeřem je pro mě populismus. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2022-08-05. Dostupné online. 
  145. ADÁMEK, Oliver. Ukrajina může vyhrát válku, Rusové jsou frustrovaní. Jednat s Putinem nemá smysl, říká Petr Pavel. Reflex [online]. 2022-12-06 [cit. 2023-01-16]. Čís. CZECH NEWS CENTER a.s.. Dostupné online. 
  146. a b Bizarní výměna darů v superdebatě: Flanel mě vždycky kousal, zpražila Nerudová generála. cnn.iprima.cz [online]. 2023-01-11. Dostupné online. 
  147. Mám více zkušeností s politikou než řada dnešních ministrů, říká Petr Pavel. E15.cz [online]. 2022-12-18. Dostupné online. 
  148. Pavel: Ukrajinská protiofenziva má šanci na úspěch. Deník N [online]. 12. května 2023. Dostupné online. 
  149. Pavel varoval Ukrajince před uspěcháním protiofenzivy. Česká televize [online]. 7. května 2023. Dostupné online. 
  150. Pavel moc nepočítá s plným úspěchem ukrajinské protiofenzivy. Novinky.cz [online]. 5. června 2023. Dostupné online. 
  151. Pavel: Nejsem si už jistý, že by se Rusko nepustilo do konfliktu s NATO. Novinky.cz [online]. 16. února 2023. Dostupné online. 
  152. Rusové, vraťte se domů, dokud to ještě jde, vyzval Volodin. Reagoval na výroky Pavla. Česká televize [online]. 19. července 2023. Dostupné online. 
  153. Iniciativě ČR koupit munici pro Ukrajinu mimo EU přispěje Belgie 200 miliony eur | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  154. Fiala: K nákupu munice pro Ukrajinu se může připojit až 15 zemí - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-02-26 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  155. ČTK. Pavel: Čína není v tuto chvíli přátelská země. Novinky [online]. Borgis a.s., 2023-02-01 [cit. 2023-02-01]. Dostupné online. 
  156. Pavel v rozhovoru pro Politico: Číně se rychlý konec války nehodí. Novinky.cz [online]. 25. dubna 2023. Dostupné online. 
  157. Lavrov kritizoval výrok Pavla o Číně. Je to klaun, kontroval Lipavský. Deník.cz [online]. 25. dubna 2023. Dostupné online. 
  158. Pavel přijal návštěvu z Izraele, na Zemana však nenaváže. Ambasádu přesouvat nehodlá, počká na vládu. Hospodářské noviny [online]. 5. dubna 2023. Dostupné online. 
  159. Erdogan: Je vyloučené jednat s Kurdy dál o míru [online]. Česká televize, 28. 7. 2015 [cit. 2022-09-19]. Dostupné online. 
  160. SLOUPOVÁ, Miroslava; WASSERBAUEROVÁ, Terezie. Generál Pavel lituje minulosti v KSČ. Podpořil by eutanazii, trest smrti odmítá. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2022-08-30 [cit. 2023-01-18]. Dostupné online. 
  161. a b Já a špion? To je nepochopení situace, promluvil o minulosti v KSČ Pavel. Stream.cz [online]. Dostupné online. 
  162. PERKNEROVÁ, Kateřina. Nerudová: Babiš má z debat asi strach. Obžalovaný kandidát je bizár, říká Pavel. Deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 4.1.2023 [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. 
  163. BLESKU,SWP, redakce. CELÝ ZÁZNAM První prezidentská debata v Blesku: O Zemanovi i škraloupech kandidátů. Babiš nedorazil. Blesk.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2023-01-02 [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  164. ČTK. Prezidentští kandidáti se kloní k přijetí eura, proti se vyslovili jen dva z nich. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 30. 10. 2022 [cit. 2023-02-01]. Dostupné online. 
  165. Americké stíhačky bych nepořizoval, jsou drahé, říká Petr Pavel. Deník.cz [online]. 2022-08-04. Dostupné online. 
  166. GAVENDA, Jaroslav. Nákup F-35? Nerudová je pro stíhačky z USA, Pavel by chtěl komplexní analýzu. Seznam Zprávy [online]. Seznam Zprávy, a.s., 2022-01-12 [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. 
  167. Nic takového jsem nezažil, přijďte k volbám, řekl Pavel plnému náměstí v Ústí. iDNES.cz [online]. 2023-01-17 [cit. 2023-01-18]. Dostupné online. 
  168. Martin Bartkovský: Pavel na Hrad křičely tisíce lidí v Ústí. Pak generál skočil do davu. Reflex.cz [online]. [cit. 2023-01-18]. Dostupné online. 
  169. Petr Pavel: Život generála, který může být prezidentem ČR. Reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER [cit. 2019-11-15]. Dostupné online. ISSN 1213-9017. 
  170. HROMKOVÁ, Dominka; SYNKOVÁ, Magdalena; SCHEINOST, Vojtěch; NOVÁK, Štefan; POLÁČEK, Dan. Co ukrývají světy Babiše a Pavla. Oba volili knížete a svrhnout komunisty nepomáhali. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-01-24 [cit. 2023-01-24]. Dostupné online. 
  171. Generál Pavel – Nečekat a jednat. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  172. RUBEŠOVÁ, Michaela. Kandidáti na prezidenta a auta: Petr Pavel je vášnivým motoristou a petrolheadem. Motorvize.cz [online]. 2023-01-12 [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. 
  173. FALTÝSEK, Jan. Čím jezdí a jezdili Babiš, Nerudová a Pavel? Auta kandidátů na prezidenta. auto.cz [online]. 2023-01-10 [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. 
  174. BALVÍN, Jaroslav. Pavel odvolil v Černoučku. Má tu příznivce, strpěli ochranku, když byl v NATO. Litoměřický deník. 2023-01-13. Dostupné online [cit. 2023-01-18]. 
  175. Prezidentské volby 2023, Černouček, okr. Litoměřice. ČT24 [online]. [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. 
  176. Prezidentské volby 2023, Černouček, okr. Litoměřice. ČT24 [online]. [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. 
  177. Jmenné seznamy a přehledy. www.volby.cz [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. 
  178. Historické jednohubky // Řád Bílého lva - YouTube. www.youtube.com [online]. Národní muzeum v Praze [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. 
  179. Zákon o státních vyznamenáních České republiky. www.psp.cz [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. 
  180. Aktuálně.cz; ČTK. "Skvěle vedl vojáky NATO". Generál Petr Pavel dostal nejvyšší americké vojenské vyznamenání. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-03-10 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. 
  181. https://mocr.army.cz/scripts/detail.php?id=202532&tmplid=527
  182. https://acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/premier-ocenil-nacelnika-generalniho-stabu-93444/
  183. Министерство на отбраната на Република България. mod.bg [online]. [cit. 2022-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-20. (bulharsky) 
  184. Rencontre avec le président du comité militaire de l’OTAN [online]. Ministère des Armées, 2016-05-24 [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. (francouzsky) 
  185. WWW.WEBTODATE.CZ, WebContentManagementSystem: Macron Software | WebToDate. Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky udělil Záslužné kříže. mocr.army.cz [online]. [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. 
  186. Général Petr Pavel, Officier de la Légion d’honneur [online]. La France en République tchèque, 2016-08-15 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (francouzsky) 
  187. a b General Petr Pavel, Chairman of the Military Committee [online]. NATO, rev. 2015-07-02 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  188. Měl zkušenosti, vzpomíná velitel, který Pavla poslal zachránit Francouze. iDNES.cz [online]. 2023-01-30 [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. 

Literatura

  • MERTLÍK, Vladimír a PAVEL, Petr. V první linii: armádní generál Petr Pavel. 1. vyd. Praha: Academia, 2019. 480 s. ISBN 978-80-200-2996-6
  • VOLDÁNOVÁ, Jolana; PAVEL, Petr. Generál Pavel v rozhovorech s Jolanou Voldánovou. Praha: Euromedia Group, 2022. 264 s., 16 nečísl. s. obr. příloh. (Universum). ISBN 978-80-242-8538-2. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Padlock-silver-medium.svg
Autor: Uploaded from English WP by User:Eleassar Converted by User:AzaToth to a medium silver color., Licence: CC0
Padlock, medium silver variant. This image file was created by AJ Ashton.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
CZE Rad T-G-Masaryka 1tr (1994) BAR.svg
Stužka: Řád Tomáše Garrigua Masaryka I třídy – Česká republika (od roku 1994).
Legion Honneur Officier ribbon.svg
Ribbon bar: Legion Honour, Officer rank
CZE Medaile Za hrdinstvi (1994) BAR.svg
Stužka: Medaile Za hrdinstvi – Česká republika (od roku 1994).
2023-09-26 Petr Pavel in Moravian Karst 04.jpg
Autor: Lasy, Licence: CC BY-SA 4.0
Petr Pavel s Evou Pavlovou při návštěvě Moravského krasu (Dům přírody Moravského krasu)
Petr Pavel - NATO Military Committee in Chiefs of Defense Session - 2017 (37122714191).jpg
Autor: Navy Petty Officer 1st Class Dominique A. Pineiro - Chairman of the Joint Chiefs of Staff from Washington D.C, United States, Licence: CC BY 2.0
Chairman of the North Atlantic Treaty Organization Military Committee Gen. Petr Pavel and Albanian Chief of the General Staff Brig. Gen Bardhyl Kollcaku host a press conference following the NATO Military Committee in Chiefs of Defense (MC/CS) Session in Tirana, Albania Sept. 16, 2017. The Chiefs of Defense will discuss further implementation of the Projecting Stability concept, the security situation in the Western Balkans region and provide recommendations for the way ahead for the Resolute Support Mission in Afghanistan and Kosovo Force. The CHODS will exchange views on NATO’s Adaptation and receive briefings on the current status of the NATO Command Structure review. Finally, they will elect the next Chairman of the NATO Military Committee, who will take office in 2018.
Herb Czechosłowacji (1990-1992).svg
Herb Czeskiej i Słowackiej Republiki Federacyjnej w latach 1990-1992
Prezident Petr Pavel.jpg
Autor: VendySol, Licence: CC BY-SA 4.0
Prezident České republiky Petr Pavel se v den inaugurace zdraví s lidmi.
Croix de la Valeur Militaire avec l'etoile bronze ribbon.svg
Autor: Boroduntalk, Licence: CC BY 4.0
Ribbon bar: Croix de la Valeur Militaire avec l'étoile de bronze. France.
Ivan Bartoš a Petr Pavel 2023-02-14 01.jpg
Autor: pirati.cz, Licence: CC BY-SA 2.0
Ivan Bartoš a Petr Pavel
CZE Cross of Merit Min-of-Def 2nd BAR.svg
Stužka: Záslužný kříž ministra obrany ČR – II. stupeň.
CZE Medal of Karel Kramář BAR.svg
Stužka: Medaile Karla Kramáře udělována předsedou vlády České republiky.
Supreme Allied Commander Europe Breedlove Stands With Czech and French Military Colleagues (23081311979).jpg
Supreme Allied Commander Europe Philip Breedlove, a U.S. Air Force General, stands with two other military officers - Chairman of the Military Committee Petr Pavel, a Czech Republic General, and Supreme Allied Commander Transformation Denis Mercier, a French Air Force General - on December 1, 2015, at NATO Headquarters in Brussels, Belgium, before a session on the South, Partnerships, and Defense Building Capability amid a NATO Ministerial meeting. [State Department photo/ Public Domain]
SVK Pam Med k20 vyr vzn OSSR BAR.svg
Stužka: Pamätná medaila k 20. výročiu vzniku Ozbrojených síl Slovenskej republiky.
Dragoon Ride 2015 - Pavel.JPG
Autor: CS92, Licence: CC BY-SA 4.0
Náčelník Generálního štábu Armády České republiky armádní generál Ing. Petr Pavel.
Petr Pavel.jpg
Autor: Jana Jabůrková, Jiří Turek (J3T), Licence: CC BY-SA 4.0
Oficiální portrét prezidenta Petra Pavla
CJCS Attends Opening Ceremony (37105950021).jpg
Chairman of the North Atlantic Treaty Organization Military Committee Gen. Petr Pavel and Albanian Chief of the General Staff Brig. Gen Bardhyl Kollcaku inspect an Albanian Honor Guard during the opening ceremony of the NATO Military Committee in Chiefs of Defense (MC/CS) Session in Tirana, Albania May 17, 2017. The Chiefs of Defense will meet to discuss Afghanistan, countering terrorism and other NATO operations and missions to provide the North Atlantic Council with consensus-based military advice on how to best meet global security challenges. (DOD photo by Navy Petty Officer 1st Class Dominique A. Pineiro)
SVK Commemorative Medal Min-of-Def 1st BAR.svg
Stužka: Pamätná medaila ministra obrany Slovenskej republiky I. stupňa.
Návštěva premiéra Petra Nečase v Afghánistánu 2013 02.jpg
Autor: Občanská demokratická strana, Licence: CC BY 2.0
Premiér Petr Nečas s českými vojáky.
Czech President Pavel to MEPs- “If Ukraine fails, so will we” - 53234961857.jpg
Autor: European Parliament, Licence: CC BY 2.0
During his address, Czech President Petr Pavel called for a dialogue with citizens, a fight against populism and a policy of no concessions to Putin.

President Pavel stressed the importance of explaining Europe “to ensure that our citizens can genuinely identify with the principles we stand for”. Speaking of the European election campaign next year, he urged to refrain from “simplistic solutions and empty promises” and to communicate problems “as they really are” instead.

Read the press release for more information: www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20230929IPR0612...

____


This photo is free to use under Creative Commons license CC-BY-4.0 and must be credited: "CC-BY-4.0: © European Union 2023– Source: EP". (creativecommons.org/licenses/by/4.0/) No model release form if applicable. For bigger HR files please contact: webcom-flickr(AT)europarl.europa.eu
Němcová Zeman.JPG
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 3.0
Miroslava Němcová, předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a Miloš Zeman, prezident ČR
CZE Cestny Odznak ACR Za zasluhy 3st BAR.svg
Stužka: Čestný odznak Armády České republiky Za zásluhy III. stupně.
160518-D-VO565-007 (26998470652).jpg
Autor: Chairman of the Joint Chiefs of Staff from Washington D.C, United States, Licence: CC BY 2.0
Norwegian Chief of Defense Adm. Haakon Bruun-Hanssen talks with NATO Chairman of the Military Committee is General Petr Pavel during the NATO Military Committee in Chiefs of Defense in Brussels, Belgium, May 18, 2016. The principal military member of each NATO country's delegation is the Military Representative, a senior officer from each country's armed forces, supported by the International Military Staff. (DoD photo by D. Myles Cullen/Released)
Logo of the Czech Armed Forces.svg
Znak armády České republiky
BEL Kroonorde Grootkruis BAR.svg
Ribbon bar: Order of the Crown – Grand Cross (Belgium).
(Ordre de la Couronne – Grand-Croix).
(De Kroonorde – Grootkruis).
Petr Pavel - podpis.svg
Podpis Petra Pavla
Petr Pavel and Charles Michel at the 2015 Halifax Forum.jpg
Autor: Halifax International Security Forum, Licence: CC BY-SA 2.0
Gen. Petr Pavel and Prime Minister of Belgium Charles Michel at the 2015 Halifax International Security Forum
CZE Rad Bileho Lva 1 tridy BAR.svg
Stužka: Řád bílého lva I. třídy – Česká republika (od roku 1994).
Medaile Za službu vlasti - stužka.gif
Medaile Za službu vlasti - stužka
Gen. Pavel visits ISTC-101 (25259069502).jpg
Czech Republic Army Gen. Petr Pavel, chairman of the NATO Military Committee is hosted by the staff of the International Special Training Centre for a tour of the multinational training facility located on Staufer Kaserne, Pfullendorf, Germany, Feb. 25, 2016. (U.S. Army photo by Visual Information Specialist Jason Johnston/Released)
CZE MoD Medal For Service Abroad EF 3st BAR.svg
Stužka: Medaile ministra obrany ČR Za službu v zahraničí – mise EF (Enduring Freedom, Trvalá svoboda; na území Kuvajtu); III. stupeň – Česká republika.
BUL Hon Decoration St George 1st Officer BAR.png
Ribbon bar: Honorary Decoration "Saint George" 1st Class for Officers – Bulgaria.
ONZ Medal w Służbie Pokoju UNPROFOR BAR.svg
Autor: Olek Remesz (wiki-pl: Orem, commons: Orem), Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar: United Nations 'In The Service Of Peace' Medal - UNPROFOR
Petr Eva Pavlovi 90 Strom OH C.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC0
Prezident Petr Pavel s manželkou Evou Pavlovou v Jelením příkopě Pražského hradu na akci zasazování 90. Stromu Olgy Havlové u příležitosti výročí jejích nedožitých 90. narozenin.
Brno pro Ukrajinu 2022-03-01 (3762a) Petr Pavel.jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Koncert Brno pro Ukrajinu na náměstí Svobody 1. března 2022 s účinkováním Městského divadla Brno, Národního divadla Brno a Filharmonie Brno. Generál ve výslužbě Petr Pavel. ([1], [2], [3])
CZE Cestny Pametni Odznak Za Sluzbu Miru BAR.svg
Stužka: Čestný pamětní odznak "Za službu míru" – Česká republika.
CZE MoD Medal For Service Abroad Combat 3st BAR.svg
Stužka: Medaile ministra obrany ČR Za službu v zahraničí – bojová mise; III. stupeň – Česká republika.
CZE State Defence Cross.svg
Stužka: Kříž obrany státu ministra obrany České republiky.
CZE Medal of the Army of the Czech Republic 1st.svg
Autor: EricSerge, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar of the Medal of the Army of the Czech Republic 1st class
CzArmy 2011 OF9-Armadni general shoulder-h.png
Hodnostní označení Armády České Republiky Armádní generála na nárameníku (OF-9, od r. 2011).
180308-D-PB383-008 (39798845245).jpg
Autor: Chairman of the Joint Chiefs of Staff from Washington D.C, United States, Licence: CC BY 2.0
Marine Corps Gen. Joseph F. Dunford, Jr., chairman of the Joint Chiefs of Staff, hosts an Armed Forces Full Honor Arrival Ceremony in honor of Czech Republic Gen. Petr Pavel, North Atlantic Treaty Organization Chairman of the Military Committee, at Whipple Field, Joint Base Myer-Henderson Hall, Va., March 8, 2018. (DoD Photo by Navy Petty Officer 1st Class Dominique A. Pineiro/Released)
Korzo Národní 2023 33.jpg
Autor: Jan Beránek, Licence: CC BY-SA 4.0
Korzo Národní, připomínková akce 17. listopadu v Praze na Národní třídě, 2023
Fumio Kishida and Petr Pavel at the sidelines of the 2023 NATO Summit (1).jpg
(c) 首相官邸ホームページ, CC BY 4.0
On July 12, 2023 (local time), Prime Minister Kishida held talks with President Petr Pavel of the Czech Republic.
Coat of arms of Czechoslovak Socialist Republic.svg
Autor: TFerenczy, Licence: CC BY-SA 4.0
Státní znak Československé socialistické republiky užíván v letech 1960–1990.
CZE Medaile Za Sluzbu v OS CR 1st XX BAR.svg
Stužka: Medaile Za službu v ozbrojených silách České republiky I. stupně se symbolem "XX" – Česká republika.
Ordre national du Merite Commandeur ribbon.svg
Autor: Borodun, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar: l'Ordre national du Mérite, Commandeur
Petr Pavel on the balcony during his inauguration.jpg
Autor: PikoBoss, Licence: CC BY-SA 4.0
Petr Pavel s manželkou Evou Pavlovou na třetím nádvoří Pražského hradu během Pavlovy inaugurace
Gen. Pavel visits ISTC-177 (24750471983).jpg
Czech Republic Army Gen. Petr Pavel, chairman of the NATO Military Committee is hosted by the staff of the International Special Training Centre for a tour of the multinational training facility located on Staufer Kaserne, Pfullendorf, Germany, Feb. 25, 2016. (U.S. Army photo by Visual Information Specialist Jason Johnston/Released)
Unveiling.Winged.Lion.Prague.2014.pic2.jpg
Autor: BEST Communications, Všehrdova 560/2, 110 00 Prague 1, Czech republic, Tel.: +420 257 530 094, Mobile: +420 607 269 291, www.bestcg.com, Licence: CC BY-SA 3.0
Slavnostní odhalení pomníku Okřídlený lev (věnovaného RAF) v Praze na Klárově (Česká republika) dne 17. června 2014.
Gen. Pavel visits ISTC-190 (25284136601).jpg
Autor: 7th Army Joint Multinational Training Command from Grafenwoehr, Germany, Licence: CC BY 2.0
Czech Republic Army Gen. Petr Pavel, chairman of the NATO Military Committee is hosted by the staff of the International Special Training Centre for a tour of the multinational training facility located on Staufer Kaserne, Pfullendorf, Germany, Feb. 25, 2016. (U.S. Army photo by Visual Information Specialist Jason Johnston/Released)