Petri Kontiola

Petri Kontiola
Petri Kontiola v roce 2017
Osobní informace
Datum narození	4. října 1984 (38 let)
Místo narození	Seinäjoki, Finsko
Stát	Finsko
Výška	183 cm
Hmotnost	92 kg
Držení hole	vpravo
Manžel(ka)	Lotta Heikkilä (od 2018)
Klubové informace
Současný klub	Ilves-Hockey
Číslo	27
Pozice	centr
Předchozí kluby	Tappara (SM-liiga) Rockford IceHogs (AHL) Chicago Blackhawks (NHL) Iowa Chops (AHL) Metallurg Magnitogorsk (KHL) Traktor Čeljabinsk (KHL) Toronto Marlies (AHL)
Draft NHL	V roce 2004 jako 196. celkově týmem Chicago Blackhawks
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Lední hokej na ZOH
bronz	ZOH 2014	Finsko
Mistrovství světa v ledním hokeji
stříbro	MS 2007	Finsko
stříbro	MS 2014	Finsko
stříbro	MS 2021	Finsko
Mistrovství světa juniorů
bronz	MSJ 2004	Finsko 20

Petri Kontiola (* 4. října 1984, Seinäjoki) je finský hokejový útočník momentálně hrající za tým Ilves v nejvyšší finské lize.

Hráčská kariéra

Finsko

Petri Kontiola začal svou kariéru jako hokejista v rodném Finsku. V organizaci Tappary hrál za juniory od roku 2001, dříve působil v celku Kiekko. V sezóně 2003/04 se překvapivě prosadil do hlavního týmu, působil na pozici centra čtvrtého útoku. Sbíral asistence a předváděl spolehlivé výkony. Ke konci sezóny chytil střeleckou formu, zatímco celý rok ani jednou neskóroval, v posledních pěti zápasech nastřílel čtyři branky. 13 bodů mu nakonec vyneslo třetí příčku v tabulce produktivity nováčků SM-liigy. V klubu odehrál čtyři sezóny 2003 až 2007 a v sezónách 2005/06 a 2006/07 byl také nejproduktivnějším hráčem svého týmu, za který nasbíral za 200 zápasů celkem 129 bodů.^[1]

První štace v Zámoří

V draftu 2004 si jej vybralo v sedmém kole jako 196. celkově Chicago Blackhawks. Následně s klubem podepsal dvouletou nováčkovskou smlouvu. První zámořskou sezonu může považovat za úspěšnou, i když si ji možná představoval jinak. Z kempu Blackhawks byl při posledním zúžení soupisky poslán do Rockfordu, hrajícího AHL, kde většinu sezóny patřil k vůdcům a byl druhým nejproduktivnějším hráčem i nahrávačem za Martinem St. Pierrem, když v 66 utkáních nasbíral 68 bodů za 50 asistencí a 18 branek. Nejlepší v týmu byl v bodování +/- se 17 kladnými body. V playoff přidal 10 bodů ve 12 utkáních, ale IceHogs ve 2. kole nestačili na Chicago Wolves, když muselo rozhodnout až 7. utkání. První zápas V NHL odehrál 25. listopadu 2007, v zápase proti Vancouveru Canucks, ve kterém vyšel bodově naprázdno. Prvního bodu se tak dočkal o necelý měsíc později, když v zápase proti Nashvillu Predators asistoval u prvního gólu zápasu Robertu Langovi. Dne 4. března 2009, byl vyměněn spolu s Jamesem Wisniewskim do Anaheimu Ducks výměnou za Samuela Påhlssona a Logana Stephensona a podmíněného draftu 2009. Byl okamžitě poslán do farmářském týmu Iowa Chops a tam hrál zbytek sezóny. V NHL celkem odehrál 12 utkání, ve kterých nasbíral 5 asistencí.

Kontinentální hokejová liga

Dne 26. května 2009 podepsal dvouletý kontrakt s Metallurgem Magnitogorsk hrajícího kontinentální hokejovou ligu. Svou první sezónu v KHL začal slibně, když se s týmem probojoval do playoff, kde ve čtvrtfinále nestačil na Kazaň. V následujícím ročníku ovládl kanadské bodování ve svém klubu, když si v 54 zápasech na své konto připsal 48 bodů a hlavně jeho zásluhou se s týmem opět probojoval do playoff. V semifinále však Metallurg nestačil na Ufu. Za dobré výkony v průběhu sezóny si zahrál i Utkání hvězd KHL. Po sezóně mu Magnitogorsk nenabídl novou smlouvu, a tak se 3. května 2011 stal novým hráčem Traktoru Čeljabinsk, se kterým podepsal kontrakt na 2 roky. V sezóně 2011/12 se s týmem probojoval do semifinále, kde nestačil na Avangard Omsk. Sezóna 2012/13 se mu povedl nadmíru dobře, i když v základní části byl až třetí v klubovém bodování, tak ve vyřazovacích bojích se naplno rozjel. S týmem se probojoval do finále Gagarinova poháru, kde jeho mužstvo nestačilo na obhájce titulu Dynamo Moskvu, avšak Kontiola ovládl kanadské bodování playoff, když si ve 25 utkáních připsal 10 gólů a 9 asistencí. V druhé sezóně v dresu Čeljabinsku 2013/14 se s týmem neprobojoval do vyřazovacích bojů, když jeho mužstvo obsadilo první nepostupové 9. místo ve východní konference a jen o kousek jim tak unikl postup. Útěchou pro Kontiolu však mohlo být, že skončil první v klubovém bodování, když si připsal 37 bodů za 15 branek a 22 asistencí..

Druhá štace v Zámoří

Po výkonech, které předváděl v KHL a na mezinárodní scéně, se o něj začali zajímat některé kluby z NHL. Jedinou podmínkou, aby mu nějaký klub mohl nabídnout smlouvu v zámoří bylo, že se musel vyplatit ze své stávající smlouvy s Čeljabinskem. Což taky později udělal a 3. července 2014 podepsal už jako volný hráč s týmem Toronto Maple Leafs roční kontrakt, za který si měl přijít celkem na 1,1 miliónu dolarů.^[2]

Návrat do KHL

Ovšem, po 11 zápasech bez jediného bodu, se dohodl s vedením Marlies, aby byla jeho smlouva vypovězena a on se tak mohl vrátit zpět do KHL.^[3] O tři dny později získal práva na Kontiolu od Traktoru Čeljabinsk tým Lokomotiv Jaroslavl výměnou za obránce Jegora Martynova a útočníka Alexeja Kručinina.^[4] 28. listopadu 2014 pak s vedením Jaroslavle podepsal kontrakt na dva roky.^[5]

Klubové statistiky

Reprezentační kariéra

Ve finské hokejové reprezentaci debutoval v roce 2004, kdy se na domácím juniorském šampionátu podílel dvěma body na zisku bronzové medaile. Na MS 2007 se poprvé dostal do seniorského mužstva a se sedmi body patřil k lídrům týmu. Tým se dostal až do finále, kde nestačil na Kanadu. Za tři roky se zúčastnil MS v Německu, kde ve čtvrtfinále proti Česku museli rozhodnout až nájezdy. V poslední sérii jel rozhodující nájezd proti Tomáši Vokounovi, který neproměnil a jeho tým tak z turnaje vypadl. Na domácím MS 2012 postoupil s týmem až o boje o medaile, avšak po vyřazení v semifinále s Ruskem prohráli i rozhodující duel o bronz s Českem. Jeho nejzářivější MS přišlo v roce 2013, kdy sice s týmem podlehl v boji o bronz Spojeným státům, nicméně ovládl kanadské bodování šampionátu, když si připsal v 10 zápasech 16 bodů za osm branek a stejný počet asistencí, dostal se do All Stars týmu, a také byl vybrán direktoriátem turnaje nejlepším útočníkem. Kontiola tak překonal finský rekord v bodování na MS, který do té doby držel Saku Koivu z roku 1999.^[6] V lednu 2014 ho Erkka Westerlund nominoval na jeho první olympijské hry, které se uskutečnily v ruské Soči.^[7] S týmem získal bronzové medaile, když v boji o bronz zdolali tým Spojených států poměrem 5:0.^[8] Po olympiádě reprezentoval Finsko i na mistrovství světa, které se konalo v Bělorusku. S týmem se probojoval až do finále, v něm však nestačil na výběr Ruska. S 9 body byl 2. nejproduktivnějším hráčem svého mužstva.^[9] Na šampionátu v Česku v roce 2015 nestačil s týmem ve čtvrtfinále na domácí výběr.^[10] V 8 zápasech si připsal 2 body za asistenci a branku.

Reprezentační statistiky

Rok	Reprezentace	Soutěž
			Z	G	A	B	TM	Umístění
2004	Finsko	MSJ	7	1	1	2	2	. místo
2007	Finsko	MS	9	2	5	7	2	. místo
2010	Finsko	MS	7	3	0	3	2	6. místo
2012	Finsko	MS	10	0	2	2	4	4. místo
2013	Finsko	MS	10	8	8	16	8	4. místo
2014	Finsko	ZOH	6	1	4	5	0	. místo
2014	Finsko	MS	10	3	6	9	20	. místo
2015	Finsko	MS	8	1	1	2	2	6. místo
2018	Finsko	ZOH	5	2	4	6	6	6. místo
2021	Finsko	MS	10	0	3	3	2	. místo
Junioři celkově			7	1	1	2	2
Senioři celkově			75	20	33	53	46

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petri Kontiola na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petri Kontiola na Wikimedia Commons
• Petri Kontiola – statistiky na Hockeydb.com (anglicky)
• Petri Kontiola – statistiky na Eliteprospects.com (anglicky)
• Petri Kontiola – statistiky na NHL.com (anglicky)
• Petri Kontiola v databázi Olympedia (anglicky)