Pfitznerova–Moffattova oxidace

Pfitznerova–Moffattova oxidce, někdy nazývaná Moffattova oxidace, je organická reakce sloužící k oxidaci primárních alkoholů na aldehydy a sekundárních na ketony; oxidačním činidlem je přitom směs dimethylsulfoxidu (DMSO) a dicyklohexylkarbodiimidu (DCC). Tuto reakci objevil J. Moffatt se svým studentem K. Pfitznerem v roce 1963.^[1][2]

Stechiometrie a mechanismus

Při této reakci se používá po jednom ekvivalentu diimidu, sloužícího jako dehydratační činidlo, a sulfoxidu, jenž je oxidačním činidlem:

(CH₃)₂SO + (CyN)₂C + R₂CHOH → (CH₃)₂S + (CyNH)₂CO + R₂C=O

Časté je používání přebytků sulfoxidu a diimidu.^[3]

Při reakci se také vytvářejí dimethylsulfid a močovina. Dicyklohexylmočovina ((CyNH)₂CO) se od produktu odděluje obtížně.

Mechanismus obsahuje sulfoniový meziprodukt, vzniklý reakcí DMSO s karbodiimidem.

Tento meziprodukt je velmi reaktivní a atakuje jej alkohol. Poté se přesmykem tvoří alkoxysulfoniový ylid, následně se rozkládající na dimethylsulfid a karbonylovou sloučeninu.

Pfitznerova–Moffattova oxidace byla z velké části nahrazena Swernovou, kde je oxidantem také DMSO, a to za přítomnosti elektrofilního aktivátoru. Swernovy oxidace mívají vyšší výtěžky a snadněji se provádějí.^[4][5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pfitzner–Moffatt oxidation na anglické Wikipedii.

Související články

• Oxidace alkoholů
• Parikhova–Doeringova oxidace - mechanisticky podobná oxidace alkoholů, kde je karbodiimid nahrazen oxidem sírovým
• Coreyova–Kimova oxidace
• Swernova oxidace
• Sulfoniová oxidace alkoholů na aldehydy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pfitznerova–Moffattova oxidace na Wikimedia Commons