Pietro II. Orseolo
| Petr II. Orseolo | |
|---|---|
 (c) Istituto Veneto di Scienze, Lettere ed Arti, CC BY 4.0 | |
| Narození | 961 Benátky |
| Úmrtí | září 1009 (ve věku 47–48 let) Benátky |
| Předchůdce | Tribuno Memmo |
| Potomci | Giovanni Orseolo, Otto Orseolo, Orso Orseolo, Vitale Orseolo a Hicela Orseolo |
| Otec | Pietro I Orseolo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pietro II. Orseolo byl v letech 991 až 1009 benátským dóžetem. Za jeho vlády začalo období expanze Benátek do východního Středomoří, které trvalo bezmála dalších 500 let. Dále zabezpečil svůj vliv v dalmatských osadách, zbavil Benátky padesát let trvající povinnosti platit poplatky Pagánii (nebo též Neretvii) a započal etapu benátské dobyvačné politiky získáním Lastova, Korčuly a Dubrovniku.
Počátky benátské expanze
Roku 992 uzavřel Pietro II. smlouvy s byzantským císařem Basileem II. o přepravě byzantských jednotek výměnou za obchodní privilegia v Konstantinopoli. Na základě opakovaných stížností dalmatských městských států flotila vedená Orseolem zaútočila na Neretvijské piráty v Paganii během svátku Nanebevstoupení Páně roku 998. Pietro si poté přivlastnil titul dalmatského vévody a zároveň jej předal svému synovi Janu Orseolovi.
9. května 1000 se dóže rozhodl s konečnou platností pokořit Chorvaty a Neretvijce, aby tak mohl ochránit obchodní kolonie a zájmy romanizovaného občanstva dalmatských měst. Flotila šesti lodí vypálila prakticky celé východní pobřeží Jaderského moře, přičemž pouze Neretvijci se zmohli na nějaký odpor. Poté, co Benátčané ukradli zboží a odvlekli čtyřicet obchodníků ze Zadaru, vyslal dóže flotilu deseti lodí, která chytila Neretvijce poblíž ostrova Kača. Zajatí Neretvijci pak byli triumfálně převezeni do Splitu. Neretvijští vyslanci posléze výměnou za propuštění zajatců přijali podmínky - sám neretvijský vládce se přijde poklonit, prohlásí starou daň, kterou Benátčané museli platit od roku 948, za neplatnou a bude garantovat bezpečí všem benátským lodím plujícím Jaderským mořem. Pietro poté propustil všechny zajatce až na šest Neretvijců, které si ponechal jako rukojmí. Pevninští Neretvijci byli takto pacifikováni, avšak obyvatelé ostrovů Korčuly a Lastova se rozhodli bojovat. Nakonec však byla obě města poražena. Protože Lastovo bylo známo jako základna pirátů, nechal dóže město vyklidit a srovnat se zemí. Obyvatelé Lastova však odmítli a pokračovali v boji, ovšem neúspěšně. Pietro město dobyl a to bylo záhy zničeno.
Někdy v té době na malém ostrůvku svatého Maxima dubrovnický biskup odpřisáhl jménem města Ragusa (dnešního Dubrovníku) dóžeti věrnost.
Pietrův syn, Ota Orseolo, se po otcově odchodu do kláštera stal novým dóžetem.
Odkaz
Datum jeho vítězství se stalo svátkem, který se poté každý rok v Benátkách slavil. Dóže vždy spolu s biskupem odpluli na lodích k ústí Laguny, kde proběhly tzv. Zásnuby dóžete s mořem. Sloužilo k uctění moře a k zajištění přízně pro benátské lodě.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pietro II Orseolo na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr II. Orseolo na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Tribuno Memmo |  | Benátský dóže 991–1009 | | Nástupce: Ota Orseolo |
Média použitá na této stránce
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of Arms of the Most Serene Republic of Venice (697 – 1797).
- The Arms depicts; a shield depicting the Lion of Saint Mark (Winged Lion with a halo; Symbol of Saint Mark the Evangelist; patron Saint of Venice) standing across land and ocean, perhaps symbolizing Venetian military and naval power. The Lion holds in one hand a sword the other the Gospel of Saint Mark with the words: "Pax tibi Marce, Evangelista meus" or "peace to you, Mark my Evangelist". The shield is topped with the Ducal (Doge's) Crown of Venice. Behind the shield are golden ribbons.
(c) Istituto Veneto di Scienze, Lettere ed Arti, CC BY 4.0
Busto di Pietro Orseolo II, opera di Pietro Bearzi (1860-1862). Il busto fa parte del Panteon Veneto, conservato presso Palazzo Loredan di Campo Santo Stefano a Venezia.