Petrovice (okres Ústí nad Labem)

Petrovice
Obecní úřad
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Libouchec
Obec s rozšířenou působností	Ústí nad Labem (správní obvod)
Okres	Ústí nad Labem
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°47′21″ s. š., 13°58′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	904 (2024)[1]
Rozloha	51,17 km²[2]
Nadmořská výška	530 m n. m.
PSČ	403 37
Počet domů	236 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Petrovice 529 403 37 Petrovice u Ústí n.Labem ou-petrovice@volny.cz
Starostka	Zuzana Hůlová
Oficiální web: www.obecpetrovice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Petrovice
Další údaje
Kód obce	568147
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petrovice (německy Peterswald) jsou hraniční obcí na pomezí České republiky a Německa (hraniční přechod Petrovice–Bahratal). Představují jediný silniční hraniční přechod se Spolkovou republikou Německo v okrese Ústí nad Labem. Žije v nich 904^[1] obyvatel.

První zmínky o obci sahají až do roku 1352 pod latinským názvem Petri silva. V 16. století byly Petrovice součástí panství Krupka. Od 17. do 19. století se mezi majiteli vystřídalo několik pánů až do roku 1849, kdy se obec osamostatnila. V letech 1938 až 1945 byly Petrovice (tehdy Peterswald) v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněny k nacistickému Německu.

Petrovice leží zhruba 20 km severozápadně od Ústí nad Labem v nadmořské výšce od 433 do 633 metrů. Mají protáhlý tvar přibližně severojižním směrem a budovy v obci lemují tudy protékající potok. Obcí prochází silnice II/248.

Obec se rozkládá na ploše 52,33 km². Tvoří ji části obce Petrovice a Krásný Les,^[4] a sestává ze čtyř základních sídelních jednotek s vlastními katastrálními územími, kterými jsou Petrovice, Krásný Les, Nakléřov a Větrov.^[5] Hranice území obce je ze severu a západu tvořeno státní hranicí s Německem. Před osadou Adolfov uhýbá na východ a pokračuje po vrstevnici nad Zadní Telnicí. K té posléze prudce klesá a dále sleduje Telnický potok a Rožnou. Od východu obchází vrch Rožný a směřuje k silnici II/248, kterou překračuje před Nakléřovem. Z jihu míjí Nakléřovskou výšinu a pokračuje směrem k dálnici D8. Následně, již východní hranicí, kopíruje Jílovský potok a východně od Panenské poté Olšový potok. Ze západu obchází obec Tisá, od níž míří na sever ke státní hranici, na níž se napojuje v místě, kde se Olšový potok stává hraničním tokem.

Na území Petrovic zasahuje hned několik chráněných území různých typů. Z velkoplošných chráněných území se jedná o chráněnou krajinnou oblast Labské pískovce, jíž ze západu a jihu ohraničují silnice druhé třídy č. 248 a č. 528. Maloplošná chráněná území jsou zastoupena dvě. Prvním z nich je přírodní rezervace Niva Olšového potoka, při stejnojmenném potoce, vyhlášená v roce 2002, jejímž předmětem ochrany je „meandrující tok Olšového potoka s typickou ukázkou samovolného vývoje přirozeného toku včetně všech souvisejících procesů, jeho potoční niva se zachovalými břehovými porosty, mokřadní biotopy a druhově bohaté luční porosty a na ně vázané zvláště chráněné či ohrožené druhy rostlin a živočichů“.^[6] Druhou, nacházející se na území Krásného Lesa, je přírodní rezervace Špičák u Krásného Lesa. Ta byla vyhlášena roku 1997 a je chráněna „pro pestrost geologické stavby a bohatost geomorfologických tvarů“.^[7]

Dále se v oblasti nachází dvě evropsky významné lokality, což je typ chráněného území v rámci soustavy Natura 2000. První z nich je evropsky významná lokality Olšový potok, která se překrývá s PR Niva Olšového potoka, ale jejíž rozloha je mnohem větší (zasahuje až do sousední Tisé). Druhou, zasahující jih Krásného Lesa, je evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří.^[8] Na území Větrova částečně zasahují Krušnohorská rašeliniště, mokřady, chráněné od roku 2008 Ramsarskou úmluvou. Posledním chráněným území je přírodní park Východní Krušné hory, zasahující více než polovinu Petrovic a jejich částí. Byl vyhlášen roku 2009 a vymezuje jej státní hranice a silnice druhé třídy č. 248, silnice třetí třídy mezi Petrovicemi a Krásným Lesem a Krásným Lesem a Adolfovem. Předmětem jeho ochrany je „ráz hřebenů s lesními prosty, horskými a rašelinnými loukami, charakteristickou flórou a faunou“.^[9]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 2 560 obyvatel (z toho 1 172 mužů), z nichž bylo 26 Čechoslováků, 2 509 Němců a 25 cizinců. Kromě 33 evangelíků a jednoho příslušníka nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.^[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 2 552 obyvatel: čtyřicet Čechoslováků, 2 455 Němců a 57 cizinců. Většina (2 461 lidí) se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také 54 evangelíků, čtyři členové církve československé, jeden člen nezjišťovaných církví a 32 lidí bez vyznání.^[11]

Počátkem roku 2013 žilo v obci celkem 871 obyvatel, z toho 477 mužů a 394 žen, jejichž průměrný věk činil 36,7 let.^[12] Podle sčítání sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011, kdy v obci žilo 832 lidí, tvořili největší věkovou skupinu (18,4 %) obyvatelé ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku představovaly 14,5 % obyvatel, zatímco senioři nad 70 let úhrnem 6,5 %. Z celkem 711 občanů obce starších 15 let je vzdělanostně nejpočetnější skupinou (34,3 %) nejvyšší ukončené vzdělání úplné střední bez maturity. Podíl vysokoškoláků dosahoval 5,2 % a bez vzdělání bylo naopak necelé 1 % obyvatel.^[13]

Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 389 ekonomicky aktivních občanů. Dohromady 87 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 53,7 % patřilo mezi zaměstnance, 3,6 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 34,7 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.^[13]

Během sčítání lidu 2011 se 46,4 % obyvatel obce přihlásilo k české národnosti, přičemž početnou menšinu tvořili s 12,4 % občané vietnamské národnosti. Zbývající zastoupené národnosti byly slovenská (2,4 %), německá (0,7 %), slezská, polská a ukrajinská (shodně 0,1 %). Celých 36,7 % obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.^[13]

Obec je sídlem římskokatolické farnosti, která spadá pod ústecký vikariát litoměřické diecéze.^[15][16] Na území farnosti se nachází kostel svatého Mikuláše, kde se však nekonají pravidelné bohoslužby. Krásný Les, jenž je částí obce Petrovice, má vlastní samostatnou farnost s kostelem Nanebevzetí Panny Marie.

Při censu prováděném v roce 2011 se 5,5 % obyvatel Petrovic označilo za věřící, z toho 2,6 % se hlásilo k církvi či náboženské obci. Nejvíce obyvatel (1,8 %) se označilo za následovníky římskokatolické církve, okrajově též bylo zastoupeno Pravoslaví. Plných 40,1 % uvedlo, že je bez náboženské víry, a 54 % lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.^[13]

Petrovice jsou tvořeny částmi obce Petrovice a Krásný Les.^[4] Sestávají ze čtyř základních sídelních jednotek s vlastními katastrálními územími, kterými jsou Petrovice, Krásný Les, Nakléřov a Větrov u Krásného Lesa (Nakléřov a Větrov jsou rovněž základními sídelními jednotkami Krásného Lesa).^[5][17]

• Kostel sv. Mikuláše – Kostel z roku 1793 stojí při silnici nad obcí, dříve téměř zcela zničený, bez střechy, zachována pouze průčelní západní věž a pro zchátralost bývala nepřístupná. Ve věži se nacházely dva zvony od Mikuláše Löwa z Prahy, výzdobou podobné zvonu z Krásného Lesa.^[18] V prvních desetiletích 21. století byl kostel postupně obcí rekonstruován, v rámci čehož zde vzniklo malé muzeum a kostel získal nové, prosklené zastřešení.^[19] Je kulturní památkou.^[20]
• Socha panny Marie – kulturní památka^[21]
• Krucifix – kulturní památka^[22]

Územím obce Petrovice a jejích částí prochází několik turistických a cyklistických tras. Z turistických se jedná o evropskou dálkovou trasu E3 ze Španělska do Bulharska, značenou červenou turistickou značkou, vedoucí přes Panenskou, kolem Horního rybníka a následně přes rozcestníky Pod Jelením vrchem a Pod Liškárnou. Dále o modrou turistickou značku z Malého Chvojna do Zadní Telnice, vedoucí údolím Jílovského potoka přes Nakléřov, směrem na Krásný Les a rozcestníky Pod Jelením vrchem a Pod Liškárnou. Nejdelší trasu na území Petrovic má naučná stezka Zapomenuté pohraničí z Adolfova na Děčínský Sněžník, vedoucí přes Krásný Les a Petrovice.^[23]

Cyklistika je zastoupena trasou II. třídy nadregionálního významu č. 23 vedoucí z Děčína na Měděnec, která je součástí Krušnohorské magistrály.^[24] Další je cyklistická trasa č. 3017 z Děčína do Adolfova, k níž je paralelní zdejší běžkařská trasa. Další běžkařské trasy jsou v nedalekém Adolfově a kolem Jeleního vrchu.^[25] Ze zimních sportů lze dále provozovat alpské lyžování v nedalekém lyžařském středisku Zadní Telnice, které je přístupné buď z Adolfova nebo z Telnice.

• Gustav Waagner (1813–1891), plukovník armády Spojených států amerických
• Josef Patera (1886–1957), malíř a učitel

• Hraniční přechod Petrovice–Bahratal

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petrovice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Petrovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Petrovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Petrovice stránky odsunutých Němců po roce 1945 Archivováno 1. 2. 2008 na Wayback Machine.
• LANG, Thomas. Peterswald (Petrovice) [online]. boehmisches-erzgebirge.cz [cit. 2014-02-02]. Historické fotografie a pohlednice. Dostupné online. (německy)