Piacenza

Piacenza ; Placentia
	Piacenza, radnice
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	45°3′ s. š., 9°42′ v. d.
Nadmořská výška	61 m n. m.
Stát	Itálie
Region	Emilia-Romagna
Provincie	Piacenza
Administrativní dělení	San Bonico, Pittolo, La Verza, Mucinasso, I Vaccari, Montale, Borghetto, Le Mose, Mortizza, Gerbido
	Piacenza
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	118,46 km²
Počet obyvatel	103 607 (2020)
Hustota zalidnění	874,6 obyv./km²
Správa
Starosta	Patrizia Barbieri
Oficiální web	www.comune.piacenza.it
Telefonní předvolba	+ 523
PSČ	29100
Označení vozidel	PC
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Piacenza (nářečně Piasëinsa) [vysl. piačenca] je italské historické město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie. Leží nedaleko soutoku řek Pád a Trebia v lombardské rovině. Město je obchodním a industriálním centrem, sídlem plynárenských a ropných rafinerií. Vyrábí se zde také cement, potraviny, plasty a kožené výrobky. Ve městě je řada významných památek, zejména románský dóm z let 1122-1233.

Historie

Roku 217 př. n. l. se město stalo římskou kolonií jako Placentia, později je zničili Gallové. Městem procházela silnice Via Aemilia ze Říma do Milána a začínala zde Via Julia Augusta do jižní Francie. Roku 271 porazili Germáni římské vojsko v bitvě u Placentie a město vyplundrovali. Ve 12. a 13. století město patřilo do Lombardského spolku a stálo většinou na straně Guelfů. 1447 je dobyl milánský vévoda Francesco I. Sforza, 1512 papežské vojsko a od roku 1545 do 1731 tvořilo s Parmou vévodství, kde vládl rod Farnese. V letech 1732-1857 je vystřídali Bourboni a za vlády Marie Louisy, vdovy po Napoleonovi I., zažilo město období rozkvětu. 1859 se stalo součástí Itálie a 1865 bylo připojeno na železnici. Za druhé světové války byla Piacenza významný dopravní uzel a silně utrpěla bombardováním.

Pamětihodnosti

Radnice (Palazzo Communale, také il Gotico) na Piazza Cavalli z roku 1281 patří k nejlépe zachovaným gotickým občanským stavbám v Itálii, před ní stojí dvojice bronzových pomníků Alessandro Farnese a jeho syn Ranuccio, autor: Francesco Moschi (1615).
Palazzo Farnese, nedostavěný areál staveb z režných cihel, na severním okraji města, blízko řeky; tvoří jej citadela Viscontiů ze 14. století, zahrady a na středověkých základech (nyní galerie Antiquarium) postavená dvoupatrová rezidence; pro vévodu Ottavia Farnese a Margaretu d'Austria (nelegitimní dceru španělského krále Karla V) navrhl architekt Jacopo Barozzi da Vignola roku 1568; reprezentační prostory obsahují pamětní síň Farnese s malbami slavných událostí rodu, rozsáhlé sbírky archeologické (mj. bronzový model ovčích jater, který užíval etruský věštec haruspex), zbrojnici, kočárovnu, obrazárnu (mj. Sandro Boticelli: Madona s Ježíškem a malým Janem Křtitelem, tzv. Madona Farnese), cyklus gotických fresek (christologie, Život sv. Kateřiny) kolem 1380 - transfer z kostela San Lorenzo, sklo, keramiku (z Lodi a porcelán.
Dóm, významná románská bazilika z let 1122-1233, JV od centra, Via XX Settembre, s kryptou z 11. století, gotické nástěnné malby, katedrála diecéze Piacenza-Bobbio
Trojlodní gotická bazilika sv. Františka na Piazza Cavalli ze 13. století, reliéf Stigmatizace sv. Františka na tympanonu portálu (1318), fresky z 15. a 16. století, zbytky kláštera minoritů
Románská bazilika sv. Antonína JV od centra s osmibokou věží nad křížením, renesanční rajský dvůr a fresky
Románská bazilika San Savino z roku 1107, východně od centra, s figurální mozaikovou podlahou, románskou kryptou a barokním průčelím
Renesanční bazilika Santa Maria di Campagna, bohatá fresková výzdoba, iluzivní malby v kupoli: Giovanni Antonio Licinio da Pordenone, zvaný Il Pordenone (1530-1532).
Renesanční chrám San Sisto na severu města. Roku 1513 objednali zdejší mniši od Raffaela obraz Madony, pozdější Sixtinskou madonu, kterou odtud roku 1754 koupil polský král August III. Polský a odvezl do Drážďan.

Galerie

Dóm od JV
Dóm, průčelí
Dóm, interiér
Dóm, mozaika se šachisty
Bazilika sv. Antonína
Pordenone: kupole Sta Maria di Campagna
Alessandro Farnese
Ranuccio Farnese (1615)
Palác Farnese
Etruský bronz:Ovčí játra (na věštění)
Sv. Kateřina a filozofové (freska ze San Lorenzo)
Botticelli, Madona Farnese

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Osobnosti města

Řehoř X. (1210–1276), papež
Agostino Casaroli (1914-1998), kardinál a vatikánský diplomat
Giorgio Armani (* 1934), módní návrhář a podnikatel
Marco Bellocchio (* 1939), režisér a scenárista
Filippo Inzaghi (* 1973), fotbalista

Partnerská města

Odkazy

Literatura

Karl Baedeker, Northern Italy. Leipzig: Baedeker, str. 435
Ottův slovník naučný, heslo Piacenza. Sv. 19, str. 701

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Piacenza na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Piacenza v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Oficiální stránky
Stránky dómu s historií a obrázky

Navigation

Navigace

Tématické portály