Petr Robejšek

Dr. habil. Petr Robejšek
Mentor strany REALISTÉ
Ve funkci: 15. prosince 2016 – 22. července 2019
Stranická příslušnost
Členství	REAL (2016–2019)
Narození	10. prosince 1948 (75 let) Zlín Československo Československo
Choť	Hana Hošínská[zdroj?!]
Alma mater	Univerzita Karlova Univerzita Hamburk
Profese	politolog, ekonom, spisovatel, komentátor a sociolog
Náboženství	římskokatolické[zdroj?!]
Ocenění	medaile Za zásluhy 1. stupeň (2016)
Webová stránka	oficiální stránky
Commons	Petr Robejšek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Robejšek (* 10. prosince 1948 Zlín)^[1] je český politolog, ekonom, komentátor a publicista, který žil od roku 1975 v Německu. Od roku 2016 pobývá v souvislosti se svou politickou činností převážně v České republice. Mediálně je známý jako kritik Evropské unie, jejích představitelů a politiky, od listopadu 2016 též jako ústřední postava politické strany Realisté.^[2] Tou zůstal až do zániku strany v létě 2019.^[3]

Život

Studium a povolání

Na Karlově univerzitě v Praze vystudoval sociologii a sociální psychologii. Po emigraci z Československa v roce 1975 studoval na Univerzitě Hamburk národní hospodářství, posléze se zde habilitoval v politických vědách (jako Dr. habil.) V letech 1982 až 1998 byl vědeckým pracovníkem v soukromém vzdělávacím středisku „Dům Rissen“ (Internationales Institut für Politik und Wirtschaft, Haus Rissen – Mezinárodní institut pro politiku a hospodářství) v Hamburku.^[4][5][6][7] V období 1998 až 2007 byl Robejšek výkonným ředitelem (Geschäftsführender Direktor) této instituce. Od července 2007 působí jako nezávislý poradce pro strategické otázky na volné noze. Byl konzultantem např. firem Daimler-Benz, Siemens, Allianz, Airbus či Generali a také německých ozbrojených sil (Bundeswehru).^[8]

Na objednávku českého ministerstva zahraničí v roce 2003 zpracovával studii Výzvy a úkoly české ekonomické diplomacie.^[6] Byl členem správní rady think tanku Institut 2080, z. ú.,^[9][10] kterou opustil těsně před založením politické strany Realisté, 23. listopadu 2016.^[11] Patří k zakládajícím členům německé sekce Římského klubu, taktéž je členem Rotary klubu a hamburského Übersee-Clubu.^[12][13] Dlouhodobě spolupracoval s CEVRO Institutem^[8] a byl např. garantem kurzu Mezinárodní vztahy na Liberálně-konzervativní akademii.^[5]

Dne 28. října 2016 obdržel od prezidenta republiky Miloše Zemana Medaili Za zásluhy I. stupně, konkrétně za zásluhy o stát v oblasti školství.^[14]

Publikační činnost

Po roce 1989 přispíval i do českých médií, psal články např. pro časopisy Respekt, Reflex či Týden,^[5] píše blog, občas píše do českých novin, např. Lidových novin,^[5] a často vystupuje v Českém rozhlase a České televizi. V roce 1992 publikoval studii o bezpečnosti Obrana bez armády...^[15] a v roce 2006 mu vyšla kniha Svět viděný z Řípu.^[8] V roce 2008 se podílel příspěvkem na sborníku Maastrichtská smlouva: patnáct let poté a v roce 2011 na sborníku 11. září 2001: Deset let poté (oba pro Institut Václava Klause).^[15]

Plagiátorská kauza

Časopis Respekt zveřejnil v informaci, že podle etické komise Německé asociace politických věd se Robejšek v roce 2003 dopustil plagiátorství, když opisoval z cizího článku, aniž tento pramen uvedl. Skutečným autorem původního textu z roku 2000 byl politolog Gregor Walter z univerzity v Brémách.^[16] Robejšek se k tomu vyjádřil, že se cítí „svým způsobem vinen“, ale také podveden studentem, kterého si najal na sehnání podkladů pro svou práci. V rozhovoru pro Deník mimo jiné uvedl: „Řekl jsem stážistovi z mého institutu, aby mi udělal rešerši k tomuto tématu. On mi sice výpisky dodal, ale svou práci si usnadnil tím, že to opsal z jedné jediné publikace, což mi neřekl. Text jsem opatřil svými poznámkami a odeslal ho do sborníku. Samozřejmě mě ta kauza velice mrzí, protože na mém čistém štítu se objevila, byť i domnělá, skvrna.“^[17] Tento názor byl ale podle etické komise lichý (argumentovala tím, že Robejšek neuvedl studenta jako spoluautora a vydával práci výhradně za svou) a Robejškův čin označila za nepřípustný přečin proti akademickým pravidlům.^[6][18] V reakci na vyjádření etické komise se magazín ZIB (Časopis pro mezinárodní vztahy), odkud Robejšek (potažmo jeho spolupracovník) opisoval, rozhodl, že tento autor má na jeho stránky jednou provždy vstup zakázán.^[16] Respekt dále informoval o tom, že již v roce 1998 s Robejškem ukončil spolupráci časopis Mezinárodní politika vydávaný Ústavem mezinárodních vztahů, poté co autor text pro toto periodikum v mírně upravené verzi nabídl i rakouskému odbornému časopisu.^[6] Nicméně republikace článků jsou při dodržení určitých pravidel možné^[19] a z článku Respektu nevyplývá, že by Robejšek porušil zákon (např. autorský). Dle etické komise ale byly porušeny nepsané etické akademické zákony, neboť pravidla republikace nebyla dodržena.^[18]

Politická činnost

V listopadu 2016 založil v Česku politickou stranu nazvanou Realisté, která se profilovala jako středopravicová. Podle serveru Echo24 měla fungovat s podporou Marka Dospivy z investiční skupiny Penta. Objevily se spekulace, že by stranu měla podporovat přímo Penta, ta to ale ústy svého mluvčího odmítla. Skupina Penta vlastní mimo jiné vydavatelství Vltava Labe Media.^[2]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 kandidoval Robejšek na posledním místě kandidátky strany Realisté v Praze.^[20]

Názory a postoje

Evropská unie

Robejšek je kritikem Evropské unie v její současné podobě, která podle něho omezuje nezávislost svých členů.^[21] Mediální a politické elity Západu jsou podle Robejška odtržené od reality a vytlačily běžného občana z procesu rozhodování.^[22] EU má podle Robejška smysl pouze tehdy, pokud se vrátí k původní myšlence a tou je EU jako zóna volného obchodu.^[23][24]

Robejšek se staví kriticky k imigrační „politice otevřených dveří“ některých západních států, zejména v souvislosti s evropskou migrační krizí.^[25] Evropské politické elity nesou za migrační krizi spoluzodpovědnost, protože jednou z příčin krize je podle Robejška jejich účast na „dobrodružství“ v Libyi a Sýrii.^[26] V listopadu 2015 Robejšek kritizoval německou kancléřku Angelu Merkelovou za její přístup k evropské migrační krizi.^[27][28]

Robejšek kritizuje politickou korektnost.^[22]

Česká republika podle Robejška tradičně náleží na Západ a největší politický přínos vstupu do EU vidí Robejšek v přesunu ČR do Západní Evropy, ačkoliv nesouhlasí se současnou podobou EU a s její politikou.^[23]

Zpětně v roce 2011 uvedl, že před řadou let odhadl zánik komunismu. Podle autorky textu Aleny Hechtové je mu též přisuzována předpověď krize Evropské měnové unie z doby kolem roku 2002, což však v rozhovoru částečně odmítl.^[29][30]

Vztahy s Ruskem

V březnu 2014 napsal o způsobu vládnutí Vladimira Putina a Angely Merkelové: „Vladimir Putin je politik, který politickou technologii ovládá velmi dobře a vyzná se v ní tak, jako by četl Machiavelliho, a on ho jistě četl. ... [Angela Merkelová] provádí politiku, která je moderní, není tak ostentativně mocenská, ale bezesporu je inspirovaná rezervoárem myšlenek, které připisujeme právě Machiavellimu; zejména těch myšlenek, které se týkají toho, jak vládce udrží svoji moc.“^[31]

Robejšek v roce 2015 kritizoval konfrontační politiku západních vlád vůči Rusku.^[32] Podle Robejška je Rusko „používáno jako strašák“ a ačkoliv je nebezpečné, k čemuž přispěla i západní protiruská politika, tak „v žádném případě tak nebezpečné, jak je nám předkládáno“.^[33]

Vztahy s USA

V roce 2003 Petr Robejšek mimo jiné navrhl a podporoval přemístění amerických základen z Německa do Čech.^[34][35]

Dílo (česky, výběr)

• Obrana bez armády, Praha : Nadas, 1992, ISBN 80-7030-175-9
• Svět viděný z Řípu : zahraniční politika pro každého z nás, kresby Vladimír Jiránek, Praha : Alfa Publishing, 2006, ISBN 80-86851-55-9

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Robejšek na Wikimedia Commons
• Osoba Petr Robejšek ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petr Robejšek
• Oficiální web (česky, německy, anglicky)
• Katalog der Deutschen Nationalbibliothek (německy)
• Blog Petra Robejška na Aktuálně.cz