Petra Martićová

Petra Martićová
Petra Martićová na French Open 2022
Petra Martićová na French Open 2022
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Datum narození19. ledna 1991 (33 let)
Místo narozeníSplit, Chorvatsko[1]
BydlištěFreeport, Bahamy
Výška181 cm[1]
Profesionál odčervence 2008
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek8 430 454 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů422–303
Tituly2 WTA, 1 WTA 125K, 4 ITF
Nejvyšší umístění14. místo (13. ledna 2020)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2018)
French Openčtvrtfinále (2019)
Wimbledon4. kolo (2017, 2019, 2022)
US Open4. kolo (2019, 2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů135–127
Tituly0 WTA, 1 WTA 125K, 5 ITF
Nejvyšší umístění49. místo (21. února 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022)
French Openčtvrtfinále (2021)
Wimbledon3. kolo (2012, 2013, 2019)
US Open3. kolo (2010)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240204a4. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petra Martićová (* 19. ledna 1991 Split) je chorvatská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva turnaje ve dvouhře. Jednu singlovou i deblovou trofej si odvezla ze série WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2020 na 14. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2022 na 49. místě. Trénuje ji Michael Geserer. Dříve tuto roli plnila bývalá italská tenistka Francesca Schiavoneová.[3]

V chorvatském týmu billie Jean King Cupu debutovala v roce 2008 zápasem 2. světové skupiny proti Japonsku, v němž s Anou Vrjlićovou prohrály závěrečnou čtyřhru. Japonky zvítězily 4:1 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupila k osmnácti mezistátním utkáním s bilancí 9–7 ve dvouhře a 4–4 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na březnovém Miami Masters 2007, na který obdržela divokou kartu. Na úvod dvouhry podlehla ruské tenistce Alině Židkovové až v tiebreaku rozhodující sady.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském singlu French Open 2009 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, kde v závěrečném utkání porazila Rusku Jevgeniji Rodinovou. V úvodním kole singlové soutěže porazila Italku Maru Santangelovou. Následně však nenašla recept na Kanaďanku Aleksandru Wozniakovou.[1]

Premiérové singlové finále na okruhu WTA Tour odehrála na březnovém Malaysian Open 2012 v Kuala Lumpuru. V roli páté nasazené ve třetí sadě finálového duelu skrečovala tchajwanské kvalifikantce Sie Šu-wej.[1] Podruhé se do závěrečné bitvy o titul probojovala přes turnajovou dvojku Mihaelu Buzărnescuovou na antukovém BRD Bucharest Open 2018. V něm ji však přehrála nejvýše nasazená Lotyška Anastasija Sevastovová po dvousetovém průběhu.[5]

Deblovou trofej si odvezla v rámci série WTA 125K ze čtyřhry Croatian Bol Ladies Open 2016, do níž nastoupila se Švýcarkou Xenií Knollovou. Ve finále přehrály rumunsko-turecký pár Ioana Raluca Olaruová a İpek Soyluová.

První titul na okruhu WTA Tour vybojovala na antukovém Istanbul Cupu 2019. Ve finále zdolala 19letou Češku Markétu Vondroušovou po třísetovém průběhu. Ačkoli na ni soupeřka uhrála první set v kariéře i počtvrté ji ve vzájemných utkáních porazila.[6] Do čtvrtfinále grandslamu poprvé postoupila na French Open 2019 po výhrách nad Tunisankou Ons Džabúrovou, Francouzkou Kristinou Mladenovicovou, světovou dvojkou Karolínou Plíškovou a Estonkou Kaiou Kanepiovou. Mezi poslední osmičkou hráček ji poprvé v kariéře porazila Markéta Vondroušová. V závěru úvodní sady přitom nevyužila tři setboly v řadě. Soupeřka tím zahájila sérii zisku 24 z 27 následně odehraných míčů.[7]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0–1 D; 0–1 Č)
International / WTA 250 (2–3 D, 0–3 Č)

Dvouhra: 6 (2–4)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.4. března 2012Kuala Lumpur, MalajsietvrdýČínská Tchaj-pej Sie Šu-wej6–2, 5–7, 1–4skreč
Finalistka2.22. července 2018Bukurešť, RumunskoantukaLotyšsko Anastasija Sevastovová6–7(4–7), 2–6
Vítězka1.28. dubna 2019Istanbul, TureckoantukaČesko Markéta Vondroušová1–6, 6–4, 6–1
Finalistka3.15. září 2019Čeng-čou, ČínatvrdýČesko Karolína Plíšková3–6, 2–6
Vítězka2.17. července 2022Lausanne, ŠvýcarskoantukaSrbsko Olga Danilovićová6–4, 6–2
Finalistka2.12. února 2023Linec, Rakouskotvrdý (h)  Anastasija Potapovová1–6, 3–6

Čtyřhra: 4 (0–4)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.12. února 2012Paříž, Francietvrdý (h)Německo Anna-Lena GrönefeldováUSA Liezel Huberová
USA Lisa Raymondová
6–7(3–7), 1–6
Finalistka2.17. června 2012Bad Gastein, RakouskoantukaNěmecko Anna-Lena GrönefeldováUSA Jill Craybasová
Německo Julia Görgesová
7–6(7–4), 4–6, [9–11]
Finalistka3.28. dubna 2013Marrákeš, MarokoantukaFrancie Kristina MladenovicováMaďarsko Tímea Babosová
Lucembursko Mandy Minellaová
3–6, 1–6
Finalistka4.6. března 2016Monterrey, MexikotvrdýUSA Maria SanchezováŠpanělsko Anabel Medina Garriguesová
Španělsko Arantxa Parra Santonjaová
6–4, 5–7, [7–10]

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.9. září 2018Chicago, Spojené státytvrdýNěmecko Mona Barthelová6–4, 6–1

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.30. května 2016Bol, ChorvatskoantukaŠvýcarsko Xenia KnollováRumunsko Ioana Raluca Olaruová
Turecko İpek Soyluová
6–3, 6–2

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 7 (4–3)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.14. října 2007Jersey, Spojené královstvítvrdýNěmecko Sabine Lisická3–6, 4–6
Vítězka2.13. července 2008Záhřeb, ChorvatskoantukaRakousko Yvonne Meusburgerová6–2, 2–6, 6–2
Vítězka3.13. září 2009Biella, ItálieantukaKanada Sharon Fichmanová7–5, 6–4
Vítězka4.3. června 2013Nottingham, Spojené královstvítrávaČesko Karolína Plíšková6–3, 6–3
Finalistka5.9. listopadu 2014Captiva Island, Spojené státytvrdýRumunsko Edina Gallovitsová-Hallová2–6 2–6
Vítězka6.9. dubna 2017Pula ItálieantukaLichtenštejnsko Kathinka von Deichmannová6–4, 7–5
Finalistka7.6. května 2017Wiesbaden, NěmeckoantukaLichtenštejnsko Kathinka von Deichmannová4–6, 6–4, 6–7(7–9)

Čtyřhra: 7 (5–2)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.10. května 2009Záhřeb, ChorvatskoantukaChorvatsko Ajla TomljanovićováBělorusko Xenija Milevská
Rusko Anastasija Pivovarovová
6–3, 6–7(4–7), [10–5]
Finalistka2.18. září 2009Sofie, BulharskoantukaSlovinsko Polona HercogováŠvýcarsko Timea Bacsinszká
Itálie Tathiana Garbinová
2–6, 6–7(4–7)
Finalistka3.3. října 2010Athény, ŘeckotvrdýŘecko Eleni DaniilidouRusko Vitalija Ďjačenková
Turecko İpek Şenoğluová
bez boje
Vítězka4.17. prosince 2010Dubaj, SAEtvrdýNěmecko Julia GörgesováIndie Sania Mirzaová
Česko Vladimíra Uhlířová
6–4, 7–6(9–7)
Vítězka5.8. května 2011Cagnes-sur-Mer, FrancieantukaNěmecko Anna-Lena GrönefeldováChorvatsko Darija Juraková
Česko Renata Voráčová
1–6, 6–2, 6–4
Vítězka6.19. října 2014Tampico, MexikotvrdýUSA Maria SanchezováRusko Valeria Savinychová
Ukrajina Kateryna Bondarenková
3–6 6–3 [10–2]
Vítězka7.8. února 2015Burnie, AustrálietvrdýUSA Irina FalconiováČína Chan Sin-jün
Japonsko Džunri Namigatová
6–2, 6–4

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok2007200820092010201120122013201420152016201720182019202020212022
Pořadí32. 214. 84. 144. 49. 59. 116. 179. 144. 264. 89. 64. 15. 18. 54. 39.

Čtyřhra

Rok20092010201120122013201420152016201720182019202020212022
Pořadí139. 86. 97. 58. 83. 97. 101. 179. 600. 263. 154. 303. 78. 177.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petra Martić na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Petra Martićová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20210209a9. února 2021
  2. a b Petra Martićová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230227a27. února 2023}
  3. CALABRESI, Marco. Schiavone rientra dopo il tumore: farà l’allenatrice di Petra Martic. Corriere della Sera [online]. 2021-04-14 [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. (italsky) 
  4. Petra Martićová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230227a27. února 2023}
  5. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Sevastovová v Bukurešti potvrdila roli jedničky a má 3. titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-22 [cit. 2018-07-26]. Dostupné online. 
  6. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Vondroušová prohrála s Martičovou i počtvrté a titul v Istanbulu nevybojovala [online]. TenisPortal.cz, 2019-04-28 [cit. 2019-04-29]. Dostupné online. 
  7. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Vondroušová na pátý pokus porazila Martičovou a je v semifinále Roland Garros! [online]. TenisPortal.cz, 2019-06-04 [cit. 2019-06-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Liechtenstein.svg
Flag of Liechtenstein
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia