Pietro Micca (1935)
| Základní údaje | _crowned.svg){kind=small} |
|---|---|
| Typ: | ponorka |
| Uživatelé: | Regia Marina |
| Jméno podle: | Pietro Micca |
| Zahájení stavby: | říjen 1931 |
| Spuštěna na vodu: | 31. března 1935 |
| Uvedena do služby: | říjen 1935 |
| Osud: | potopena 1943 |
| Předchůdce: | třída Glauco |
| Následovník: | třída Calvi |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 1545 t (na hladině) 1940 t (pod hladinou)[1] |
| Délka: | 90,3 m |
| Šířka: | 7,7 m |
| Ponor: | 5,3 m |
| Pohon: | 2 diesely, 2 elektromotory 2 lodní šrouby 3000 + 1500 hp |
| Rychlost: | 15,5 uzlu (na hladině) 8,5 uzlu (pod hladinou) |
| Dosah: | 12 000 nám. mil při 8 uzlech (na hladině) 80 nám. mil při 4 uzlech (pod hladinou) |
| Posádka: | 72 |
| Výzbroj: | 6× 533mm torpédomet (10 torpéd) 2× 120mm kanón (2×1) 4× 13,2mm kulomet (2×2) 20 min |
| Operační nasazení | |
| Služba u: | 1930–1941 |
| Nasazení: | druhá světová válka |
Pietro Micca byla křižníková minonosná ponorka Italského královského námořnictva. Ve službě byla v letech 1935–1943. Účastnila se druhé světové války. Roku 1940 provedla několik minonosných plaveb, ale později prováděla zásobovací mise. Dne 29. července 1943 byla v Otrantské úžině potopena britskou ponorkou HMS Trooper. Byla to největší italská ponorka postavená mezi světovými válkami.[1]
Stavba
Ponorku postavila italská loděnice Tosi v Tarentu. Stavba byla zahájena v říjnu 1931, na vodu byla ponorka spuštěna 31. března 1935 a do služby byla přijata v říjnu 1935.[2]
Konstrukce
Hlavňovou výzbroj představovaly dva 120mm kanóny a dva dvojité 13,2mm kulomety. Ponorka nesla šest 533mm torpédometů (čtyři příďové a dva záďové), přičemž celková zásoba munice činila deset torpéd. Unesla rovněž 20 min. Pohonný systém tvořily dva diesely Tosi o výkonu 3000 bhp a dva elektromotory Marelli o výkonu 1500 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 15,5 uzlu na hladině a 8,5 uzlu pod hladinou. Dosah byl 12 000 námořních mil při rychlosti osm uzlů na hladině a 80 námořních mil při rychlosti čtyři uzly pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala 90 metrů.[2]
Modifikace
Roku 1940 upravena pro plnění zásobovacích misí. Zejména přepravu paliva a munice.[2]
Odkazy
Reference
Související články
Média použitá na této stránce
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování