Petronij Gaj Amatuni

Petronij Gaj Amatuni
Narození29. červnajul. / 12. července 1916greg.
Velikokňažeskaja, kozácká stanice, oblast Donského vojska
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí29. dubna 1982 (ve věku 65 let)
Rostov na Donu
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Místo pohřbeníRostov na Donu
Povoláníletec, spisovatel
Národnostarménská
StátRuské impériumRuské impérium Ruské impérium
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Žánrvědeckofantastická literatura
Významná dílaGajana, Čao - vítěz nad kouzelníky
Politická příslušnostKomunistická strana Sovětského svazu
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Petronij Gaj Amatuni (arménsky Պետրոնիյ Գայ Ամատունի, rusky Петроний Гай Аматуни) (29. června 1916 kozácká stanice Velikokňažeskaja, oblast Donského vojska, dnes Proletarsk, Rostovská oblast – 29. dubna 1982 Rostov na Donu) byl ruský sovětský spisovatel arménské národnosti, autor knih pro děti a mládež.[1][2]

Život

Narodil se v kozácké stanici Velikokňažeskaja v oblasti Donského vojska Ruského impéria jako potomek starobylé arménské knížecí rodiny známé již od 4. století. Dětství strávil v Arménii, mládí v Moskvě. Od šestnácti let se věnoval leteckému modelářství a od osmnácti působil jako instruktor plachtění. Za Velké vlastenecké války sloužil nejprve v jezdectvu a byl těžce raněn. Po propuštění z nemocnice byl vyškolen jako pilot stíhacích letounů a od roku 1944 působil jako instruktor. Po demobilizaci pracoval jako pilot instruktor ve státní branné organizaci DOSAAF (Dobrovolná společnost pro spolupráci s armádou, letectvem a námořnictvem, rusky ДОСААФ – Добровольное общество содействия армии, авиации и флоту) a v letech 1953–1968 v Aeroflotu jako pilot civilních letadel. Roku 1958 vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu.[2]

Jako spisovatel se věnoval především psaní pohádek a vědeckofantastických knih pro děti a mládež. Svá první díla vydal v druhé polovině čtyřicátých let. Členem Svazu spisovatelů Sovětského svazu se stal roku 1958. Až do své smrti žil a pracoval v Rostově na Donu.[2]

Dílo

  • Маленький лётчик Пирo (1946, Malý letec Piro), povídka pro děti..
  • Чен (1953, Chen), povídka.
  • 4 000 000 километров (1954, 4 000 000 kilometrů), črty.
  • На борту воздушного корабля (1954, Na palubě vzdušného korábu), črty.
  • На крыльях (1955, Na křídlech), črty.
  • Гаяна (Gajana), vědeckofantastická románová trilogie:
    • Тайна Пито-Као (1957, Tajemství Pito Kaa), první díl vypráví o nálezu pozůstatků expedice mimozemské civilizace z daleké Gajany na tichomořském ostrově Pito Kao. Mimozenmšťané zde žili, byli pokládání domorodci za bohy a také zde zahynuli. Ponechali zde však také mikroby zákeřné choroby, proti které nemá lidstvo imunitu. A tyto mikroby se snaží získat skupina bezohledných lidí, aby díky jim ovládli svět.
    • Тиунэла (1962, Tiunela), příběh se odehrává čtyři roky po prvním díle a končí vysláním expedice na planetu Gajana.
    • Парадокс Глебова (1966, Glebovův paradox), popisuje návštěvu planety Gajana.
  • Встреча со «снежным человеком» (1961, Setkání se sněžným mužem).
  • Чао — победитель волшебников (1964, Čao – vítěz nad kouzelníky), pohádkový příběh robota, který zápasí s čarodějnými silami z klasických pohádek.
  • Если б заговорил сфинкс (1970, Kdyby sfinga promluvila), historický román ze Starověkého Egypta.
  • Небо людей (1971, Nebe lidí), novela založená na vlastních vzpomínkách.
  • Путешествие в Аэроград (1973, Cesta do Aerogradu), populárně naučná kniha.
  • День Аэрофлота (1973, Den Aeroflotu), populárně naučná kniha.
  • Крепкий орешек (1976, Tvrdý oříšek), sbírka črt o civilních pilotech..
  • Требуется король (1977, Hledá se král), pohádkové sci-fi..
  • Почти невероятные приключения в Артеке (1979, Téměř neuvěřitelná dobrodružství v Artěku)
  • Космическая горошина (1979, Vesmírný hrášek)
  • Голубой нуль (1982, Modrá nula), rozšíření povídky Setkání se sněžným mužem.

Česká vydání

Odkazy

Reference

  1. ↑ Encyklopedie literatury science fiction, AFSF a H&H, Praha a Jinočany 1985, str. 168
  2. ↑ a b c Петроний Гай Аматуни. Биография - Rostov50.ru. www.rostov50.ru [online]. [cit. 2015-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-06. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.