Pištín

Pištín
Kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince
Znak obce PištínVlajka obce Pištín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecZliv
Obec s rozšířenou působnostíČeské Budějovice
(správní obvod)
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel648 (2022)[1]
Rozloha14,03 km²[2]
Nadmořská výška398 m n. m.
PSČ373 46
Počet domů258 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.3
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Pištín
Pištín 33
373 46 Pištín
pistin@volny.cz
StarostaJaroslav Havel
Oficiální web: www.pistin.cz
Pištín na mapě
Pištín
Další údaje
Kód obce535991
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pištín je obec ležící v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji, zhruba 3,5 km jihozápadně od Zlivi a 13 km severozápadně od Českých Budějovic, u silnice I/20, která spojuje toto krajské město a Vodňany. Žije zde 648[1] obyvatel. Pištín patří mezi devět historických vesnic, počítaných k oblasti tzv. Zbudovských Blat.

Místní části

Obec Pištín se skládá ze čtyř částí na třech katastrálních územích:

Historie

První písemná zmínka o Pištíně (Piechin) pochází z roku 1261, kdy se připomíná zdejší plebán Václav. Dle jazykovědce Antonína Profouse pochází název vsi od osobního jména Piesta (Písta). Podle urbáře pánů z Hradce, který vznikl před rokem 1592, byla v Pištíně rychta, pod kterou patřily Češňovice, Záluží, Břehov a Jaronice. V předbělohorské době byli v Pištíně kališníci. Pištínské matriky zachránil při požáru fary v roce 1752 farář Josef Schneltzer, rodák z Chvalšin, který za dva roky na to na následky zdravotního postižení, vzniklého požárem, umřel.[4] V roce 1833 navštívil obec císař František I. s chotí.[5] V červnu 1924 se zde na své cestě do Českých Budějovic zastavil prezident republiky T. G. Masaryk.[6]

Škola se v Pištíně poprvé připomíná v roce 1641. Její historie se uzavřela roku 1977, kdy začala zdejší děti dojíždět za vyučováním do Zlivi. Budova školy je dnes sídlem obecního úřadu.

Po zrušení poddanského vztahu ke schwarzenberskému panství Hluboká nad Vltavou tvořil Pištín v letech 18501976 samostatnou obec, v období od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 byl spolu se svými osadami připojen k městu Zliv, status obce znovu nabyl ke dni 24. listopadu 1990. V letech 1943-45 patřila k Pištínu osada Malé Chrášťany. V roce 1960 byly k obci připojeny Češnovice, Pašice a Zálužice.[7]

V roce 1992 byl vybudován vodovod, napájený z vodní nádrže Římov, roku 1994 provedena plynofikace obce.

Pamětihodnosti

Vchod do kostela
  • Farní kostel sv. Vavřince, obklopený ohrazeným hřbitovem, stojí uprostřed návsi. Jde o jednolodní stavbu s pětiboce ukončeným presbytářem, obdélnou sakristií po severní straně, předsíní po straně jižní a hranolovou věží vystupující před západní průčelí. Z prvotní románské podoby kostela se dochovala část zdiva lodi. V první polovině 14. století byl kostel goticky přestavěn, dále upravován kolem roku 1700 (štuková výzdoba lodi) a zejména roku 1753 po předchozím požáru (věž a předsíň). Věž, vysoká 36 metrů, je od roku 1846 osazena hodinami, z původních čtyř zvonů se vinou válečných rekvizicí dochovaly pouze dva. K farnosti kromě vsí, tvořících obec Pištín, patří Břehov, Čejkovice, Dehtáře a Zliv.
  • Statky ve stylu selského baroka
  • Pomník padlým v první světové válce z roku 1920, na návsi

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. SASSMANN, Alois. Kořeny [putování po starých rodech, aneb, co jste na jihočeské frekvenci 106,4 FM neslyšeli]. 3. 1. vyd. V Českých Budějovicích: Karmášek ISBN 978-80-87101-25-4. S. 96–99. 
  5. SASSMANN, Alois. Pištín (1261-2011) a Pašice (1262-2012) : 750 let historie blatských vsí. Pištín: Obec Pištín 307 s. ISBN 9788026028000. OCLC 815382213 S. 49–50. 
  6. SASSMANN, Alois. Pištín (1261-2011) a Pašice (1262-2012) : 750 let historie blatských vsí. Pištín: Obec Pištín 307 s. ISBN 9788026028000. OCLC 815382213 S. 64–66. 
  7. KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Pistin CB CZ.png
Poloha obce Pištín v rámci okresu České Budějovice a správního obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice.
Pištín - kostel.jpg
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Farní kostel sv. Vavřince v Pištíně, okres České Budějovice
Pištín - kostel vchod.jpg
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Vchod do kostela sv. Vavřince v Pištíně, okres České Budějovice
Pistin CZ CoA.gif
Znak obce Pištín, okres České Budějovice. V červeno-modře šikmo děleném štítě nahoře čtyři proložené stříbrné obilné klasy, krajní s odkloněným listem, dole čáp přirozené barvy.
Pistin CZ flag.gif
Vlajka obce Pištín, okres České Budějovice. Červeno–modře šikmo dělený list. V červeném poli čtyři mřežovitě propletené bílé obilné klasy, krajní s odkloněným listem. V modrém poli bílý čáp s černými křídly a červenou zbrojí.