Piaristická kolej (Most)

Piaristická kolej Narození Páně v Mostě
Budova bývalého piaristického gymnázia
Budova bývalého piaristického gymnázia
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
MístoMost
Souřadnice
Základní informace
ŘádŘád zbožných škol
Založení1768
Zrušení1872/1887
Znak
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Piaristická kolej Narození Páně v Mostě existovala v letech 17681872/1887.

Historie koleje

Dvorním dekretem z 1. srpna 1768 byla v Mostě založena čtyřletá nižší škola. O její založení se zasloužilo město Most, někteří měšťané a zvláště měšťan Anton Elias, který novému ústavu odkázal 15 000 zlatých (donace z 5. ledna 1766).

Piaristé pak v Mostě založili i svou kolej Narození Páně. Tato latinská škola vykazovala značné úspěchy, a proto byl 28. února 1781 přeměně ústav na úplné šestitřídní gymnázium. Počet studentů stále stoupal a úroveň zdejšího piaristického školství byla skutečně ve své době vysoká.

V roce 1803 bylo rozhodnuto, že filozofické studium, které bylo dvouletou přípravou po studium na univerzitě, bude zřízeno kromě Prahy, kde existovalo již od vzniku Karlovy univerzity, i ve všech diecézích v Čechách. Protože v této době bylo piaristické školství již na vysoké úrovni, byli piaristé v oblibě u císařského dvora a bylo rozhodnuto, že „filozofie“ bude zbudována při nejlepší piaristické koleji v litoměřické diecézi. Nejvyšším rozhodnutím bylo 25. března 1803 nařízeno zřídit v Českých Budějovicích, Litomyšli, Plzni a Mostě filozofické studium. Filozofie měla především sloužit k výchově dorostu duchovenstva, a proto měl nad ní dozor vždy diecézní biskup. Dodatkem bylo pak roku 1804 oznámeno, že vedle kandidátů bohosloví musí toto dvouleté studium absolvovat i ti absolventi gymnázií, kteří chtějí pak dále studovat na univerzitě práva nebo medicínu.

V čele filozofického studia byl nominálně diecézní biskup, fakticky pak vicedirektor, člen příslušné piaristické koleje. Biskup litoměřickýVáclav Leopold Chlumčanský (18021815), pak pražský arcibiskup do roku 1830) se mosteckou filozofii svědomitě staral, přijížděl pravidelně každý rok buď ke zkouškám, nebo i jindy, přihlížel přednáškám, předsedal při zkouškách atd. Stejnou péči věnoval filozofii i biskup Josef František Hurdálek. Studium filozofie bylo dvouleté, pouze v Praze při univerzitě bylo tříleté a tento třetí ročník při univerzitě museli absolvovat filozofové z „diecézních filozofií“.

V době, kdy bylo v Mostě zřízeno filozofické studium, bylo původní sídlo koleje a školy z roku 1768 přeneseno již roku 1782 do zrušeného kláštera magdalenitek, kde bylo více prostoru. Tak od roku 1803 za vydatného přispívání města Mostu měli piaristé v Mostě hlavní školu, úplné gymnázium a filozofické studium. Vedle biskupského semináře v Litoměřicích se tím Most stal vlastně prvním dalším vysokoškolským městem v diecézi.

První úspěchy filozofického studia byly však brzy ohroženy napoleonskými válkami, hladem roku 1817, ale byl to především veliký požár v Mostě roku 1820, který způsobil konec mostecké „filozofie“. Tehdy ve městě vyhořelo 214 domů, kostely i piaristická kolej. Zničené a zchudlé město nebylo schopno nést dále náklady na filozofii, a proto rozhodnutím dvorské studijní komise ze dne 10. září 1821 byla filozofie v Mostě zrušena. Roku 1832 se pak dokonce uvažovalo i o zrušení gymnázia, ale tehdy byl ústav za vydatného přispění města udržen. Od školního roku 18491850 se gymnázium postupně rozšířilo na osmileté a byly zavedeny maturitní zkoušky.

Protože dosavadní prostory nestačily, bylo roku 1860 gymnázium zvětšeno přistavěním druhého patra. Piaristé však od šedesátých let 19. století začali mít nedostatek vyučujících, a tak postupně začali na gymnázium přicházet světští (nečlenové piaristického řádu) profesoři. Roku 1872 se piaristé v Mostě vůbec vzdali správy ústavu, který byl od roku 1870 přeměněn na reálné gymnázium. Gymnázium převzalo roku 1872 město a od roku 1892 stát. Piaristé zůstali jen na hlavní škole. Piaristická kolej Narození Páně v Mostě pak roku 1887 zanikla.

Budovy piaristů začaly postupně sloužit jako městská knihovna, muzeum a k dalším účelům.

Odkazy

Literatura

  • MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 194-195.
  • MYŠIČKA Martin, Nadace ke zřízení piaristické koleje v Mostě, Porta Bohemica Litoměřice 1, 2001, s. 117-124.
  • KOLEKTIV AUTORŮ. Zničené kostely severních Čech 1945-1989 = Vernichtete Kirchen Nordböhmens 1945-1989. 1. vyd. Úštěk: Společnost pro obnovu památek Úštěcka, 2011. 56 s. ISBN 978-80-260-1402-7. Kapitola Most a jeho zničené kostely / Pravoslavný, dříve piaristický kostel. (česky, německy) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Piarist.svg
Autor: Dr Doofenshmirtz, Licence: CC BY 3.0
Piarists shield
Most - piaristické gymnázium.jpg
Piaristické gymnázium v Mostě