Piastovská věž (Těšín)

Piastovská věž
(c) Photo: Hons084 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 pl obranná věž
Účel stavby
obranná věž
Základní informace
Sloh	gotika
Architekt	Petr Parléř
Výstavba	13. století
Materiály	kámen, cihla, dřevo
Stavebník	Přemysl I. Nošák
Další majitelé	Těšínská větev Piastovců Habsburkové Polsko
Současný majitel	Šeršníkovo muzeum Těšín
Poloha
Adresa	Těšín, Polsko Polsko
Souřadnice	49°45′5,08″ s. š., 18°37′34,07″ v. d.
Další informace
Kód památky	R/469/56, 211/60, 243/77 a A/1085/22
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Piastovská věž v Těšíně je obranná věž^[1], pozůstatek z původního hradu Těšínských Piastovců v Těšíně (Slezské vojvodství, Polsko), na Zámeckém vrchu. Původně zde byly čtyři takovéto věže, dochovala se jediná. Věž je památkově chráněna^[2] a je veřejně přístupná. Z ochozu je výhled na Těšín, Český Těšín. Při dobré viditelnosti je pak vidět panorama Beskyd^[3].

Piastovská věž byla postavena v první polovině 14. století. Tvořila část horního hradu a jako jedna ze čtyřech věží byla opravdovým prvkem obranného systému hradu v době vlády Piastovců.^[4] Věž byla nadstavena v druhé polovině 14. století a byla ozdobena nárožními erbovními štíty s vyobrazením Piastovské orlice. Koncem 15. století byla nadstavena o další patro s cimbuřím a obkladem z cihly. V té době byla na věži postavena také střecha (stanového typu).^[5]

Věž má téměř 30 metrů a na ochoz vede 120 schodů. Věž je složena ze čtyř základní části:

• Podzemní část: Je hluboká asi 6 metrů a v minulosti plnila roli žaláře.
• Spodní část: Je široká 9 metrů a má výšku 10 metrů. Tato část věže sloužila jako skladiště, ev. hospodářské zázemí.
• Střední část: Sloužila jako obytná část pro strážné. Byla vysoká 15 metrů a široká 8,5 metrů.
• Vrcholová část: Má výšku 4 metry a měla obrannou funkci. Ve středověku byla kryta střechou, pod kterou byla obranná veranda. Rohy horní části byly opatřeny arkýřovými okny v podobě kulatých věží.^[6]

Vnitřek věže je prosvětlen pomocí oken různých tvarů a velikostí, zejména s obrannou funkcí. Hrad, stejně jako věž, v minulosti mnohokrát podlehly požárům. Požáry z let 1484, 1520, 1552, 1570 a 1603 měly vliv na stav objektu. Největší škody však způsobila Třicetiletá válka. V roce 1647 rakouská vojska obléhala piastovský hrad, který byl tou dobou v držení švédské jednotky, která jej obsadila. V důsledku bojů a ostřelování z děl byla poškozena střecha věže, a také nárožní věžičky a velká část horní části. Od té doby hrad pomalu chátral a stával se ruinou.^[6]

Věž byla několikrát opravena. Mezi roky 1819 a 1840 byla stanová střecha nahrazena střechou pultovou. Na věž byly umístěny hodiny.^[3] V 20. století byla věž restaurována v letech 1976–1989, kdy byla dostavěna vyhlídková terasa na vrcholu věže, bylo obnoveno cihlové obložení a obnoveny erbovní štíty.

Poslední oprava proběhla v roce 2015. V horní části bylo opraveno cimbuří. byly opraveny betonové schody, byly doplněny chybějící stavební prvky, opravena podesta a strop posledního patra.^[7]

Z hlediska historie byla tato věž uznána za symbol města Těšín. Jako svědectví její minulosti, spojení s Piastovci a ostrahy hranice nad řekou Olší (polsky Olza).^[3]

Piastovská věž se nachází na vrcholu kopce v jeho severozápadní části. Gotická, zděná z cihly, byla postavená v první polovině 14. století, nároží je ze štípaných kamenných bloků, stejně tak jsou provedena i ostění oken. Horní část je provedena z cihly. Zdění je provedeno tzv. vazbou polsko-gotickou.^[8]

Věž je postavena na čtvercovém půdorysu. Suterén s částečnými sklepy je zahlouben. Z této části měla vést podzemní chodba mimo hradní zdi.^[9]

Věž je celkem pětipodlažní s výškou 24 m. Stěny v dolních částech mají tloušťku do 2 m, uvnitř se zužují směrem nahoru s úskoky. Obdélníková okna jsou gotická, ukončena půlkruhem, nebo lomením. V horní části byla v 15. století postavená zděná veranda, podepřená kamennými krakorci a se střílnami a cimbuřím. Jak je vidět na rytině z roku 1735, věž byla původně pokryta stanovou střechou se samostatnými věžemi nad rohovými arkýřovými okny.^[3] Pod nárožními arkýřovými okny byly čtyři kamenné gotické erbovní štíty z konce 14. století s Piastovskými orlicemi^[10], zdobeny mělkým reliéfem. Zde jde nejspíše o dílo z dílny pražského mistra Petra Parléře.^[9]

• 
  Pohled na věž
• 

  (c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 pl
  Pohled na ochoz věže s erbem - Piastovský orel
• 
  Panorama města Český Těšín a Beskydy
• 
  Pohled na věž

Rotundu je možné navštívit denně, mimo několik vybraných dní (Velikonoce a Vánoce):^[11]

• červen, červenec, srpen: od 9:00 do 19:00
• leden, únor, listopad, prosinec: od 9:00 do 16:00
• březen, duben, říjen: od 9:00 do 17:00
• květen, září: od 9:00 do 18:00

• Osoby, které mají legitimaci vydanou organizací "Zamek Cieszyn", mohou na této věž bezplatně přenocovat.^[12]
• Existuje internetová stránka, která ukazuje panorama města Těšín z této věže.^[13]
• Poblíž Piastovské věže, je v podzemí nejdelší ledový tunel v Evropě, s délkou 65 metrů, který sloužil k uchování piva.^[14] Byl vyhlouben ve skále pod Zámeckým vrchem. Vchod do tunelu byl v pivovaru Bracki Browar Zamkowy (volný překlad Bratrský zámecký pivovar, je znám jako Zámecký pivovar Těšín). Věž je součásti etiket tohoto pivovaru.^[15]
• Piastovská věž je umístěna vedle rotundy sv. Mikuláše a sv. Václava na turistickém odznaku (číslo 173, Polsko).

• Bogusław Czechowicz, Idzi Panic, Janusz Spyra, Aleksander Dorda, Zofia Jagosz-Zarzycka, Wiesław Kuś, Bożena Małachowska: Dzieje Cieszyna od pradziejów do czasów współczesnych. Tom 1 Dzieje Cieszyna od zarania do schyłku średniowiecza (1528)

• Zámecký vrch (Těšín)
• Petr Parléř

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Piastovská věž na Wikimedia Commons
• Piastovská věž: Virtuální prohlídka

Cíle a trasy

• Piastovská věž Archivováno 13. 3. 2019 na Wayback Machine.
• Město Český Těšín: Piastovská věž