Philip Larkin

Philip Larkin
Narození	9. srpna 1922 Coventry
Úmrtí	2. prosince 1985 (ve věku 63 let) Kingston upon Hull
Příčina úmrtí	rakovina jícnu
Místo pohřbení	Cottingham (53°47′ s. š., 0°25′50″ z. d.)
Povolání	básník, knihovník, romanopisec, spisovatel, hudební žurnalista, hudební kritik a kritik
Alma mater	St John's College (University of Oxford) King Henry VIII School, Coventry
Žánr	lyrická poezie
Témata	jazz
Ocenění	komandér Řádu britského impéria společník Královské literární společnosti Queen's Gold Medal for Poetry Cholmondeley Award Russell Loines Award for Poetry
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Philip Arthur Larkin (9. srpna 1922, Coventry, Anglie – 2. prosince 1985, Kingston upon Hull) byl anglický básník, prozaik a jazzový kritik^[1]. Obecně je považován za jednoho z nejvýznamnějších anglických básníků druhé poloviny 20. století.

Poprvé se dostal do popředí v roce 1955 publikací své druhé básnické sbírky The Less Deceived, po níž následovaly The Whitsun Weddings (1964) a High Windows (1974). Po smrti Johna Betjemana v roce 1984 mu byl nabídnut post dvorního básníka Spojeného království, který však Larkin nepřijal.

Životopis

Larkin se narodil v anglickém městě Coventry ve West Midlands. V letech 1930 – 1940 navštěvoval tamní King Henry VIII School. V roce 1940, za druhé světové války, odešel Larkin studovat anglický jazyk a literaturu na St. John’s College v Oxfordu. Protože nebyl pro svůj špatný zrak povolán k vojenské službě, mohl na rozdíl od mnoha svých současníků absolvovat standardní studijní program. V roce 1943 graduoval s vyznamenáním. V Oxfordu se setkal s Kingsley Amisem, jenž se stal jeho životním přítelem a častým korespondentem. Krátce po absolvování studia na Oxfordu přijal Larkin místo knihovníka ve Wellingtonu (Shropshire). V roce 1946 se stal knihovníkem-asistentem na Univerzitní koleji Leicester a starším knihovníkem na Queen’s University v Belfastu. Tou dobou mu již vyšly dva romány a první básnická sbírka. V březnu 1955 přijal Larkin místo knihovníka na University of Hull a na této pozici pracoval až do smrti.

Během třiceti let v Hullu napsal Larkin velkou část své publikované tvorby. Byl ovlivněn především díly W. H. Audena, W. B. Yeatse a Thomase Hardyho, a píše tak „vysoce strukturované, avšak flexibilní veršové formy“ a jeho poezie se vyznačuje „pikantní směsí lyričnosti a nespokojenosti“. Mnozí kritici hovoří v souvislosti s jeho poezií o „zarputilém pesimismu nespokojené střední třídy“. Někteří kritici v ní však rozeznávají jiné, pozitivnější, rysy skryté pod "slupkou poraženectví".

Publikace Larkinových dopisů a oficiálního životopisu byla příčinou vzniku mnohých kontroverzí ohledně pohledu na jeho postoje a osobní život. Přesto byl Larkin po dvaceti letech, v roce 2003, zvolen v anketě Poetry Book Society „nejoblíbenějším národním básníkem“. V roce 2008 pak Larkina list The Times prohlásil za největšího britského poválečného básníka.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Philip Larkin na Wikimedia Commons
• Osoba Philip Larkin ve Wikicitátech
• Richard Lea, Unknown Philip Larkin poem found in shoebox, The Guardian, 6. 12. 2010
• Biografie a fotky na stránkách Philip Larkin Society
• Martin Amiso Larkinovi a ženách The Guardian; 23. 10. 2010