Pevnost Klis
| Pevnost Klis | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura |
| Materiály | vápenec a kámen |
| Poloha | |
| Adresa | Klis,  Chorvatsko |
| Nadmořská výška | 223 m |
| Souřadnice | 43°33′36″ s. š., 16°31′26″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pevnost Klis (chorvatsky tvrđava Klis, italsky fortezza di Clissa) je opevněný hrad v těsné blízkosti obce Klis v Chorvatské Dalmácii, přibližně 5 km severovýchodně od Splitu a asi 3 km od Solinu, na silnici vedoucí do Sinje.
Dějiny
Když se po knížeti Vladislavovi v roce 835 vlády ujal Mislav, vládl z Klisu jako kníže Bílého Chorvatska. Jako zbožný panovník nechal odevzdávat desátek z kliské úrody arcibiskupství v sousedním Splitu.
Kliská pevnost byla rovněž prvním sídlem uskockých válečníků, vedených Petarem Kružićem, jejichž cílem zde bylo zamezení postupu Turků z bosenského vnitrozemí na chorvatské pobřeží. Uskoci a zbytek obyvatelstva však potřebovali podporu, proto přijali nadvládu Rakouska a 1. ledna 1527 uznali Ferdinanda I. Habsburského jako svého panovníka výměnou za pomoc proti Osmanům.[pozn. 1]
Mír z roku 1540 povoloval Benátkám držet pouze námořní města, zatímco ve vnitrozemí byla vytvořena turecká provincie, ovládaná sandžak-bejem – správcem s vojenskými pravomocemi z pevnosti Klis.
V roce 1596 benátská nepravidelná vojska během bitvy u Klisu pevnost obsasila a poté však byli nuceni předat ji zpět osmanské přesile.
Na začátku Krétské války v letech 1645–1669, zahájili místní slovansko-turečtí bejové sérii útoků proti benátskému Splitu, ale síly Serenissimy – pod velením proveditora Leonarda Foscola se postavily na odpor.
Během zimy roku 1648 Foscolo rozhodl, že nastal čas město dobýt a eliminovat hrozbu pro Split. Průsmyk Klis navíc představoval výhodnou cestu do nitra Bosny v případě, že by se Benátčané rozhodli pokračovat v ofenzívě.[2] Kvůli poloze pevnosti, trojité hradbě na vrcholu skalnatého výběžku a nepříznivému ročnímu období šlo o velmi složitou operaci.[3] Nicméně benátský úspěch byl úplný a stabilizoval hranici v tomto bodě, a to až do pádu Benátské republiky v květnu roku 1797.[4]
Klis v kultuře
Klis byla použita pro natáčení televizního seriálu společnosti HBO Hra o trůny.[5]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Chorvatští šlechtici se v roce 1527 sešli v Cetinu, kde zvolili Ferdinanda svým králem a potvrdili nástupnické právo jemu i jeho dědicům. Výměnou za trůn arcivévoda Ferdinand slíbil, že bude respektovat historická práva, svobody, zákony a zvyky, které Chorvaté měli během spojení s Uherským královstvím, a že bude bránit Chorvatsko před osmanskou invazí.[1] Mezi lety 1526 a 1550 bylo Uherské království zasaženo nástupnickým sporem a zároveň vedlo Malou válku.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fortezza di Clissa na italské Wikipedii.
- ↑ SETON-WATSON, Robert William. The southern Slav question and the Habsburg Monarchy [online]. Londýn: Constable & Co., 1911-07-11. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Federico Moro, Venezia e la Guerra in Dalmazia 1644-1649, p. 139
- ↑ Federico Moro, Venezia e la Guerra in Dalmazia 1644-1649, pp. 140-41
- ↑ Federico Moro, Venezia e la Guerra in Dalmazia 1644-49, pp. 141-52.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-24.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pevnost Klis na Wikimedia Commons
Literatura
- Federico Moro, Venezia e la Guerra in Dalmazia, 1644-1649, LEG edizioni Srl, Gorizia 2018
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Autor: Ivan T., Licence: CC BY 3.0
Klis Fortress — a view from south-west, late in the afternoon
Giovanni Francesco Camocio. Famous islands, ports, fortresses, and maritime lands subjected to the Ser.ma Signoria of Venetia, to other Christian Princes, and to the Signor Turco, Venice, to the bookshop of the sign of S.Marco (1574).