Petrašovice

Petrašovice
Petrašovice
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Bílá
Okres	Liberec
Kraj	Liberecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°39′57″ s. š., 15°3′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	136 (2021)[1]
Katastrální území	Petrašovice (8,11 km²)
PSČ	463 42
Počet domů	41 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Petrašovice
Další údaje
Kód části obce	119644
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petrašovice (německy Potrosowitz) jsou malá vesnice, část obce Bílá v okrese Liberec. Nachází se asi 1,5 kilometrů východně od Bílé. Petrašovice jsou také název katastrálního území o rozloze 8,11 km².^[3] V katastrálním území Petrašovice leží i Bohdánkov, Kocourov, Kohoutovice a Vesec.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1538.^[4]

Podle Kudrnáče (1903) jde o „starobylou osadu založenou na soutoku tří potoků (Bysterka, Žďárský a Záskalský), které se od soutoku nazývají Oharka. Obec je ohraničena vyvýšeninami Chlomkem a Skotovinou. Na jaře jsou tu časté šedé mlhy zvané "větrné", které škodí osení. Obecní rytmistr Antonín Jíra vystavěl v obci kapli, která se nedočkala vysvěcení a byla rozbořena. Následně byl dům rytmistra prodán a utržené peníze vloženy do fondu pro stavbu nové kaple.“

V roce 1903 žilo v obci 492 obyvatel, kteří žili ve 114 domech. Starostou byl Jan Jíra z Kohoutovic. Fungovala zde hospoda nebo Brusírna skleněných kroužků. Ze spolků byla činná Národní jednota Severočeská a Sbor dobrovolných hasičů. Mezi významné petrašovické rodáky patřil profesor na pražské Umělecko průmyslové škole Václav Dědek nebo architekt Bohumil Dědek působící ve službách Schwarzenberků na zámku Hluboká.^[5]

V roce 1930 tvořilo obec šest místních částí, a to Bohdánkov (89 obyvatel), Kocourov (22), Kohoutovice (74), Petrašovice (177), Vesec (66) a Žďárek 2. díl (39 obyvatel). Ve 117 zdejších domech žilo celkem 467 lidí a obec zabírala území velké 903 ha. Až do roku 1938 patřily Petrašovice k politickému okresu Turnov. Po Mnichovském diktátu a odstoupení pohraničí zůstaly Petrašovice, proti všem původním předpokladům, na území připojeném k Německu.

Od osvobození až do srpna 1945 přešla oblast Českodubska pod správu Okresní správní komise Liberec. Poté byla včleněna do politického okresu Turnov (rozhodnutím ZNV v Praze ze dne 23. 8. 1945). Pod něj správně spadalo Českodubsko až do roku 1960. Podle nového územně správního uspořádání a zrušení okresu Turnov, došlo k přičlenění obcí v okolí Českého Dubu k okresu Liberec.

O svou samostatnost přišly Petrašovice v roce 1976. Správu převzal „Společný místní národní výbor pro obce Bílá, Hradčany, Petrašovice se sídlem v Bílé okres Liberec“. Celý proces integrace byl završen v roce 1980, kdy došlo ke sloučení obcí tvořících od roku 1976 společný MNV, tedy obcí Bílá, Hradčany a Petrašovice. Vznikla nová územně administrativní jednotka Bílá, v níž byly ponechány části obce s názvy: Bílá, Bohdánkov, Dehtáry, Hradčany, Chvalčovice, Klamorná, Kocourov, Kohoutovice, Letařovice, Petrašovice, Trávníček, Vesec, Vlčetín.^[6]

Petrašovice navštěvoval český básník Fráňa Šrámek, který se ucházel o dceru zdejšího řídícího učitele Miloslavu Hrdličkovou (1884-1958), se kterou se nakonec oženil.^[7]

• Usedlost čp. 3
• Rychta čp. 26

Petrašovice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petrašovice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Petrašovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Petrašovice na webu ČÚZK