Petr z Alkantary

Petr z Alkantary
Narození1499
Villaturiel
Úmrtí18. října 1562 (ve věku 62–63 let)
Arenas de San Pedro
Alma materUniverzita v Salamance
Povolánípresbyter, asketa, mystik a řeholník
Nábož. vyznáníkatolická církev
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Petr z Alkantary, OFM (1499, Alcántara – 18. října 1562, Arenas de San Pedro) byl španělský františkánský mnich, vizionář a mystik. Žil velmi asketickým životem. Založil 12 klášterů přísné řeholní kázně. Roku 1669 byl prohlášen za svatého.

Život

Pocházel z rodiny právníka Alonsa Garabito († 1507) a urozené Maríe Vilely de Sanabria y Maldonado. Rodina žila v obci Villaturiel, nedaleko Leónu, otec chtěl syna dát na studia práv, ale brzy zemřel. Petr v letech 1511-1515 studoval svobodná umění, filozofii a kanonické právo na univerzitě v Salamance. Odtud odešel do kláštera Menších bratří v Manxarretesu v provincii Extremadura, složil řeholní sliby a přijal jméno Petr.

Roku 1524 byl vysvěcen na kněze, vykonával mnohé úřady a zároveň rozvíjel apoštolskou činnost jako kazatel, zpovědník a duchovní vůdce. Roku 1538 byl zvolen provinciálem. Od papeže Pavla IV. získal plnou moc k zakládání klášterů s přísnou řeholní kázní.[1]

Svatý Petr z Alkantary se spřátelil se svatou Terezií od Ježíše, reformátorkou karmelitánského řádu, byl rovněž jejím zpovědníkem. Španělský král Karel V. jej také požádal, aby se stal jeho zpovědníkem, ale světec ho odmítl.

Roku 1555 mu bylo dovoleno odejít do ústraní poustevny Santa Cruz de Paniagua (nyní součást stejnojmenné obce v autonomním společenství Extremadura na severozápadě Španělska). V roce 1557 přijal funkci generálního komisaře všech reformovaných konventuálů a přispěl k založení několika nových konventů.

Zanechal nevelké literární dílo, řádovou konstituci a 12 listů korespondence.

Roku 1622 jej papež Řehoř XV. blahořečil a roku 1669 papež Klement IX. svatořečil.

Lazar Widman: Socha sv. Petra z Alkantary na Mariánském sloupu v Plzni (1713–14)

Úcta

Kostely
Sochy
  • na oltářích františkánských a karmelitánských kostelů, na morových sloupech

Ikonografie

Petr z Alkantary bývá zobrazován sám jako kajícník, klečící nebo stojící, oděný v kutně františkánského mnicha s pláštěnkou přes ramena. Drží mohutný kříž, nebo se o něj opírá, v ruce mívá knihu Konstituce kláštera sv. Gabriela a kláštera sv. Josefa, kterou sám napsal, v poustevně mívá ještě jako atribut lebku. Ve scénách bývá zobrazen, jak podává eucharistii sv. Terezii, při mystickém zjevení svatého Jana Kapistrána nebo při zázraku uzdravení dítěte. Poslední scénou bývá obraz Petrovy smrti v kruhu františkánských bratří.

Patrocinium

  • Je jedním z patronů františkánského řádu, ale také řádu karmelitánů přísné observance.
  • Je patronem španělského autonomního společenství Extremadura a jedním z patronů Mexika.
  • Bylo známo, že velmi málo spal, zpravidla vsedě. Proto je uctíván jako patron nočních hlídačů a vrátných.

Galerie

  • Poslední přijímání sv. Terezie z Ávily (1683)
    Poslední přijímání sv. Terezie z Ávily (1683)
  • Luca Giordano: Zjevení sv. Jana Kapistrána Petrovi z Alkantary
    Luca Giordano: Zjevení sv. Jana Kapistrána Petrovi z Alkantary
  • G. B. Lucini: Zázrak sv. Petra z Alkantary (1680¨)
    G. B. Lucini: Zázrak sv. Petra z Alkantary (1680¨)
  • Smrt Petra z Alkantary, Francesco Fontebasso, Benátky
    Smrt Petra z Alkantary, Francesco Fontebasso, Benátky
  • Socha z kalvárie v Ahrweileru, Německo (18. století)
    Socha z kalvárie v Ahrweileru, Německo (18. století)
  • Socha v Ciudad Cuauhtémoc, Mexiko (19. století)
    Socha v Ciudad Cuauhtémoc, Mexiko (19. století)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Svatý Petr z Alkantary, kněz 1. řádu [online]. Místní bratrské společenství bratří a sester Sekulárního františkánského řádu v Plzni. Dostupné online. 

Literatura

  • Luigi Borriello, Edmondo Caruana et alii: Slovník křesťanských mystiků. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2012, s. 636-638; ISBN 978-80-7195-198-8

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Clevelandart 2009.81.jpg
Autor:
Pedro de Mena
, Licence: CC0
Painted wood sculpture from Spain in the 1600s involved a team of artisans working under a lead sculptor. The sculptor first carved numerous pieces of wood in complex forms. So the paint would stick properly, these fragments were delicately covered in gesso (a combination of white chalk and glue made from animal collagen), preserving the subtle woodcarving underneath. The rough surface of the saint's face-reflecting his age and hardships-came from texturing the gesso with a brush. The glass eyes, probably imported from Venice, were inserted from behind the face before the wood pieces were attached. Finally, the eyelashes were added for a further touch of realism. A painter created the appearance of coarse sackcloth in a distinctive style, with yellow strokes rising off the surface. Smoother brushstrokes form the flesh tones, even revealing the saint's five-o'clock shadow. Unlike other kinds of painting, sculpture from southern Spain at this time was usually not covered in varnish; sculptors prized the unvarnished paint for its realistic effect, although it makes the surface exceptionally delicate and susceptible to dust and dirt, which more easily sticks to the surface. The museum plans to clean the sculpture in the near future.
Livio Mehus con San Pietro d’Alcantara che comunica santa Teresa d’Avila (1683).jpg
Autor: Livio Mehus , Licence: CC BY 2.5
San Pietro d’Alcantara che comunica santa Teresa d’Avila
LucaGiordano JohnofCapistranoAppearstoPeterofAlcantara.jpg
The apparition of John of Capistrano to Peter of Alcantara
Basilica of Saint Joseph and Our Lady of the Sacred Heart, Cuauhtémoc, Federal District, Mexico05.jpg
Autor: Enrique López-Tamayo Biosca, Licence: CC BY 2.0
Basilica of Saint Joseph and Our Lady of the Sacred Heart, Cuauhtémoc, Federal District, Mexico
Mariánský sloup Plzeň 4.jpg
Autor: Dobroš, Licence: CC0
Mariánský sloup Plzeň 4 - svatý Petr z Alcantary