Petrohrad (hrad)
Petrohrad | |
---|---|
Romantická zřícenina z 19. století na místě horního hradu | |
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Výstavba | polovina 14. století |
Zánik | polovina 16. století |
Stavebník | Petr z Vrtby |
Další majitelé | Hroznatovci páni z Vrtby Janovici Gutštejnové Libštejnští z Kolovrat Černínové z Chudenic |
Poloha | |
Adresa | jihozápadně od obce, Petrohrad, Česko |
Souřadnice | 50°7′13,08″ s. š., 13°26′21,84″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 43040/5-1313 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Petrohrad je zřícenina hradu na zalesněném ostrohu nad obcí Petrohrad v okrese Louny. Jedná se o šlechtický hrad založený v polovině 14. století. Z hradu zůstaly pouze menší zbytky zdiva a terénní nerovnosti, které jsou chráněné jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie hradu
Jako první majitel hradu je roku 1356 uváděn Petr z Vrtby, z rodiny, patřící do rozrodu Hroznatovců.[2][3] Založení hradu souvisí s aktivitami tohoto rodu v západních Čechách v polovině 14. století, které vyústilo v budování opěrných bodů na nově získaných panstvích. Páni z Vrtby byli úzce spřízněni s Gutštejny. V uvedeném roce se hrad nazýval německy Petersburg (Petrův hrad, z toho se později vyvinulo české Petršpurk) a patřilo k němu podací právo k farnímu kostelu svatého Vavřince v Lubenci. Již v roce 1358 byl Petrohrad v rukou Petra z Janovic.[4] Zřejmě nejvýznamnější osobností rodiny byl Jan Jenec z Janovic, který v letech 1470–1503 zastával funkci purkrabího Pražského hradu[5] a patřil mu i hrad Hluboká. V roce 1483 prodal Jan Jenec rozsáhlé petrohradské panství, kam patřila dvě poddanská městečka (Kryry a Jesenice) a patnáct vesnic Burianovi II. Gutštejna, jednomu z nejvýznamnějších velmožů v Čechách.[6] Gutštejnové vlastnili Petrohrad v mužské větvi do roku 1554, kdy zemřel Viktorin z Gutštejna. Jedna z jeho sester se vdala za Jaroslava Libštejnského z Kolovrat, který postupně získal všechny podíly petrohradského panství. Hrad však v polovině 16. století přestal vyhovovat nárokům na bydlení renesanční šlechty. Jaroslav Libštejnský z Kolovrat proto začal kolem roku 1560 pod hradem s výstavbou petrohradského zámku. V té době (1559) se už hrad Petrohrad uvádí jako pustý.
Libštejnským bylo za podporu stavovského povstání petrohradské panství konfiskováno. Roku 1622 je od státu koupili Černínové z Chudenic. V jejich rukou zůstal Petrohrad až do roku 1945.
Stavební podoba
Vzhledem k torzovitosti dochovaných stavebních článků není původní stavební podoba Petrohradu jasná. Vzhledem k existenci okrouhlého bergfritu v severovýchodním průčelí hradu nad přístupovou cestou je zřejmé, že se jednalo o hrad bergfritového typu.[7] Do hradu se vstupovalo čtverhrannou věží. Hrad se pravděpodobně dělil na dolní a horní část. Dolní byla zplanýrována v polovině 17. století při budování okrouhlé kaple Všech svatých, postavené v roce 1652.[8] Ta je dnes jedinou dominantou místa, kde hrad stával. Z dolní části hradu zbyla sklepní část bergfritu před kaplí, odděleného od hradu příkopem a přístupným zřejmě po padacím mostě. Západně v bezprostředním sousedství kaple se dochovaly zbytky podsklepené, volně stojící budovy. Dále na západ od ní pak zbytky vstupní věže. V horní části stál zřejmě palác. Na jeho místě byla v 19. století postavena romantická zřícenina se schodištěm na vyhlídku. Z obvodového opevnění horního hradu se dochovaly fragmenty zdiva.
Přístup
- Z obce Petrohrad po červeném turistickém značení ke hradu, přibližně 1500 metrů.
- Ze silničky mezi Stebnem a Petrohradem u památného dubu letního odbočuje ke hradu červené turistické značení, prochází se Hájem Petra Bezruče, přibližně 1000 metrů.
Galerie
Zbytek hradby horního hradu
Vnitřek bergfritu
Kaple Všech Svatých nad bergfritem
Dochovaná nadzemní část bergfritu
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-05-21]. Identifikátor záznamu 155281 : Hrad Petrohrad, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ SEDLÁČEK, August. Místopisný slovník historický Království českého. Praha: Nakladatelství Českého lesa, 1909. S. 572.
- ↑ JÁNSKÝ, Jiří. Hroznatovci a páni z Gutštejna. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2009. 567 s. ISBN 978-80-87316-02-3. S. 21, 58–59.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Petršpurk hrad, s. 344–347.
- ↑ HEBER, František Alexandr. České hrady, zámky a tvrze. Příprava vydání Irena Bukačová. Svazek II. Severní Čechy. Praha: Argo, 2006. ISBN 80-7203-791-9. S. 320.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Petrohrad – hrad, s. 373.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. S. 426–428.
- ↑ PONFIKL, Josef Eduard. Vollständige Topographie der Fideikommis-Herrschaft Petersburg im Saazer Kreise in Böhmen. Prag: [s.n.], 1821. S. 79. (německy)
Literatura
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Petrohrad – hrad, s. 373.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko [online]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. Kapitola Petršpurk hrad, s. 344–347.
- WETTENGL, Libor. Hrad Petrohrad. Hláska. 1992, roč. III, čís. 3, s. 25–27. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Petrohrad na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Petrohrad na rytině F. A. Hebera
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Horní část zbytku věže na hradě Petrohradu
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Petrohrad Ruin, Czech Republic. Inside of Tower
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Rests of Walls in Riun Petrohrad, Czech Republic
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Chapel in Ruin Petrohrad, Czech Republic