Petrohrad (zámek)

Petrohrad
Nádvoří
Základní informace
Sloh	barokní architektura
Výstavba	okolo roku 1560
Přestavba	2. polovina 17. století, 1747–1752, 1864
Stavebník	Jaroslav Libštejnský z Kolovrat
Další majitelé	Černínové z Chudenic
Poloha
Adresa	Petrohrad, Česko Česko
Souřadnice	50°7′34″ s. š., 13°26′35,07″ v. d.
Petrohrad
Další informace
Rejstříkové číslo památky	42329/5-1312 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	www.plpetrohrad.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petrohrad je zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Louny. Postaven byl ve druhé polovině sedmnáctého století, ale dochovaná podoba je výsledkem mnoha pozdějších přestaveb a úprav. Zámek není přístupný, protože ho od druhé poloviny dvacátého století využívá psychiatrická léčebna. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

Původním panským sídlem petrohradského panství byl gotický hrad nad vesnicí. Poté, co v polovině šestnáctého století zpustl, si nechal Jaroslav Libštejnský z Kolovrat okolo roku 1560 postavit na jihozápadním okraji vesnice renesanční zámek. Po Jaroslavově smrti roku 1595 Petrohrad zdědil Jaroslav mladší Libštejnský z Kolovrat. Ten zemřel roku 1619, a přestože své jmění odkázal manželce a synům, byly dvě třetiny jeho majetku zabaveny za to, že se zúčastnil stavovského povstání. K petrohradskému panství odhadnutému na 55 955 kop míšeňských tehdy patřily zámek se dvorem, tři části městečka Jesenice, Chlumčany, Chotěšov, Černčice, Bílenec, Krty, Drahouš, Bukov a Vrbice. Vše koupil v roce 1622 Heřman Černín z Chudenic.^[2]

Na počátku třicetileté války byl zámek vypálen. Roku 1651 zámek zdědil Heřmanův synovec Humprecht Jan Černín, který nechal provést poválečné stavební úpravy, a po něm panství v letech 1682–1710 převzal jeho syn Heřman Jakub Černín. Za něj byl zámek v letech barokně přestavěn podle projektu architekta Giovanniho Alliprandiho. V barokních úpravách zámku pokračoval také jeho syn František Josef Černín a v letech 1747–1752 vnuk Vojtěch Černín.^[2]

Na konci osmnáctého století nechal Jan Rudolf Černín založit mezi zámkem a zříceninou hradu rozsáhlý anglický park. Evžen Černín roku 1864 přesunul pivovar z jižního zámeckého křídla do samostatného objektu navrženého architektem Josefem Zítkem a na místě původního vybudovat obytné místnosti.^{[pozn. 1]} Roku 1915 zámek vyhořel, ale byl opraven. Černínům patřil až do roku 1945, kdy ho převzal stát a byla v něm zřízena psychiatrická léčebna.^[3]

Stavební podoba

Trojkřídlý patrový zámek na půdorysu ve tvaru písmenu U se otevírá do čestného dvora.^[3] Severovýchodní křídlo je renesanční, zbylá dvě barokní.^{[pozn. 2]} V průčelí severovýchodního křídla stojí dvoupatrová věž s polopatrem a štítem zakončeným „vlaštovčími ocásky“. Vedle věže se nachází zazděný půlkruhový bosovaný portál. Na protější straně budovy upravené v novogotickém a novorenesančním slohu a obrácené do nádvoří stojí arkýř na hranolové noze. Před hlavní průčelí severovýchodního křídla je na nádvorní straně předsazen pětiosý rizalit členěný vysokými pilastry a zdobený atikou s vázami. Před průčelí středního traktu předstupuje sedmiosý rizalit, do jehož patra vede dvouramenné schodiště zdobené vázami.^[4] Nad prostředními třemi okny se zdvihá tympanon.^[3] V jednom z nároží se nachází zámecká kaple svatého Vavřince, která vznikla úpravou obytných pokojů v první polovině devatenáctého století.^[4]

Přístup

Okolo zámku vede červeně značená turistická trasa z Černčic do Rabštejna nad Střelou, Žlutic a Bochova.^[5]

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Seznam zámků v Ústeckém kraji

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petrohrad na Wikimedia Commons
• Zámek Petrohrad na webu Hrady.cz
• Psychiatrická léčebna Petrohrad