Petrohrad (zámek)

Petrohrad
Nádvoří
Nádvoří
Základní informace
Slohbarokní architektura
Výstavbaokolo roku 1560
Přestavba2. polovina 17. století, 1747–1752, 1864
StavebníkJaroslav Libštejnský z Kolovrat
Další majiteléČernínové z Chudenic
Poloha
AdresaPetrohrad, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Petrohrad
Petrohrad
Další informace
Rejstříkové číslo památky42329/5-1312 (PkMISSezObr)
Webwww.plpetrohrad.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petrohrad je zámek ve stejnojmenné vesniciokrese Louny. Postaven byl ve druhé polovině sedmnáctého století, ale dochovaná podoba je výsledkem mnoha pozdějších přestaveb a úprav. Zámek není přístupný, protože ho od druhé poloviny dvacátého století využívá psychiatrická léčebna. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Původním panským sídlem petrohradského panství byl gotický hrad nad vesnicí. Poté, co v polovině šestnáctého století zpustl, si nechal Jaroslav Libštejnský z Kolovrat okolo roku 1560 postavit na jihozápadním okraji vesnice renesanční zámek. Po Jaroslavově smrti roku 1595 Petrohrad zdědil Jaroslav mladší Libštejnský z Kolovrat. Ten zemřel roku 1619, a přestože své jmění odkázal manželce a synům, byly dvě třetiny jeho majetku zabaveny za to, že se zúčastnil stavovského povstání. K petrohradskému panství odhadnutému na 55 955 kop míšeňských tehdy patřily zámek se dvorem, tři části městečka Jesenice, Chlumčany, Chotěšov, Černčice, Bílenec, Krty, Drahouš, Bukov a Vrbice. Vše koupil v roce 1622 Heřman Černín z Chudenic.[2]

Renesanční věž
Nároží

Na počátku třicetileté války byl zámek vypálen. Roku 1651 zámek zdědil Heřmanův synovec Humprecht Jan Černín, který nechal provést poválečné stavební úpravy, a po něm panství v letech 1682–1710 převzal jeho syn Heřman Jakub Černín. Za něj byl zámek v letech barokně přestavěn podle projektu architekta Giovanniho Alliprandiho. V barokních úpravách zámku pokračoval také jeho syn František Josef Černín a v letech 1747–1752 vnuk Vojtěch Černín.[2]

Na konci osmnáctého století nechal Jan Rudolf Černín založit mezi zámkem a zříceninou hradu rozsáhlý anglický park. Evžen Černín roku 1864 přesunul pivovar z jižního zámeckého křídla do samostatného objektu navrženého architektem Josefem Zítkem a na místě původního vybudovat obytné místnosti.[pozn. 1] Roku 1915 zámek vyhořel, ale byl opraven. Černínům patřil až do roku 1945, kdy ho převzal stát a byla v něm zřízena psychiatrická léčebna.[3]

Stavební podoba

Trojkřídlý patrový zámek na půdorysu ve tvaru písmenu U se otevírá do čestného dvora.[3] Severovýchodní křídlo je renesanční, zbylá dvě barokní.[pozn. 2] V průčelí severovýchodního křídla stojí dvoupatrová věž s polopatrem a štítem zakončeným „vlaštovčími ocásky“. Vedle věže se nachází zazděný půlkruhový bosovaný portál. Na protější straně budovy upravené v novogotickém a novorenesančním slohu a obrácené do nádvoří stojí arkýř na hranolové noze. Před hlavní průčelí severovýchodního křídla je na nádvorní straně předsazen pětiosý rizalit členěný vysokými pilastry a zdobený atikou s vázami. Před průčelí středního traktu předstupuje sedmiosý rizalit, do jehož patra vede dvouramenné schodiště zdobené vázami.[4] Nad prostředními třemi okny se zdvihá tympanon.[3] V jednom z nároží se nachází zámecká kaple svatého Vavřince, která vznikla úpravou obytných pokojů v první polovině devatenáctého století.[4]

Přístup

Okolo zámku vede červeně značená turistická trasa z Černčic do Rabštejna nad Střelou, Žlutic a Bochova.[5]

Odkazy

Poznámky

  1. Zámek není orientovaný k hlavním světovým stranám, pomocí kterých ho popisoval Rudol Anděl. Z kontextu vyplývá, že pivovar býval v severovýchodním křídle.
  2. Podle mapy se hlavní křídlo nachází na severozápadní straně a boční křídla jsou na severovýchodě a jihozápadě.

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-14]. Identifikátor záznamu 154492 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b ANDĚL, Rudolf, a kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Petrohrad – zámek, s. 373. Dále jen Anděl 1984. 
  3. a b c Anděl 1984, a. 374
  4. a b POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. P/Š. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Petrohrad, s. 43. 
  5. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Petrohrad zámek nároží.JPG
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Nároží zámku v Petrohradě
Petrohrad renesanční věž.JPG
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Renesanční věž petrohradského zámku
Petrohrad-02.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Schloss Petersburg (Petrohrad) in Nordböhmen