Petr Schöffer

Peter Schöffer
Peter Schoeffer.jpg
Narození1425
Gernsheim
Úmrtí1503 (ve věku 77–78 let)
Mohuč
Alma materUniverzita Paříž 1 Panthéon-Sorbonne
Povolánítypograf a tiskař
ChoťChristina (od 1455)
DětiPeter Schöffer
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peter Schöffer nebo Petrus Schoeffer (1425 Gernsheim, Hesensko – 1503 Mohuč) byl raný německý tiskař, který studoval v Paříži a než se spojil ‎‎s Johannesem Gutenbergem‎‎ a připojil ‎‎se k Johannu Fustovi‎‎, zlatníkovi, právníkovi a půjčovateli peněz, pracoval jako opisovač manuskriptů a kaligraf.

‎Petr Schöffer je dnes považován za jednoho z nejlepších tiskařů, vydavatelů a knihkupců své doby. Jeho dílně je připisováno více než 250 tisků a knih. Od roku 1470 spolupracoval s iluminátory, které dnes označujeme skupinovým názvem Dílna mohučské obří bible.[1] Je rovněž uznáván jako autor řady inovací, jako je datování knih, zavedení tiskařské značky, používání řeckého písma v tisku, rozvinutí tvorby písmových raznic a základů písmolijectví, jakož i používání různobarevného tisku.

‎Mezi jeho nejznámější díla patří ‎‎Mohučský žaltář (Mainz Psalter) z roku 1457, 4. vydání bible z roku 1462 [pozn. 1], Mohučský herbář (‎‎Herbarius Moguntinus) ‎‎z roku 1484, první v Německu vytištěný ilustrovaný herbář.[pozn. 2] a Cicerovo De officiis (O povinnostech) ‎‎z roku 1465.

Životopis

Schöffer se narodil v hesenském Gernsheimu. Po absolvování střední školy navštěvoval v letech 1444 až 1448 Erfurtskou univerzitu. Poté studoval na pařížské Sorbonně buď právo, nebo teologii. Přitom si přivydělával jako opisovač. Kolem roku 1452 se objevuje v Mohuči, kde začal pracovat jako tovaryš vynálezce technologie mechanického knihtisku Johannese Gutenberga, jehož 42řádkovou, takzvanou Gutenbergovu bibli dokončili v roce 1455. V témže roce Schöffer svědčil ve prospěch Johanna Fusta, který Gutenberga, jemuž půjčil peníze, zažaloval, že prostředky určené na tisk bible použil k jiným účelům a že nesplácel úroky. Gutenberg spor prohrál a k umoření dluhu mu byla tiskárna i s částí knih zabavena. Nový majitel Johann Fust ustanovil v roce 1457 vedoucím provozu právě Petra Schöffera a společně založili firmu Fust a Schöffer.[3]

Schöffer se oženil s Fustovou jedinou dcerou Christinou a měl s ní čtyři syny a dceru. Synové Johann a Petr mladší se rovněž věnovali tiskařině. Johann pracoval jako tiskař v letech 1503–1531. Byl to dobrý tiskař, nikterak však nevynikal. Zato Petr mladší byl dovedný rytec a tiskař. Pracoval v Mohuči (1509–23), ve Wormsu (1512–29), ve Štrasburku (1530–39) a v Benátkách (1541–42). V roce 1526 vydal ve Wormsu první tištěný Nový zákon v angličtině.[4] Od roku 1489 až do své smrti v roce 1503 byl Peter Schöffer‎‎ v Mohuči ‎‎sekulárním soudcem.

Zajímavost

Pšeničné pivo Schöfferhofer

Po bývalém domě Petra Schöffera zvaném Mainzer Schöfferhof (Mohučský Schöfferovský dvůr) je pojmenováno pšeničné pivo značky Schöfferhofer, jehož láhev zdobí portrét Petra Schöffera. V tomto domě sice býval pivovar, značka ‎‎Schöfferhofer‎‎ ‎‎však pocházela ze stejnojmenného pivovaru v Mohuči, známého rovněž jako ‎‎Pivovar Dreikönigshof (Tříkrálový).‎‎ ‎

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Toto vydání bible je také známé jako Biblia pulcra (Krásná bible), protože pro ně Schöffer vyvinul nový typ písma, hybrid gotiko-antikvu.[2] Jedná se o první jednoznačně datovanou bibli..[2]
  2. ↑ Přezdívalo se mu též Herbarius latinus (Latinský herbář). Byl sestaven ze starších latinských podkladů a byl tak oblíbený, že se do roku 1499 dočkal deseti vydání. Je v něm vyobrazeno a popsáno 150 rostlin a 96 medicín, jež byly běžně k dostání u lékárníků.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Schöffer na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Lotte Hellinga: Peter Schoeffer and his organization. A bibliographical investigation of the ways an early printer worked, in: Biblis 1995/96 (1997), S. 67–106
  2. ↑ a b The First Explicitly Dated Bible, with the First Printer's Mark (August 1462) Jeremy Norman's History of Information.com
  3. ↑ Peter Schoeffer Printer of Mainz - web exhibition at Bridwell Library. www.smu.edu [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-07. 
  4. ↑ Paul Arblaster, Gergely Juhász & Guido Latré (eds.), Tyndale’s Testament, Turnhout: Brepols, 2002, p. 148. ISBN 978-2-503-51411-6

Externí odkazy

Média použitá na této stránce