Petr Svoboda (biolog)

Prof. Mgr. Petr Svoboda, Ph.D.
Narození8. února 1974 (49 let)
Kladno, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
VzděláníUniverzita Karlova
University of Pennsylvania
Alma materPřírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Pensylvánská univerzita
Povolánívědec, biolog
ZaměstnavateléÚMG AV ČR
PřF UK v Praze
Titulprof., Ph.D.
Oceněnícena Neuron (2014)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Petr Svoboda (* 8. února 1974 Kladno[1]) je český buněčný a molekulární biolog, vedoucí oddělení epigenetických regulací Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky a vysokoškolský pedagog na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.

Vzdělání

V letech 1988–1992 vystudoval Gymnázium Jana Palacha v Mělníku. Po maturitě z pěti předmětů, včetně volitelné matematiky, pokračoval oborem buněčná a molekulární biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou absolvoval v roce 1997.[1]

Od července 1998 do roku 2002 pokračoval postgraduálním stupněm vzdělání na filadelfské Pensylvánské univerzitě, součásti Ivy League, kde v oddělení biologie vyučoval základní kurzy biologie a bioinformatiku. V laboratoři profesora Richard M. Schultze se na pozici vědeckého asistenta zabýval RNA interferencí a reprogramováním genomu. Po zisku titulu Ph.D. strávil další rok na pensylvánské univerzitě. Od října 2003 do konce roku 2006 prožil postdoktorální pobyt v basilejském Institutu Friedricha Mieschera. V laboratoři profesora Witolda Filipowicze se věnoval procesům mikroRNA u savčích buněk.[1]

Profesní kariéra

Od roku 2007 stojí v čele oddělení epigenetických regulací Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Na přírodovědeckých fakultách Univerzity Karlovy a Jihočeské univerzity přednáší epigenetická témata, trendy vývojové biologie a řízení genové exprese. V letech 2011–2013 podstoupil na pražské fakultě habilitační řízení pro obor buněčná a vývojová biologie, kde obhájil práci na téma „Dicer-dependent small RNA pathways in mammalian cells“ (docent, s účinností od dubna 2013).[1] V prosinci 2017 byl jmenován profesorem pro obor Buněčná a vývojová biologie na Univerzitě Karlově.[2][3]

V roce 2013 Svobodova skupina odhalila fylogeneticky starou formu imunitní reakce v myším vajíčku, která byla během evoluce v savčích buňkách vypnuta. Díky mutaci v myším vejci došlo k aktivaci této staré imunitní odpovědi. Předmětem studia se stala možnost obnovit tuto imunitní reakci také v tělních buňkách a využít ji v léčbě virových onemocnění. Objev byl publikován v časopise Cell.[4][5]

H-index dosahoval k roku 2011 hodnoty 18 a úhrnný počet citací Web of Science bez autocitací činil 1  490.[1]

Ocenění

Dne 14. května 2014 obdržel cenu Neuron v oboru medicína za výsledky výzkumu, jež „mohou posloužit k vývoji léku, který podstatně zkrátí dobu léčby některých virových nemocí, například chřipky nebo rýmy.“[6][7][8]

Filmografie

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Habilitační řízení, Mgr. Petr Svoboda, Ph.D. [online]. PrF UK v Praze [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ Zeman jmenoval 52 profesorů. Odsouhlasil všechny navržené kandidáty. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-12-13 [cit. 2018-01-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ Jiří Ovčáček. Prezident republiky podepsal jmenovací dekrety nových profesorů [online]. Pražský hrad / Prezident ČR, 2017-12-13 [cit. 2018-01-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ Učebnicový příklad evoluce z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR [online]. Gate2biotech.cz, 2013-11-11 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ HNÍKOVÁ, Eva. VĚDA EVY HNÍKOVÉ: Češi spočítali, kudy letěl čeljabinský asteroid. Studií se proslavili v zahraničí. Ekonom [online]. 2013-11-08 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ doc. Mgr. Petr Svoboda, Ph.D. Laureát Ceny Neuron pro mladé vědce 2014 [online]. Neuron, nadační fond na podporu vědy [cit. 2014-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-15. 
  7. ↑ Ceny Neuron získali vědci za výzkum virů i vesmírných černých děr. Týden.cz [online]. 2014-05-15 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ Ceny Neuron získali vědci za výzkum virů i vesmírných černých děr. České noviny [online]. 2014-05-14 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • MATYÁŠ, Josef. V Americe se naučíte pracovat naplno, říká biolog Petr Svoboda. Lidovky.cz [online]. 2010-04-13 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  • NOVOTNÝ, Tomáš. Český vědecký úspěch hodný obdivu. Medical Tribune [online]. 2014-05-26 [cit. 2014-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-14. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“