Petschkův palác

Petschkův palác
Petschkův palác
Petschkův palác
Účel stavby

banka, kanceláře

Základní informace
SlohNeoklasicismus
ArchitektMax Spielmann
Výstavba1923–1929
MateriálZdivo
StavebníkJulius Petschek
Současný majitelČeský stát (Ministerstvo průmyslu a obchodu)
Poloha
AdresaPolitických vězňů 931/20, Washingtonova 931/15
Praha 1, Nové Město
110 00  Praha 1, ČeskoČesko Česko
UlicePolitických vězňů a Washingtonova
Souřadnice
Další informace
Kód památky11726/1-1724 (PkMISSezObrWD) (součást památky Petschkův palác)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petschkův palác (Pečkův palác, Pečkárna) je novoklasicistní budova č. p. 931 na Novém MěstěPraze, na nároží ulic Politických vězňů (č. o. 20) a Washingtonova (č. o. 15). V letech 1923–1929 jej podle návrhů architekta Maxe Spielmanna nechal postavit bankéř Julius Petschek jako Bankovní dům Petschek a spol.

Architektura

Petschkův palác po rekonstrukci v roce 2012

Ačkoliv budova má historizující vzhled, jednalo se ve své době o moderní železobetonovou stavbu, která byla plně klimatizovaná, disponovala potrubní poštou, telefonní ústřednou, tiskárnou, dosud funkčními páternostery a samozřejmě i masivními sejfy v suterénu. Klimatizace byla, dle pamětníků, provedena v suterénu ve vykachlíkované místnosti, ve které trvale kapala voda na velkou kamennou desku, která byla zespodu nahřívána plynovými hořáky. Z této místnosti byl vzduch rozváděn dutinami ve stěnách. V některých místnostech jsou dodnes zachovány ozdobné „výdechové“ mřížky na zdech. Taktéž existují viditelné vstupy do potrubní pošty. Kromě toho jsou v budově údajně zdvojené stropy umožňující práce na instalacích bez velkého bourání zdiva.

Již určitou dobu před okupací zbytku republiky (15. března 1939) pražská rodina Petschků pochopila, jaké nebezpečí jí od nacistických vládců hrozí, a dům v souvislosti se svou emigrací do Británie (a později do USA) prodala.

Petschkův palác jako sídlo gestapa 1939–1945

Pamětní deska obětem mučení, roh Petschkova paláce
Vstup do paláce
Cela v suterénu Pečkova paláce, kde je od roku 1945 zřízen památník. Cela je tvořena asi 50centimetrovým volně položeným kavalcem a přibližně stejně širokou uličkou. Do cely vniká světlo z chodby malým okénkem nad dveřmi a pouze pokud se tam svítí.

Pro členy odboje byl Petschkův palác známý jako „Pečkárna“. Za druhé světové války, asi půl roku po okupaci (před tím byl zabrán blízký hotel), zabrala tuto budovu německá tajná státní policie (gestapo) a zřídila si zde svou hlavní úřadovnu v Protektorátu Čechy a Morava.

Probíhaly zde smutně proslulé výslechy a mučení českých vlastenců a odbojářů. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich zde nechal zřídit stanný soud, který ve většině případů odsouzené posílal na popravu nebo do koncentračních táborů. Mnoho vlastenců bylo umučeno i přímo v prostorách tohoto paláce. Toto smutné období připomíná pamětní deska umístěná na nároží budovy.

Cedule z „biografu“ v Pečkově paláci v Praze.

Pečkův palác je často mylně označován jako vězení nebo věznice. Vězni sem byli přiváženi z věznice na Pankráci a přímo v Pečkově paláci byli drženi buď v bývalých trezorech přeměněných na cely nebo v místnosti, jíž se přezdívalo „biograf“. V biografu byly umístěny prosté dřevěné lavice po dvou v řadách za sebou. V každé řadě seděli tři vězni. Dozorci SS a gestapáci hlídali a procházeli místnosti a pozorovali vězně, zdali sedí podle nařízení zpříma a s dlaněmi na kolenou a nebaví-li se. Často byli vybaveni obuškem nebo karabáčem. Biograf se místnosti přezdívalo pro umístění vězňů v řadách za sebou proti bílé zdi, která připomínala plátno kina, na níž si při dlouhých čekáních na výslech vězni v duchu promítali své příběhy.

Rekonstrukce mučírny v Pečkově paláci v Praze. Vlevo předměty pužívané k mučení a vynucování výpovědí, v pozadí „hrazda“, na níž byli vězni různými způsoby zavěšováni. Křeslo pod hrazdou pro vyšetřovatele je původní.

V památníku v suterénu je od devadesátých let rovněž umístěna rekonstrukce gestapácké mučírny přenesené z jiné místnosti.

Osud budovy po roce 1945

Po válce v roce 1948 palác získalo Ministerstvo zahraničního obchodu, nyní budovu užívá Ministerstvo průmyslu a obchodu.

V roce 1989 se budova stala národní kulturní památkou.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pečkárna - mučírna.JPG
Autor: FILIP JANDUS, Licence: CC BY-SA 3.0
Rekonstrukce mučítny v Pečkově paláci v Praze
Praha CoA CZ small.svg
Coat of arms of Prague
Petschkuv palac pametni deska.jpg
Autor: Ludek, Licence: CC BY-SA 3.0
Pamětní deska na Petschkově paláci v Praze.
Cela v Pečkově paláci.JPG
Autor: FILIP JANDUS, Licence: CC BY-SA 3.0
Cela v Pečkově paláci
Petschkův palác roh.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
Petschkův palác
Petschkův palác vstup.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
Petschkův palác
Pečkárna - cedule.JPG
Autor: FILIP JANDUS, Licence: CC BY-SA 3.0
Cedule z "biografu" v Pečkově paláci v Praze. Sign situated in "biograf" in Petschka's palace in Prague.