Petr Svoboda (biolog)
Prof. Mgr. Petr Svoboda, Ph.D. | |
---|---|
Narození | 8. února 1974 (50 let) Kladno, Československo |
Vzdělání | Univerzita Karlova University of Pennsylvania |
Alma mater | Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Pensylvánská univerzita |
Povolání | vědec, biolog |
Zaměstnavatelé | ÚMG AV ČR PřF UK v Praze |
Titul | prof., Ph.D. |
Ocenění | cena Neuron (2014) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Petr Svoboda (* 8. února 1974 Kladno[1]) je český buněčný a molekulární biolog, vedoucí oddělení epigenetických regulací Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky a vysokoškolský pedagog na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.
Vzdělání
V letech 1988–1992 vystudoval Gymnázium Jana Palacha v Mělníku. Po maturitě z pěti předmětů, včetně volitelné matematiky, pokračoval oborem buněčná a molekulární biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou absolvoval v roce 1997.[1]
Od července 1998 do roku 2002 pokračoval postgraduálním stupněm vzdělání na filadelfské Pensylvánské univerzitě, součásti Ivy League, kde v oddělení biologie vyučoval základní kurzy biologie a bioinformatiku. V laboratoři profesora Richard M. Schultze se na pozici vědeckého asistenta zabýval RNA interferencí a reprogramováním genomu. Po zisku titulu Ph.D. strávil další rok na pensylvánské univerzitě. Od října 2003 do konce roku 2006 prožil postdoktorální pobyt v basilejském Institutu Friedricha Mieschera. V laboratoři profesora Witolda Filipowicze se věnoval procesům mikroRNA u savčích buněk.[1]
Profesní kariéra
Od roku 2007 stojí v čele oddělení epigenetických regulací Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Na přírodovědeckých fakultách Univerzity Karlovy a Jihočeské univerzity přednáší epigenetická témata, trendy vývojové biologie a řízení genové exprese. V letech 2011–2013 podstoupil na pražské fakultě habilitační řízení pro obor buněčná a vývojová biologie, kde obhájil práci na téma „Dicer-dependent small RNA pathways in mammalian cells“ (docent, s účinností od dubna 2013).[1] V prosinci 2017 byl jmenován profesorem pro obor Buněčná a vývojová biologie na Univerzitě Karlově.[2][3]
V roce 2013 Svobodova skupina odhalila fylogeneticky starou formu imunitní reakce v myším vajíčku, která byla během evoluce v savčích buňkách vypnuta. Díky mutaci v myším vejci došlo k aktivaci této staré imunitní odpovědi. Předmětem studia se stala možnost obnovit tuto imunitní reakci také v tělních buňkách a využít ji v léčbě virových onemocnění. Objev byl publikován v časopise Cell.[4][5]
H-index dosahoval k roku 2011 hodnoty 18 a úhrnný počet citací Web of Science bez autocitací činil 1 490.[1]
Ocenění
Dne 14. května 2014 obdržel cenu Neuron v oboru medicína za výsledky výzkumu, jež „mohou posloužit k vývoji léku, který podstatně zkrátí dobu léčby některých virových nemocí, například chřipky nebo rýmy.“[6][7][8]
Filmografie
- 2019 – Karel, já a ty – přednášející na fakultě, cameo
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Habilitační řízení, Mgr. Petr Svoboda, Ph.D. [online]. PrF UK v Praze [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Zeman jmenoval 52 profesorů. Odsouhlasil všechny navržené kandidáty. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-12-13 [cit. 2018-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Ovčáček. Prezident republiky podepsal jmenovací dekrety nových profesorů [online]. Pražský hrad / Prezident ČR, 2017-12-13 [cit. 2018-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Učebnicový příklad evoluce z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR [online]. Gate2biotech.cz, 2013-11-11 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
- ↑ HNÍKOVÁ, Eva. VĚDA EVY HNÍKOVÉ: Češi spočítali, kudy letěl čeljabinský asteroid. Studií se proslavili v zahraničí. Ekonom [online]. 2013-11-08 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
- ↑ doc. Mgr. Petr Svoboda, Ph.D. Laureát Ceny Neuron pro mladé vědce 2014 [online]. Neuron, nadační fond na podporu vědy [cit. 2014-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-15.
- ↑ Ceny Neuron získali vědci za výzkum virů i vesmírných černých děr. Týden.cz [online]. 2014-05-15 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Ceny Neuron získali vědci za výzkum virů i vesmírných černých děr. České noviny [online]. 2014-05-14 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
- MATYÁŠ, Josef. V Americe se naučíte pracovat naplno, říká biolog Petr Svoboda. Lidovky.cz [online]. 2010-04-13 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
- NOVOTNÝ, Tomáš. Český vědecký úspěch hodný obdivu. Medical Tribune [online]. 2014-05-26 [cit. 2014-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-14.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“