Petr Vejvoda
Petr Vejvoda | |
---|---|
Narození | 20. května 1998 Nížkov Česko |
Úmrtí | 14. října 2014 (ve věku 16 let) Žďár nad Sázavou Česko |
Příčina úmrtí | pobodání |
Ocenění | Medaile Za hrdinství in memoriam (2015) Cena Michala Velíška (2014) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Petr Vejvoda (20. května 1998 Nížkov – 14. října 2014 Žďár nad Sázavou) byl student střední školy obchodní a služeb, který ve škole bránil svou spolužačku, když ji nožem napadla psychicky nemocná Barbora Orlová. Napadená tak díky Vejvodově pomoci mohla z místa utéci, ale Orlová následně nožem zaútočila na Vejvodu, jehož bodla do hrudníku a ten na místě svému zranění podlehl.
Za svůj čin byl Vejvoda několikrát in memoriam oceněn. Získal například Cenu Michala Velíška za rok 2014 a 28. října 2015 převzal Vejvodův otec z rukou prezidenta České republiky medaili Za hrdinství.
Život
Vejvoda se narodil 20. května 1998 v Nížkově.[1] Ve své rodné obci pak začal svou školní docházku na místní škole, ale v osmi letech přešel do Žďáru nad Sázavou, kde jeho otec Kamil pracoval coby předseda okresního výboru komunistické strany. V tomtéž městě pak dále Petr pokračoval na Střední škole obchodní a služeb SČMSD, [2][p 1] na níž se učil na kuchaře.[4] Patřil mezi členy dobrovolných hasičů, hrál fotbal a začínal se věnovat také parkouru.[5]
Když byl ve třetím ročníku střední školy,[2] vnikla do školy 14. října 2014 tehdy šestadvacetiletá Barbora Orlová, která se u vstupu do šaten, jež se otevírají pomocí čipové karty, vmísila mezi studenty.[6] V šatně pak Orlová, trpící schizofrenií, zaútočila přinesenou replikou vojenského nože, majícím čepel o délce 21 centimetrů, na jednu ze studentek, která zde seděla.[7] Postižené přispěchal na pomoc Vejvoda, ale Orlová nožem napadla i jeho. Zbraň mu vrazila do hrudníku. Následně útočnice obrátila svou pozornost k napadené dívce, kterou pronásledovala a stříkala při tom kolem sebe pepřovým sprejem. Dívce se ale podařilo utéci a Orlová pak napadla jinou studentku, která právě procházela okolo. Nožem ji bodla do břicha a krvácející ji odtáhla do šaten, kde dívku měla coby rukojmí. Ke škole se v tu dobu začali sjíždět záchranáři. Mezi nimi také policejní vyjednavač Petr Gruber, který se s útočnicí dohodl, že se sám vymění za rukojmí, aby umožnil ošetření krvácející dívky.[4] Orlová souhlasila, ale posléze nožem poranila v obličeji i Grubera.[8] Zneškodnění útočnice nakonec provedla jednotka střežící bezpečnost jaderné elektrárny Dukovany.[6] Použila k tomu taser, jímž Orlovou omráčila.[8] Za svůj čin nakonec útočnice před soud nešla, neboť odborný znalec shledal, že v době útoku nebyla příčetná.[9]
V pondělí 20. října 2014 se pak v kostele svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře uskutečnil pohřeb, na kterém promluvili teta zemřelého, dále zástupce školy, starostka Žďáru nad Sázavou Dagmar Zvěřinová a nížkovský starosta Jan Mokrý. Zazněl zde také dopis od kardinála Dominika Duky adresovaný rodičům, který přečetl kněz Tomáš Holý.[10]
Rodiče si nejprve nechávali urnu s popelem svého syna doma, ale posléze ji plánovali uložit do hrobky na nížkovském hřbitově. Na hrob chtěli umístit bronzovou desku se siluetou synovy hlavy. Autorkou výtvoru je umělkyně studující na trutnovské umělecké škole.[1]
Vzpomínky
Dne 17. října 2014 na břehu Veselského rybníka u Nového Veselí společně prezident České republiky Miloš Zeman, krajští hejtmani a majitel pozemku Constantin Kinský vysadili dubovou alej. Po půl roce – 15. dubna 2015 – získala alej pojmenování po Petru Vejvodovi („Dubová alej Petra Vejvody“).[11]
U příležitosti nedožitých 17. narozenin se ve škole uskutečnil „Den pro Petra“. Zahájilo ho odhalení pamětní desky na škole o rozměrech 50 krát 110 centimetrů, kterou z kovu a křišťálového skla vytvořili pracovníci studia Aleše Valnera v Přibyslavi. Zdislava Tesařová, zástupkyně Evropské záchranářské akademie, navíc předala Petrovým rodičům skleněnou plastiku a šestnáct smrčků. Tím, že se jich Vejvodovi dotkli, jim symbolicky předali svou lásku, kterou zahrnovali syna Petra, a stromečky pak byly vysázeny v různých evropských zemích, kde o ně tamní hasiči pečují.[12]
Ocenění
Dne 3. prosince 2014 převzali rodiče z rukou tehdejší pražské primátorky Adriany Krnáčové Cenu Michala Velíška, která byla Petru Vejvodovi za jeho čin in memoriam udělena.[13]
Ocenění za nejlepší záchranářský čin převzali Petrovi rodiče 15. dubna 2015 z rukou prezidenta České republiky Miloše Zemana. Spolu s ním byl oceněn také policejní vyjednavač Petr Gruber.[14] Prezident již druhý den po neštěstí ve žďárské škole uvedl, že zvažuje během slavnostního udílení státních vyznamenání 28. října ocenit také Vejvodu. Pro rok 2014 sice tou dobou již byl seznam vyznamenaných uzavřen,[15] nicméně 14. dubna 2015 prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na twitterovém účtu oznámil, že Vejvodovi 28. října toho roku medaili udělí. Za to se již dříve přimlouval také premiér Bohuslav Sobotka.[16] Svůj slib prezident splnil a když dojatý Petrův otec ve Vladislavském sále Pražského hradu 28. října 2015 přebíral medaili Za hrdinství,[17] prezident se před ním hluboce uklonil a přítomní v sále ocenili chlapcův čin bouřlivým potleskem ve stoje.[17][18]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b BÁRTA, Jiří; VOKÁČ, Martin. Péťu máme pořád u sebe doma, vzpomínali rodiče ve škole rok po tragédii. iDNES.cz [online]. 2015-10-14 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- ↑ a b BÁRTA, Jiří. Jednou rukou držel kapačku, druhou umírajícího syna. Oceněného hrdinu. iDNES.cz [online]. 2014-12-17 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- ↑ JIRKŮ, František. Kdysi prominentní hotel v Pelhřimově hledá odvážného kupce. iDNES.cz [online]. 2015-01-19 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- ↑ a b VENTUROVÁ, Jitka; BÁRTA, Jiří. Zeman vyznamená in memoriam ubodaného studenta ze Žďáru. iDNES.cz [online]. 2015-04-14 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Hrdina žďárské tragédie. Takových chlapů už je málo, vzpomíná kamarád. Lidovky.cz [online]. 2014-10-14 [cit. 2017-04-03]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
- ↑ a b VOKÁČ, Martin; BÁRTA, Jiří; DUDÁŠKOVÁ, Zuzana; JAKUBCOVÁ, Hana. Žena s nožem pobodala ve škole studenty. Šestnáctiletý hoch zemřel. iDNES.cz [online]. 2014-10-14 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- ↑ VOKÁČ, Martin; KOLAŘÍK, Michal. Žďár si útočící schizofrenička vybrala náhodou, našla ho na internetu. iDNES.cz [online]. 2014-10-16 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- ↑ a b KOŘÍNEK, Ondřej. Vyjednavač se vyměnil za dívku drženou šílenou útočnicí, pak přišla rána taserem. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-10-14 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Soud podpořil soud. Pustit ženu útočící ve škole z léčebny chyba nebyla. iDNES.cz [online]. 2015-03-25 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- ↑ MIKULINCOVÁ, Hana; ČTK. Ve žďárském kostele se rodina i přátelé rozloučili se zavražděným studentem [online]. Praha: Český rozhlas, 2014-10-20 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- ↑ MAŠOVÁ, Lenka. Alej dubů na památku Petra Vejvody doplnila deska a text. Deník [online]. 2015-04-15 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- ↑ BÁRTA, Jiří. Vraždu ve žďárské škole připomíná deska, v Evropě za Petra zasadí smrky. iDNES.cz [online]. 2015-05-20 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- ↑ ČTK; MAŠOVÁ, Lenka. Cenu Michala Velíška získal zavražděný student Petr Vejvoda. Deník [online]. 2014-12-03 [cit. 2017-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Za nejlepší záchranářský čin ocenil Zeman hrdiny ze Žďáru [online]. Praha: Česká televize, 2015-04-16 [cit. 2017-04-02]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Žďárská škola den po tragedii. Návštěva Zemana a debata s psychology. Lidovky.cz [online]. 2014-10-15 [cit. 2017-04-02]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
- ↑ Zeman vyznamená studenta ze Žďáru či Kriegla [online]. Praha: Česká televize, 2015-04-14 [cit. 2017-04-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Prezident udělil vyznamenání, statečnému studentovi tleskal vestoje celý Vladislavský sál. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-10-28 [cit. 2017-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Silný moment z Hradu: Medaile pro Petra Vejvodu a otec, který se pral s emocemi. Blesk.cz [online]. 2015-10-29 [cit. 2017-04-02]. Dostupné online. ISSN 1213-8991.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stužka: Medaile Za hrdinstvi – Česká republika (od roku 1994).
Autor: Anna Prokopová, Licence: CC BY 2.0
The Pilgrimage Church of St John of Nepomuk at Zelená hora (Gruneberg) in Žďár nad Sázavou in the Czech Republic, the final masterpiece of Jan Santini Aichel. In 1993 it was declared a World Heritage Site.
Autor: Veriiik, Licence: CC BY-SA 4.0
Skleněný anděl - ocenění pro vítěze Ceny Michala Velíška