Pierino Prati

Pierino Prati
V roce 1967
Osobní informace
Datum narození	13. prosince 1946
Místo narození	Cinisello Balsamo, Italské království
Datum úmrtí	22. června 2020 (ve věku 73 let)
Místo úmrtí	Montorfano, Itálie
Výška	181 cm
Hmotnost	78 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový útočník
Mládežnické kluby
19??–19?? Milán
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1965–1966 1966 1966–1967 1967–1973 1973–1977 1977–1978 1978–1979 1979 1979–1981 → Salernitana Milán → Savona Milán Řím Fiorentina Savona Rochester Lancers Savona 0190(10) 00200(0) 0290(15) 1410(72) 0820(28) 00800(0) 0250(10) 00600(3) 0540(24)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1968–1974 Itálie 140(7)
Trenérská kariéra
Roky Klub 1984 1988–1989 1989–1990 1990–1991 Lecco Solbiatese Bellinzago Pro Patria
Úspěchy
Mistrovství světa 1970 Itálie Mistrovství Evropy 1968 Itálie 1. italská fotbalová liga 1967/68 Milán Pohár PMEZ 1968/69 Milán Pohár PVP 1967/68 Milán 1972/73 Milán Interkontinentální pohár 1969 Milán
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pierino Prati (13. prosinec 1946, Cinisello Balsamo, Italské království – 22. červen 2020^[1], Montorfano, Itálie) byl italský fotbalový útočník a trenér.

Fotbalově vyrůstal v Miláně. Dva roky putoval po hostování (Salernitana a Savona). Od sezony 1967/68 byl již nedílnou součástí u Rossoneri. Ve své první sezoně vstřelil 15 branek a stal se nejlepším střelcem v lize a přispěl tím k prvnímu titulu. Velmi podařenou sezonu vylepšil ještě v poháru PVP 1967/68, když jej klub ovládl. V následující sezoně slavil vítězství jak v poháru PMEZ 1968/69, tak i v Interkontinentálním poháru. V poháru PMEZ vstřelil jako první italský fotbalista při finálovém utkání tři branky.^[2][3]Spolu s Ferencem Puskásem a Alfredem di Stéfanem je jediným fotbalistou, kterému se tři branky ve finále této soutěže podařilo vstřelit. U Rossoneri zůstal do roku 1973 po vítězství v poháru PVP 1972/73.

I když měl 27 let, prezident klubu si mylně myslel, že je na ústupu, a tak jej prodal za 650 milionu lir do Říma.^[4] U vlků ale pookřál. Ve druhé sezoně vstřelil 14 branek a pomohl klubu k 3. místu v lize. Jenže od sezony 1975/76 přišel herní propad a na začátku sezony 1977/78 odešel do Fiorentiny, kde jeho angažmá skončila propadákem. Poté hrál poslední roky kariéry v Savoně, kde také v roce 1981 ukončil kariéru. V roce 1979 odehrál šest utkání za americký klub Rochester Lancers.

V anketě Zlatý míč, která hledala nejlepšího fotbalistu Evropy, skončil roku 1969 osmý.^[5]

Po fotbalové kariéře se stal na krátkou dobu trenérem. V roce 1984 pomohl zachránit v soutěži Lecco. Poté trénoval Solbiatese, se kterým slavil postup do 4. ligy a poslední angažmá měl v roce 1991 v Pro Patrii, kde vydržel půl sezony.

Hráčská statistika

Reprezentační kariéra

S reprezentací debutoval 6. dubna 1968 proti Bulharsku (2:3), kde vstřelil i branku.^[7] Hrál dva zápasy na zlatém ME 1968. Byl i na stříbrném MS 1970, jenže nenastoupil do žádného utkání. Poslední utkání za Azzuri nastoupil 28. září 1974 proti Jugoslávii (2:2).^[8] V národním týmu nastoupil do 14 utkání s vstřelil 7 branek.

Statistika na velkých turnajích

Reprezentace	Rok	Zápasy
		Fáze turnaje	Datum	Soupeř	Odehraných minut	Vstřelené branky	Výsledek
Itálie	ME 1968	Čtvrtfinále	5. 6.	Sovětský svaz	120	0	0:0[9]
		Finále č.1	8. 6.	Jugoslávie	120	0	1:1[10]
	MS 1970	Neodehrál žádné utkání

Úspěchy

Klubové

• 1× vítěz italské ligy (1967/68)
• 2× vítěz italského poháru (1971/72, 1972/73)
• 1× vítěz poháru PMEZ (1968/69)
• 2× vítěz poháru PVP (1967/68, 1972/73)
• 1× vítěz Interkontinentálního poháru (1969)

Reprezentační

• 1× na MS (1970 - stříbro)
• 1× na ME (1968 - zlato)

Individuální

• nejlepší střelec ligy (1967/68)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pierino Prati na italské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pierino Prati na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarktu
• Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)
• Portrét na Eurofotbal.cz