Petra Quittová

Bc. Petra Quittová
Poslankyně Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od:
9. října 2021
Zastupitelka města Brno
Ve funkci:
24. září 2022 – 19. října 2022
Starostka městské části Brno-Černovice
Úřadující
Ve funkci od:
14. května 2021
PředchůdceLadislav Kotík
Zastupitelka městské části Brno-Černovice
(v letech 2004–2010 také radní MČ a v letech 2010–2018 pak místostarostka MČ)
Úřadující
Ve funkci od:
2. listopadu 2002
1. místopředsedkyně Věcí veřejných
Ve funkci:
16. února 2013 – 25. listopadu 2013
PředchůdceKateřina Klasnová
NástupceOlga Havlová
Stranická příslušnost
ČlenstvíVV (2009–2015)
STAN (od 2020)
Nestranička
v zastupitelstvunezávislá (2002–2009)
nezávislá (2015–2018)
za STAN (2018–2020)

Narození2. září 1972 (51 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choťrozvedená
Dětijedna dcera
SídloČernovice
Alma materstřední zdravotnická škola (1987–1990)
Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity (1997–2000)
Profesepolitička, sekretářka a úřednice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Petra Quittová (* 2. září 1972 Brno) je česká politička, od října 2021 poslankyně Poslanecké sněmovny PČR, v roce 2022 krátce zastupitelka města Brna, od května 2021 starostka městské části Brno-Černovice (předtím dlouholetá radní a místostarostka MČ). Je členkou hnutí STAN, v roce 2013 však byla místopředsedkyní Věcí veřejných.

Život

V letech 19871990 navštěvovala Střední zdravotnickou školu v Brně (obor dětská sestra).[1] Po jejím absolvování se živila hlídáním dětí, později pracovala jako sekretářka starosty a odborná referentka na Úřadu městské části Brno-Černovice. V letech 19972000 úspěšně vystudovala bakalářský obor veřejná správa a veřejná ekonomie na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. V letech 20032008 působila jako odborná referentka na odboru zdravotnictví na Krajském úřadu Jihomoravského kraje.[2]

Petra Quittová je rozvedená. Žije s dlouholetým partnerem, s nímž má dceru Julii.[1]

Politické působení

Do politiky vstoupila v roce 2002, když se stala zastupitelkou Městské části Brno-Černovice. Uspěla jako nestranička na kandidátce sdružení nezávislých kandidátů „Černovice - náš domov“.[3] O dva roky později byla zvolena radní městské části. Funkci zastupitelky obhájila i v komunálních volbách v roce 2006, tentokrát jako nestranička na kandidátce subjektu „První Černovická“ (tj. KDU-ČSL, US-DEU a nezávislí kandidáti).[4] V roce 2009 se stala členkou Věcí veřejných. Za tuto stranu pak obhájila funkci zastupitelky i v komunálních volbách v roce 2010. Navíc byla v listopadu 2010 zvolena místostarostkou Městské části Brno-Černovice.[5]

Neúspěšně se také pokoušela prosadit ve vyšší politice. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2010 kandidovala na pátém místě jihomoravské kandidátky (Věci veřejné nakonec získaly 3 mandáty).[6] V komunálních volbách v roce 2010 byla kandidátkou Věcí veřejných na primátorku města Brna (strana však získala jen 3,0 % hlasů a do Zastupitelstva města Brna se vůbec nedostala).[7] Podobně v krajských volbách v roce 2012, kde figurovala na druhém místě kandidátky, se Věci veřejné nedostaly ani do Zastupitelstva Jihomoravského kraje (strana získala jen 0,41 % hlasů).[8]

Na volební konferenci Věcí veřejných v Praze v únoru 2013 byla zvolena první místopředsedkyní strany.[5] V listopadu 2013 na tento post rezignovala.[9] Ve funkci ji nahradila v lednu 2014 poslankyně Olga Havlová.[10] Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidovala na 14. místě kandidátky Věcí veřejných[11], ale neuspěla.

V komunálních volbách v roce 2014 obhájila post zastupitelky Městské části Brno-Černovice, když jako členka VV vedla kandidátku subjektu "Černovičtí patrioti".[12] V listopadu 2014 se pak stala druhou místostarostkou městské části.[13]

V komunálních volbách v roce 2018 do Zastupitelstva města Brna byla z pozice nestraničky lídryní kandidátky hnutí STAN a tudíž i kandidátkou tohoto hnutí na post primátorky města. Hnutí STAN se však do zastupitelstva nedostalo.[14] Obhájila však mandát zastupitelky městské části Brno-Černovice, když z pozice nestraničky za hnutí STAN vedla kandidátku subjektu "ČERNOVIČTÍ PATRIOTI".[15] Na ustavujícím zasedání zastupitelstva městské části byla v listopadu 2018 zvolena 1. místostarostkou, nicméně hned v prosinci 2018 byla z tohoto postu odvolána.[16] V květnu 2021 pak byla zvolena novou starostkou městské části Brno-Černovice.[17]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidovala jako členka hnutí STAN na 12. místě kandidátky koalice Piráti a Starostové v Jihomoravském kraji.[18] Vlivem preferenčních hlasů však nakonec skončila třetí, a byla tak zvolena poslankyní.[19]

V komunálních volbách v roce 2022 byla zvolena za hnutí STAN v rámci uskupení „Lidovci a Starostové (KDU-ČSL + Starostové a nezávislí)“ zastupitelkou města Brna.[20] Zároveň byla lídryní kandidátky uskupení „ČERNOVIČTÍ PATRIOTI“ (tj. hnutí STAN a nezávislí kandidáti) do Zastupitelstva městské části Brno-Černovice, kam byla opět zvolena.[21] Na ustavujícím zasedání Zastupitelstva města Brna se vzdala mandátu zastupitelky města.[22] V říjnu 2022 však byla opět zvolena starostkou městské části Brno-Černovice.[23]

Reference

  1. a b Bc. Petra Quittová [online]. Věci veřejné [cit. 2013-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-27. 
  2. Bc. Petra Quittová [online]. NašiPolitici.cz, 2013-02-19 [cit. 2013-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-29. 
  3. Jmenné seznamy. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  4. Jmenné seznamy. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  5. a b TAUŠOVÁ, Zuzana. Quittová chtěla být primátorkou, teď vystřídala ve vedení VV Klasnovou [online]. iDNES.cz, 2013-02-18 [cit. 2013-06-16]. Dostupné online. 
  6. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 28.05. – 29.05.2010, Přednostní hlasy pro kandidáty, Kraj: Jihomoravský kraj, Strana: Věci veřejné [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit. 2013-06-16]. Dostupné online. 
  7. Volby do zastupitelstev obcí, Výsledky voleb, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit. 2013-06-16]. Dostupné online. 
  8. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012, Výsledky voleb do zastupitelstev krajů, Kraj: Jihomoravský kraj [online]. Český statistický úřad, 2012 [cit. 2013-06-16]. Dostupné online. 
  9. Věci veřejné mají nové vedení [online]. Věci veřejné, 2013-11-26 [cit. 2013-11-26]. Dostupné online. 
  10. Předsedou VV zvolen Jiří Kohout [online]. Věci veřejné, 2014-01-25 [cit. 2014-01-25]. Dostupné online. 
  11. Kandidátka Věcí veřejných pro volby do Evropského parlamentu 2014 [online]. Věci veřejné [cit. 2014-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-07. 
  12. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno-Černovice, Kandidátní listina: Černovičtí patrioti [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2015-01-09]. Dostupné online. 
  13. Zápis 1. (ustavujícího) zasedání Zastupitelstva městské části Brno-Černovice konaného dne 26. 11. 2014 v 15.00 hod. v hostinci Slunečnice, Faměrovo nám. 17, Brno [online]. MČ Brno-Černovice, 2014 [cit. 2015-01-09]. Dostupné online. 
  14. Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno, Kandidátní listina: STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno-Černovice, Kandidátní listina: ČERNOVIČTÍ PATRIOTI [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. 
  16. Zápis, 2. zasedání Zastupitelstva městské části Brno-Černovice konaného dne 13. 12. 2018 od 16.30 hodin v Sociálním domě, Charbulova 86, Brno [online]. MČ Brno-Černovice, 2018 [cit. 2018-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-11. 
  17. Quittová střídá na radnici v Černovicích Kotíka. Díky přeběhlíkovi, říká Kotík [online]. Brněnský deník.cz, 2021-05-14 [cit. 2021-10-11]. Dostupné online. 
  18. Naši lidé pro vaši budoucnost, Jihomoravský kraj [online]. Piráti a Starostové, 2021 [cit. 2021-07-29]. Dostupné online. 
  19. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021, Jmenné seznamy, Kraj: Jihomoravský kraj, Strana: PIRÁTI a STAROSTOVÉ, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-10-11]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev obcí konané 23.09. – 24.09.2022, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno, Kandidátní listina: Lid.a Star.(KDU-ČSL+St.a nez.) [online]. Český statistický úřad, 2022 [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev obcí konané 23.09. – 24.09.2022, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno-Černovice, Kandidátní listina: ČERNOVIČTÍ PATRIOTI [online]. Český statistický úřad, 2022 [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. 
  22. Poslankyně Petra Quittová (STAN) se vzdala mandátu zastupitelky Brna. Deník N [online]. 2022-10-20 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. 
  23. Ustavující zastupitelstvo v Černovicích: Quittová obhájila post starostky. Brněnský deník.cz [online]. 2022-10-24 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“