Pforzheim

Pforzheim Pforzheim
(c) Hild from en.wikipedia.org, CC BY-SA 3.0 Pohled na město
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	48°54′ s. š., 8°43′ v. d.
Nadmořská výška	273 m n. m.
Stát	Německo Německo
Spolková země	Bádensko-Württembersko
Vládní obvod	Karlsruhe
Administrativní dělení	16 městských částí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	98,03 km²
Počet obyvatel	125 529 (2021)[1]
Hustota zalidnění	1 280,5 obyv./km²
Správa
Starosta	Gert Hager (SPD)
Oficiální web	www.pforzheim.de
Telefonní předvolba	07231, 07234, 07041
PSČ	75172–75181
Označení vozidel	PF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pforzheim je město v Bádensku-Württembersku v Německu. Žije zde přibližně 126 tisíc^[1] obyvatel. Je známé zejména koncentrací výroby šperků a hodinek, proto se mu někdy přezdívá „Goldstadt“ (Zlaté město). Leží na severním okraji pohoří Černý les mezi městy Stuttgart a Karlsruhe. Jedná se o samostatný městský okres, který se rozkládá na soutoku tří řek (Enz, Nagold a Würm) na hranici Bádenska a Württemberska, přičemž spadá do Bádenska. Nachází se zde úřady zemského okresu Enz, který jej ze všech stran obklopuje.

Historie

Počátky dějin města spadají do roku 90, kdy zde Římané založili osadu „Portus“ poblíž dnešního staroměstského mostu (Altstädter Brücke). Osada se nacházela na silnici mezi vojenským táborem Argentoratum (dnes Štrasburk) a táborem na území čtvrti Bad Cannstatt, která je dnes součástí Stuttgartu. V letech 259/260 byla ale úplně zničena germánskými kmeny Franků a Alamanů. Až do přelomu šestého a sedmého století není osídlení oblasti doloženo. Až z následujícího období se dochovaly lidské hroby.^[2]

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1067. V této době neslo název Phorzheim a navštívil je římský císař Jindřich IV.. Během následujících let mu bylo uděleno právo pořádat trhy. V té době náleželo klášteru v Hirsau.^[3]

Hned v počátcích manufakturní výroby roku 1767 zde markrabí Karel Fridrich Bádenský založil hodinářskou továrnu. Ta byla do roku 1789 zásadně rozšířena o zlatnickou, šperkařskou a bižuterní výrobu,^[4] která se pro město na následující dvě století stala nejvýznamnějším uměleckořemeslným i průmyslovým odvětvím, významným také vzhledem ke stykům s Čechami, protože první kovové výlisky šperků, které sloužily jako prefabrikáty pro montáž kamenů v severočeském bižuterním průmyslu, se dovážely odtud.

23. února 1945 se město stalo cílem ničivého spojeneckého kobercového bombardování. Tehdy zahynulo kolem 17 000 lidí a bylo zničeno kolem 83 % městské zástavby.^[5] Během následujících zhruba 20 let ale bylo postupně znovu vybudováno.

Městské části

• Vnitřní město (Innenstadt)
• Severní město (Nordstadt)
• Východní město (Oststadt)
• Jihovýchodní město (Südoststadt)
• Jihozápadní město (Südweststadt)
• Západní město (Weststadt)
• Arlinger
• Brötzingen
• Buckenberg a Hagenschiess, včetně částí Altgefaell, Haidach a Wald-Siedlung
• Büchenbronn včetně části Sonnenberg
• Sonnenhof
• Dillweißenstein
• Eutingen an der Enz včetně části Mäuerach
• Hohenwart
• Huchenfeld
• Würm

Památky

• ruiny hradu
• jednolodní gotický kostel bývalého kláštera minoritů
• radniční věž
• budova archivu - část někdejšího rezidenčního zámku bádenských markrabí, který dal vystavět markrabě Karel II. Bádensko-Durlašský v letech 1553-1561; 23.2.1945 objekt vybombardován, od 1946 znovu dostavěn
• zámecký kostel sv. Michaela archanděla, románsko-gotická stavba, z větší části rekonstruovaná r. 1946

Muzea

• Archeologické muzeum ve dvoře Kappelhof (exteriér): kamenné fragmenty zdejší římské antické architektury a sochařství
• Schmuckmuseum (Muzeum šperku a galerie pro výstavy současných šperkařů)
• Kollmar & Jourdan-Haus, budova někdejšího bižuterního závodu, nyní Technické muzeum šperkařství a bižuterie

Partnerská města

• Guernica, Španělsko, (od roku 1989)
• Saint-Maur-des-Fosses, Francie (od roku 1989)
• Vicenza, Itálie (od roku 1991)
• Osijek, Chorvatsko (od roku 1994)
• Irkutsk, Rusko (od roku 1999)
• Nevşehir, Turecko (od roku 2000)
• Čenstochová, Polsko (od roku 2000)
• Győr-Moson-Sopron, Maďarsko (od roku 2001 společně se zemským okresem Enz.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pforzheim na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Pforzheim v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pforzheim na Wikimedia Commons