Petrohrad (okres Louny)

Petrohrad
Zámek
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Podbořany
Obec s rozšířenou působností	Podbořany (správní obvod)
Okres	Louny
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°7′39″ s. š., 13°26′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	635 (2023)[1]
Rozloha	18,50 km²[2]
Nadmořská výška	365 m n. m.
PSČ	439 85, 441 01
Počet domů	256 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Petrohrad 146 439 85 Petrohrad ou@petrohrad-obec.cz
Starostka	Jitka Dondová
Oficiální web: www.petrohrad-obec.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Petrohrad
Další údaje
Kód obce	566560
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petrohrad (německy Petersburg) je obec v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 635^[1] obyvatel. Vesnice se nachází v nadmořské výšce 365 metrů.

Historie

Název obce se odvozuje od jména Petra z Janovic, který byl majitelem zdejšího panství v letech 1358–1371 a který je považován za zakladatele zdejšího hradu Petrohradu (Petršpurku).^[4] Petr z Janovic v roce 1374 skoupil okolní statky a ty od onoho roku vlastnili jeho synové Purkart, Jenec, Jetřich a Petr.^[5]

Roku 1483 odkoupili od pánů z Janovic hrad Petrohrad a okolní panství Guttenštejnové. Později v důsledku sňatku přešel tento majetek na rod Libštejnských z Kolowrat. Držitel Petršpurku začal již v roce 1559 budovat pod hradem renesanční zámek coby nové panské sídlo.^[6]

V roce 1622 zámek koupil za 98 000 kop míšeňských Heřman Černín z Chudenic.^[6] V držení tohoto rodu byl tento majetek až do poloviny 20. století – Černínové zde sídlili až do května roku 1945.

V roce 1895 došlo ke spojení obcí Chlumčany a Petrohrad (Petršpurk) pod společným názvem Petrohrad. V roce 1938 byl Petrohrad spolu s okolními obcemi na základě Mnichovské dohody připojen k Německé říši. V roce 1960 bylo rozhodnuto o administrativním spojení obcí Petrohrad, Černčice a Bílenec. Na základě rozhodnutí vyšších orgánů byla v roce 1981 tato obec zrušena a následně připojena ke Kryrům. Po roce 1989 usilovali občané o navrácení k původnímu stavu a od roku 1990 je Petrohrad opět samostatnou obcí.^[7]

Podobně, jako je spjata historie vsi Petrohradu s místním hradem, stejně byl v minulých staletích spojen i osud vsi Bílence se zdejším hradem Šprymberkem a rodem pánů z Janovic.

Části obce

• Petrohrad
• Bílenec
• Černčice

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 831 obyvatel (z toho 389 mužů), z nichž bylo 145 Čechoslováků, 662 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a 23 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické círvi, ale sedmnáct lidí patřilo k církvi izraelské, jeden k církvi československé, dva byli evangelíci a dva patřili k nezjišťovaným církvím.^[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 914 obyvatel: 220 Čechoslováků, 683 Němců a jedenáct cizinců. Stále převažovala výrazná římskokatolická většina, ale žilo zde také šestnáct evangelíků, jeden člen církve československé, třináct židů, osm příslušníků nezjišťovaných církví a jedenáct lidí bez vyznání.^[9]

Obecní správa

Obecní úřad v Petrohradě vydává místní zpravodaj, který pod názvem Lunaria vychází pravidelně každý měsíc. Zpravodaj obsahuje nejen informace o aktuálních událostech, ale také detailní popis jednotlivých míst a objektů na území obce.^[12]

Pamětihodnosti

• Na jihozápadním okraji vesnice stojí petrohradský zámek ze druhé poloviny sedmnáctého století,^[4] ve kterém od roku 1952 funguje psychiatrická léčebna.^[13] Po skončení druhé světové války se zámek dostal do vlastnictví státu a byl prohlášen památkovým objektem. Až do roku 1952 spravovalo jedno křídlo budovy ministerstvo zemědělství. Druhá část objektu sloužila jako zázemí výcvikového střediska pro parašutisty, které zde zřídilo ministerstvo školství a tělovýchovy. Poté zde bylo z podnětu hlavního psychiatra ČSR J. Prokůpka založeno léčebné psychiatrické zařízení s 200 lůžky a v březnu roku 1952 sem byli umístěni první pacienti. Psychiatrická léčebna Petrohrad má od roku 2003 kapacitu 150 lůžek.^[6]
• přírodní památka Háj Petra Bezruče – nachází se jižně od obce, parkově upravené smíšené porosty na žulových skalách^[14]
• zřícenina hradu Petrohrad (Petršpurk)^[15]
• kaple Všech svatých – na kopci jihozápadně od obce
• kaplička – směrem k Jesenici
• Zádušní zvonička
• socha svatého Jana Nepomuckého – směrem k Jesenici
• socha svatého Jana Nepomuckého – na návsi
• zemědělský dvůr u zámku
• pivovar – stojí severně od obce u silnice do Černčice; kulturní a technická památka
• Dub v Bažantnici Petrohrad – památný strom, roste na okraji Bažantnice u cesty za bytovkami^[16]
• Dub v Petrohradě – památný strom, roste v zámeckém parku u křížku vpravo, u silnice Stebno-Petrohrad^[17]

Horolezectví

Petrohradské skály, které se nacházejí na katastru obce v okolí zříceniny hradu Petrohrad (Petršpurk), jsou vyhlášenou horolezeckou lokalitou. Zdejší stěnky, věžičky a balvany jsou maximálně 10–15 metrů vysoké a jsou tvořeny hrubozrnnou žulou.^[18] Žulové balvany v této oblasti skýtají především ideální podmínky pro provozování boulderingu. V jarním období je každoročně v Petrohradě pořádáno pod názvem Petrohradské padání soutěžní setkání vyznavačů tohoto sportu.^[19]

Galerie

• 

  Petrohradský dub

• 

  Bývalý pivovar

• 

  Romantická zřícenina hradu nad obcí

• 

  Budova obecního úřadu

• 

  Petrohradské skály

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam chráněných území v okrese Louny
• Seznam kulturních památek v okrese Louny
• Černínové z Chudenic

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petrohrad na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Petrohrad ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Petršpurk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Petrohrad v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)