Pieter Aertsen

Pieter Aertsen
Narození	1508 Amsterdam
Úmrtí	3. června 1575 (ve věku 66–67 let) Amsterdam
Místo pohřbení	Oude Kerk
Povolání	malíř
Děti	Pieter Pietersz starší Aert Pietersz Dirk Pietersz
Příbuzní	Pieter Pietersz II (vnuk)
Významná díla	The Egg Dance Butcher's Stall with the Flight into Egypt Zátiší Still Life with Meat and the Holy Family A Meat Stall with the Holy Family Giving Alms
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pieter Aertsen (1508/1509, Amsterdam – 3. června 1575, Amsterdam) byl holandský malíř tvořící ve stylu severního manýrismu.

Život

Pieter Aertsen je také znám Dlouhý Petr, zřejmě pro svou výšku. V rodném Amsterodamu se stal žákem Allaerta Claessena. Kolem roku 1530 odešel do Antverp, do centra uměleckého života v Nizozemsku. Roku 1535 se zde stal členem gildy Sv. Lukáše – malířského cechu. V úředních knihách cechu je zapsán jako „Langhe Petr, Schilder“ – Dlouhý Petr, malíř. V roce 1542 se stal občanem Antwerp. V Atverpách Aertsen působil více než dvacet let. Dosáhl zde úspěchu i bohatství. Roku 1542 se stal se antverpským měšťanem a oženil se s Kathelijne Beuckelaar. Byl hlavou rozvětvené rodiny malířů, z nichž nejznámějším a nejtalentovanějším byl jeho synovec a zároveň žák Joachim Bueckelaer. V Antverpách dosáhl Aertsen úspěchu i bohatství, přesto se roku 1555 se vrátil do rodného Amsterodamu. Důvody návratu do rodného města nejsou známy. V Amsterodamu se opět stal vyhledávaným a uznávaným malířem, proslulým zejména svými obrazy se zvěřinou. Stal se průkopníkem nového typu obrazů, ovlivnil pozdější holandskou i vlámskou malbu 17. století. ^[1] Z manželství bylo počato osm dětí, z jeho třech synů se stali úspěšní malíři, Pieter Pietersz starší, Aert Pietersz a Dirk Pietersz. Mezi pozoruhodné žáky, kteří se učili v jeho dílně patří Giovanni Stradano znám také jako Jan Van der Straet či van der Straat nebo Stradanus nebo Stratensis (1523 – 11. února 1605) narozený ve Flandrech a působící hlavně ve Florencii 16. století. Z jeho synovců se velmi známými stali Huybrecht Beuckeleer a Joachim Beuckelaer. Posledně jmenovaný pokračoval v díle svého strýce a rozvíjel jeho témata a styl.

Dílo

Aertsen tvořil především oltáře pro holandské kostely. Mnohé z těchto obrazů však byly zničeny při náboženských nepokojích. V době kalvínského ikonoklasmu (1566) byla řada jeho obrazů zničena. Z jeho tvorby se zachovalo jen málo. Aertsen byl jedním z prvních malířů, kteří začali malovat žánrové scény a zátiší. Pro jeho tvorbu jsou typické monumentální scény z domácího prostředí, či motivy z venkovského života, které Aertsen čerpá ze svého okolí. Na pozadí těchto výjevů se často odehrávají motivy z biblické příběhů. O rozvoj malování zátiší se zasloužil svým výtvarným ztvárněním jídla, květin a předmětů každodenního života. ^[2] Poté, co v roce 1550 začal Aertsen malovat díla s náboženskou tematikou ještě více ve svých dílech podtrhl obraz domácí scény. Nábytek, kuchyňské náčiní a potraviny reprodukuje s velkou dávkou autenticity a s důrazem na atmosféru a realitu. Typickým příkladem je jeho Řeznictví s útěkem do Egypta (Uppsala, 1551), které „bylo nazváno nejranějším příkladem manýristické inverze zátiší v severní malbě, ukazující „nižší“ námět mnohem výrazněji než námět nábožensky, morálně vyšší„. I v jiných jeho obrazech z trhů a domácností se stává zátiší hlavním tématem. Drobný náboženský motiv se odehrává pouze na pozadí. Nejstarší obraz Triptych s Ukřižováním (1546) bývá uváděn do souvislosti s P. Breughelem st. a tzv. brunšvickým monogramistou, který bývá ztotožňován s Janem Sandersem van Hemessenem nebo s Janem van Amstelem, Aertsenovým starším bratrem. V jeho dílech z padesátých let šestnáctého století je vidět manýristická hloubková perspektivní konstrukce. Náboženský výjev malíř umístuje do pozadí obrazu, v popředí je žánrový motiv či zátiší. Oba výjevy, přední a zadní, nejsou nijak prostorově spojeny. Velmi charakteristická pro Aertsena je postava v životní velikosti, obklopená předměty – viz Kuchařka. Své obrazy signoval iniciálami s trojúhelníkem, symbolizující tkalcovský člunek jako odkaz na otcovo zaměstnání. ^[1]

Významná díla

Podle zdroje:^[2]

• Triptych s Ukřižováním, 1546
• Kristus u Marie a Marty, 1552
• Selská společnost, 1556
• Kuchařka, 1559

Galerie

• 

  Řeznický krámek, 1551, olej na desce, 123 × 167 cm, Museum Gustavianum, Uppsala

• 

  Kristus s Marií a Martou, olej na dubovém dřevu, 1552

• 

  Scéna z trhu, olej na dřevě, 1569

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pieter Aertsen na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pieter Aertsen na Wikimedia Commons