Pier Luigi Nervi

Pier Luigi Nervi
Pier Luigi Nervi (1969)
Narození	21. června 1891 Sondrio
Úmrtí	9. ledna 1979 (ve věku 87 let) Řím
Alma mater	Boloňská univerzita Liceo Classico Massimiliano Massimo
Povolání	stavební inženýr, vysokoškolský učitel a architekt
Děti	Antonio Nervi
Významná díla	Norfolk Scope (USA) Stadio Flaminio Palazzetto dello Sport (Řím) Stadio Artemio Franchi Palazzo dello Sport … více na Wikidatech
Ocenění	medaile Wilhelma Exnera (1957) medaile Franka P. Browna (1957) Královská zlatá medaile (1960) Premio Feltrinelli (1968) rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pier Luigi Nervi (21. června 1891, Sondrio – 9. ledna 1979, Řím) byl italský konstruktér a architekt, otec vysokorozponových předpjatých železobetonových konstrukcí, držitel Zlaté medaile AIA (1963).

Biografie

Narodil se v Lombardii. V roce 1913 promoval na Boloňské univerzitě v oboru konstrukce. Během první světové války sloužil jako poručík u ženijního vojsku italské armády. Po válce, v roce 1920, si založil stavební firmu v Římě. Oženil se v roce 1924, za manželku si vzal Irene Calosovou, se kterou měl 4 syny.

V letech 1926–1927 navrhl první významné dílo, kino Augusteo v Neapoli. S bratrancem založil v roce 1932 firmu Nervi a Bartoli, ve které setrval až do konce své kariéry. V letech 1947–1961 působil jako univerzitní profesor v Římě.

Zemřel v roce 1979 na selhání srdce.

Tvorba

Po budově neapolského kina dostal možnost navrhnout městský stadion (stadion Artemio Franchiho) ve Florencii pro 35 000 diváků (1931). Později, v letech 1935 až 1941 pro italské vojenské letectvo postavil hangáry v Orbetellu, Orvietu a v Torre del Lago. Hangár v Orvietu byl koncipován jako geodetická kopule, jejíž vlastnosti Nervi předtím zkoumal na celuloidových modelech. Konstrukce sestávala z prefabrikovaných železobetonových profilů, na které v roce 1939 získal patent. Ve druhé světové válce byly stavby zničeny.

Jeho kreativita se nesoustředila jen na navrhování budov. Po válce se věnoval navrhování betonových plavidel pro italské námořnictvo. Postavil dva typy betonových plachetnic s použitím vlastního vynálezu, materiálu „ferrocemento“ (1946). Je vytvořen z těžkého betonu hustě ztuženého rovnoměrně rozloženou ocelovou síťovinou. Tento materiál se naplno uplatnil v návrhu staveb pro výstavu v Turíně (1949–1950). Montované konstrukce ve formě vlnitých cylindrických oblouků složené z modulových dílců ze skla a ferrocementu překlenuly rozpon 93 metrů. V roce 1950 se Pier Luigi Nervi podílel na návrhu centrály UNESCO v Paříži. V období let 1955–1969 spolupracoval na projektech několika mrakodrapů v Evropě i v Americe (např. Tour de la Bourse v kanadském Montrealu). Roku 1960 byl dokončen jeho Olympijský stadion v Římě, roku 1963 Autobusové nádraží George Washington Bridge v New Yorku. Na konci 60. let Pier Luigi Nervi stavitelské aktivity omezil a soustředil se na design. Jeho poslední velkou a typicky nerviovskou stavbou byla hala Norfolk Scope v americkém Norfolku dokončená roku 1971.

Vydal mnohé odborné publikace Umění a věda navrhování (1945), Řeč architektury (1950) nebo Nové konstrukce (1963).

Nervi věřil, že architektura a stavitelství jsou dvě části jednoho celku. Tvrdil, že pro návrh dobré budovy je nezbytné znát materiály. Jeho návrhy vycházely z mnoha experimentů se stavebním betonem, v nichž ustavičně hledal řešení konstrukčních problémů. Železobeton mu umožňoval vytvořit pevné, jednoduché, ale esteticky zvládnuté konstrukce. Svými řešeními ustanovil železobeton jako hlavní současný stavební materiál. Prostřednictvím prolínajících se rovin, skládaných a ohýbaných ploch a deformovaných povrchů zavedl trojrozměrný designérský slovník do architektury.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pier Luigi Nervi na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pier Luigi Nervi na Wikimedia Commons
• Osoba Pier Luigi Nervi ve Wikicitátech
• Profil na Archiweb.cz
• Heslo v encyklopedii Britannica
• Profil na Great Buildings.com