Piešťany

Piešťany
Winterova ulice v centru města
Winterova ulice v centru města
Piešťany – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška162 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajTrnavský
OkresPiešťany
Tradiční regionDolní Pováží
Piešťany
Piešťany
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha44,2 km²
Počet obyvatel27 681 (2021)
Hustota zalidnění626,3 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaPeter Jančovič
Vznik1113 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.piestany.sk
E-mailsekretariat@piestany.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Piešťany
nám. SNP 3
921 01 Piešťany
Telefonní předvolba033
PSČ921 01
Označení vozidel (do r. 2022)PN
NUTS507440
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Piešťany (v místním nářečí Píščany, maďarsky Pöstyén, německy Pistyan, zřídka Bad Püschtin, polsky Pieszczany) jsou okresní a lázeňské město na západě Slovenska, na řece Váh. Leží v Trnavském kraji. Je mezinárodním střediskem léčby revmatických chorob a významným regionálním centrem kultury, školství, sportu a rekreace.

Historie

Historie města je úzce spjatá se jeho lázněmi, budovanými od konce 18. století. Motiv lámače berlí, který je ve znaku města, vytvořil v roce 1894 Artur Heyer.

Pravěk

Lidské osídlení zde existuje již od prehistorických dob; lidé sem přicházeli hlavně díky minerálním pramenům, které v zimě nezamrzaly. Z této doby pochází Moravanská venuše, malá soška podobná Věstonické venuši. Nalezena byla v obci Moravany nad Váhom, nedaleko Piešťan.

Středověk

První písemná zmínka o městě je z roku 1113. Tehdy neslo název Pescan a skládalo se z několika menších osad. Nacházel se tady pravděpodobně klášter Johanitů. Na místní minerální prameny bylo poprvé poukázáno v knize „De admirandis Hungariae aquis hypomnemation“ (O zázračných vodách Uherské monarchie) od autora Georgia Wernhera v roce 1549. V 16. a 17. století bylo město ohrožováno Tureckými výboji a protihabsburskými povstáními.

Novověk

Lázeňský hotel Thermia Palace

Piešťany až do poloviny 19. století vlastnila rodina Erdődyovců; lázně jim patřily až do 2. světové války. Tento rod zde vybudoval první lázně v roce 1778; v roce 1813 pak byly poškozené povodní. Na začátku 19. století byly přestavěny v neoklasicistním slohu a pojmenovány po Napoleonovi. Na konci 19. století si je pronajala rodina Winterů, která z nich vytvořila světově proslulé lázně. Po 2. světové válce byly znárodněny a v 60. a 70. letech rozšířeny; i město samotné se rozrůstalo.

V letech 1906–1978 byla ze stanice Piešťany v provozu místní dráha do Vrbového.

Od roku 1996 jsou Piešťany znovu okresním městem.

Významné stavby a instituce

Klasicistní Napoleonské lázně

Ze středověku se dochovala jen zřícenina kostela a kláštera. Jednou z nejstarších světských budov je Kurhotel. Má pravděpodobně renesanční jádro, vícekrát přestavované až do dnešní podoby. V současnosti patří Slovenským liečebným kúpeľom Piešťany.

Kolonádový most od Emila Belluše je významnou funkcionalistickou stavbou z let 1930–1933, se sochou berlolamače od R. Kühmayera a lepty do skla od Martina Benky.

Od roku 1931 se zde nachází Balneologické muzeum, nedaleko na Váhu pak leží přehradní nádrž Sĺňava. Od roku 2004 je zde také umístěno slovenské Vojenské historické muzeum.

Doprava

Díky svojí poloze na Váhu nedaleko vstupu do Považského údolí mají Piešťany velmi dobré dopravní napojení.

Silniční doprava

Okolo Piešťan vede slovenská dálnice D1, na kterou jsou Piešťany napojeny slovenskou silnicí I/499. Přes Piešťany vede slovenská silnice I/61, která zde křižuje se silnicemi II/499 a III/1257.

Železniční doprava

Piešťany leží na železniční trati Bratislava–Žilina (některé rychlíky vyšší kvality zde nezastavují).

Letecká doprava

Město má svoje letiště, s mezinárodním provozem.

Osobnosti

Rodáci

Další

  • Alexander Winter (1836–1909), budovatel lázní Piešťany
  • Ľudovít Winter (1870–1968), budovatel lázní Piešťany, syn Alexandera Wintera
  • Ivan Krasko (1876–1958), básník, prozaik a překladatel, žil zde koncem života
  • Eduard Cmunt (1878–1967), český lékař, první slovanský balneolog v Piešťanech
  • Samuel David Ungar (1886–1945), roš ješiva nitranské ješivy, nitranský rabín, pohřben v Piešťanech
  • Ivan Stodola (1888–1977), dramatik a spisovatel, žil zde koncem života
  • Martin Benka (1888–1971), malíř
  • Janko Alexy (1894–1970), spisovatel, malíř a publicista, žil zde několik let
  • Miloš Alexander Bazovský (1899–1968), malíř, zakladatel slovenské výtvarné moderny
  • Jozef Šošoka (1943–2008), džezový hudebník, žil zde koncem života
  • Rytmus (* 1977), hudebník/rapper, vyrůstal zde
  • Ego (* 1983), hudebník/rapper
  • Dominika Cibulková (* 1989), tenistka

Partnerská města

Odkazy

Reference


Literatura

  • MEDNYANSKÝ, Alojz. Malebná cesta dolu Váhom. Bratislava: Tatran, 1971. 
  • ŠÍPOŠ, Ján; KOVAČEVIČ, Ivan J. Slovenské kúpele. Martin: Osveta, 1972. 
  • ŠÍPOŠ, Ján. Piešťany v premenách vekov. Bratislava: Obzor, 1992. ISBN 80-215-0197-9. 
  • DROBNÝ, D.; MICHALEC, P.; BAČA, R. Piešťany trocha inak. Piešťany: PMDD, 1993. ISBN 80-966992-0-2. 
  • WINTER, Ľudovít. Spomienky na Piešťany. Piešťany: Balneologické múzeum, 2001. ISBN 80-968258-4-4. 
  • CHMELÁR-HLOHOVSKÝ, Ľudovít. Piešťanský dekanát. Čadca: Magma, 2003. ISBN 80-89172-00-8. 
  • ŠIMO, Viliam, a kol. Piešťany. Piešťany: Pallas, 2003. ISBN 80-968385-3-9. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Napoleonske kupele Piestany panorama.jpg

Napoleonské kúpele Piešťany - panoráma.
Hotel Thermia Palace - Piestany.jpg

Hotel Thermia Palace v secesnom slohu z roku 1912.
Winterova ulica, Piešťany (2008).jpg

Winterova ulica a Námestie Slobody, Piešťany, Slovensko.