Petrovice (zámek, okres Rakovník)

Petrovice
Základní informace
Sloh	barokní klasicistní novorenesance
Výstavba	18. století
Přestavba	19. století
Další majitelé	Renšpergárové z Renšperka Hrobčičtí z Hrobčic Cellerové z Rozenthalu Kocové z Dobrše Kinští Wallisové z Karighmainu Fürstenbergové
Poloha
Adresa	Petrovice, Česko Česko
Souřadnice	50°4′1,42″ s. š., 13°38′8,74″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	14445/2-3087 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petrovice jsou zámek ve stejnojmenné vesnici jihozápadně od Rakovníka v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Předcházela mu tvrz z šestnáctého století, která sloužila jako vrchnostenské sídlo malého panství. Jeho majiteli bývali příslušníci nižší šlechty jako Renšpergárové z Renšperka nebo Hrobčičtí z Hrobčic. Tvrz na začátku třicetileté války vyhořela a po roce 1709 na jejím místě nechal Jan Josef z Valdštejna vybudovat barokní zámek. Dochovaná klasicistní podoba je výsledkem přestavby, kterou v devatenáctém století realizovali Wallisové z Karighmainu. Areál zámku je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

Prvním vrchnostenským sídlem v Petrovicích bývala tvrz, kterou společně s vesnicí roku 1510 založil Petr Holý z Chrástu. V následujících letech petrovické panství výrazně rozšířil a roku 1542 je prodal Václavu Dlaskovi z Vchynic. Toho však ještě téhož roku zavraždil Albrecht z Valdštejna na Pšovlkách, takže Petrovice zdědili Václavovi synové, kteří se roku 1555 o majetek rozdělili. Statek získal Radslav Vchynský, který k němu připojil hrad Krakovec i s jeho panstvím.^[2] Radslav roku 1587 Petrovice s tvrzí, poplužním dvorem, Šanovem, Václavy, Nouzovem, Řeřichami, Hostokryjemi a dvěma selskými dvory v Příčině prodal Ferdinandovi Renšpergárovi z Renšperka a Držkovic.^[3] Sám se odstěhoval do Teplic^[2] a nový majitel petrovické panství držel jen dva roky, po nichž ho od něj koupil Havel Hrobčický z Hrobčic a na Kolešovicích.^[3] Havel zemřel roku 1613,^[2] a následujícího roku přijal Petrovice s Příčinou za léno jeho syn Jan starší.^[3]

Jan starší Hrobčický se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620^[2] a roku 1620 nebo brzy poté zemřel.^[3] Statek po něm převzal nejstarší syn Jiří Havel Hrobčický, ale majetek mu byl zkonfiskován. Roku 1623 majetek za 25 932 kop míšeňských grošů koupil hejtman brandýského panství Jan Zeller z Rosenthalu. Podle kupní smlouvy petrovická tvrz tři roky předtím vyhořela.^[2]

Roku 1638 Petrovice se spálenou tvrzí, dvůr a ves Příčinu, Hostokryje se dvorem a ves Krakov koupila Alena Marie Vchynská.^[3] S manželem Radslavem Jaroslavem Vchynským roku 1644 přikoupili Krakovec a obě panství spojili. Manželé sídlili na Krakovci a petrovická tvrz chátrala. Když roku 1651 panství kupoval Karel Heřman Koc z Dobrše, byla označena jako pustá.^[2]

V roce 1709 se novým majitelem Petrovic stal Jan Josef z Valdštejna na Křivoklátě. Koupil je za sto tisíc zlatých a krátce poté nechal ve vsi vybudovat Kostel Navštívení Panny Marie, faru, školu, lázeň, ovčín, myslivnu, čtyřpatrovou sýpku a stodolu se dvěma mlaty. Na místě bývalé tvrze založil barokní zámek s kaplí svatého Michala a glorietem. Valdštejnova dcera Marie Anna, provdaná Fürstenbergová, petrovický statek roku 1732 prodala Jiřímu Olivierovi Wallisovi.^[2] Jeho potomci jej v polovině devatenáctého století přestavěli^[2] v klasicistním slohu, ale dochovaná podoba s novorenesančními prvky je výsledkem úprav z konce devatenáctého století.^[4]

Wallisům zámek patřil do roku 1881, kdy jej v dražbě získal Josef Siegereich, od nějž ho v roce 1894 koupil právník Vilém Hersch. Od roku 1899 patřil Maxi Egonovi z Fürstenbergu, který jej spravoval jako součást křivoklátského statku až do první pozemkové reformy. V letech 1964–1965 byla zámecká budova adaptována pro potřeby rakovnického okresního archivu.^[2] Od roku 1987 je zámek chráněn jako kulturní památka.^[5] Kromě vlastní budovy k památkově chráněnému areálu patří zámecká zahrada s parkem a ohradní zeď s branou.^[4]

Stavební podoba

Zámecký areál se nachází u silnice II/229 na západním okraji vesnice. Jednopatrová obdélná budova má klasicistní charakter, který získala výraznou přestavbou barokního sídla.^[4] Ze západního průčelí vybíhá křídlo či rizalit,^[6] v němž je umístěn vstupní půlkruhový portál. Protější zahradní průčelí má nad hlavní římsou trojúhelníkovou atiku, v jejímž štítě je umístěn erb rodu Wallisů. Fasádu budovy člení vodorovné pásy s kordonovou římsou. Okenní parapety jsou zdobené girlandami.^[2]

V interiéru vede ze vstupní haly schodiště do prvního patra. Strop schodiště je plochý a nachází se na něm slepá freska. Některé přízemní prostory jsou klenuté křížovými^[6] a valenými klenbami s jednoduchými štukovými ozdobami.^[2]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam zámků ve Středočeském kraji

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petrovice na Wikimedia Commons