Pietro Vierchowod

Pietro Vierchowod
V roce 1982
V roce 1982
Osobní informace
Datum narození6. dubna 1959 (63 let)
Místo narozeníCalcinate, Itálie Itálie
Výška179 cm
Hmotnost76 kg
Přezdívkalo Zar (car)[1][2]
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceFotbalový obránce (1975–2000)
Fotbalový trenér (2001–2018)
Profesionální kluby*
RokyKlubZáp. (góly)
1975–1976
1976–1981
1981–1982
1982–1983
1983–1995
1995–1996
1996
1996–1997
1997–2000
Flag of Italy.svg Romanese
Flag of Italy.svg Como
Flag of Italy.svg Fiorentina
Flag of Italy.svg Řím
Flag of Italy.svg Sampdoria
Flag of Italy.svg Juventus
Flag of Italy.svg Perugia
Flag of Italy.svg Milán
Flag of Italy.svg Piacenza
00300(0)
11500(6)
03200(2)
03000(0)
3580(25)
02100(2)
00000(0)
01600(1)
07900(6)
Reprezentace**
RokyReprezentaceZáp. (góly)
1981–1993Flag of Italy.svg Itálie450(2)
Trenérská kariéra***
RokyKlub
2001–2002
2002
2005
2014
2018
Flag of Italy.svg Catania
Flag of Italy.svg Florentia Viola
Flag of Italy.svg Triestina
Flag of Hungary.svg Honvéd
Flag of Albania.svg Kamza
Úspěchy
Mistrovství světa
Zlatá medaile1982Itálie
Bronzová medaile1990Itálie
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile1982/83Řím
Zlatá medaile1990/91Sampdoria
Pohár PVP
Stříbrná medaile1988/89Sampdoria
Zlatá medaile1989/90Sampdoria
Liga mistrů UEFA
Stříbrná medaile1991/92Sampdoria
Zlatá medaile1995/96Juventus
Superpohár UEFA
Stříbrná medaile1990Sampdoria
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pietro Vierchowod (* 6. dubna 1959, Calcinate, Itálie) je bývalý italský fotbalový obránce a trenér

Je považován za jednoho z největších italských středních obránců všech dob.[3] Za svou 26 letou kariérou získal celkem 10 klubových trofejí. Tu nejcennější získal na sklonku kariéry, když hrál za Juventus, vyhrál LM 1995/96. V Nejvyšší lize odehrál 562 utkání.

S reprezentaci byl na třech šampionátů MS s nimiž v roce 1982 vyhrál zlato.

Po fotbalové kariéře se stal trenérem. Vedl Catanii i Florentia Violu. Také měl dvě angažmá v zahraničí. V Maďarském Honvédu a v Albánské Kamze.

Klubová kariéra

Como, Fiorentina a Řím

Od roku 1976 se stal hráčem v Coma, se kterým postoupil ze třetí až do nejvyšší ligy. První zápas nejvyšší lize odehrál ve věku 20 let a na konci sezony přispěl k záchraně klubu v lize. V roce 1981 jej koupila Sampdoria, která hrála ve druhé lize. První dva roky působil na hostování. Nejprve ve Fiorentině, se kterým bojoval do posledního kola o titul v sezoně 1981/82 a o rok později v Římě se kterým hrál prvně evropské poháry a navíc vybojoval první titul (1982/83). To mu vyneslo vítězství v anketě Guerin d'oro.

Sampdoria

I když nechtěl opouštět vlky, díky osobnosti prezidenta klubu Dorie Paola Mantovaniho se nakonec stal součástí klubu. [4] Dres Dorie nosil dvanáct let a za tuhle dobu slavil mnoho úspěchů. První trofej získal v sezoně 1984/85 když vyhrál Italský pohár. V roce 1986 přišel trenér Vujadin Boškov a spolu se spoluhráči Viallim a Mancinim vytvořil pevnou partu.[5] Další vítězství v italském poháru zaznamenal v sezonách 1987/88 a 1988/89. První vítěznou evropskou trofej pozvedl nad hlavou v sezoně 1989/90. Byl to pohár PVP. Sezona 1990/91 byla další skvěle odehraná. S klubem získal první zisk titulu v historii. V následující sezoně si zahrál finále Ligy mistrů, ale byl poražen Barcelonou. Do roku 1995 s klubem ještě vyhrál jeden Italský pohár (1993/94) a dva italské superpoháry (1991, 1995. Celkem za Sampdoriu odehrál 493 utkání a vstřelil 39 branek.

Juventus a Milán

V roce 1995 ve věku 36 let , přestoupil za 500 milionů lir[6] do Juventusu. Spolu s ním šli i spoluhráči Attilio Lombardo a Vladimir Jugović. S klubem získal nejcennější evropskou trofej. V sezoně 1995/96 získal ušatý pohár když nastoupil od první minuty proti Ajaxu. Po sezoně se rozhodl s klubem neprodloužit smlouvu.[7] V následující sezonu měl odehrát v Perugii, jenže po neshdách s trenérem nakonec smlouvu rozvázel.[8]

V Miláně se zranil kapitán Franco Baresi a jeho činovníci zavolali Pietrovi. Ten smlouvu podepsal, ale velkou radost neudělal. Klub obdadil až 11. místo v lize a on v nich odehrál 16 utkání.

Piacenza

Po ukončení smlouvy s Milánem se rozhodl prodloužit si kariéru v Piacenze. Působil tady tři roky a všech 79 utkání u nich odehrál v nejvyšší lize. Jeho brankou se v sezoně 1998/99 klub zachránil v posledním kole v soutěži, ale v následující sezoně již klub sestoupil a on se ve věku 41 let rozhodl ukončit kariéru.

V nejvyšší lize odehrál 562 utkání, je na 7. místě v historické tabulky. Když vstřelil svou poslední branku, je ve věku 40 let a 47 dní čtvrtým nejstarším fotbalistou co vstřelil branku v nejvyšší lize.[9]

Hráčská statistika

SezónaKlubLigaLigové poháryKontinentální poháryCelkem
SoutěžZápasyGólySoutěžZápasyGólySoutěžZápasyGólyZápasyGóly
1975/76RomaneseSerie D30-00-0030
1976/77ComoSerie B00IP00-0000
1977/78Serie B160IP00-00160
1978/79Serie C1343-00-00343
1979/80Serie B351IP40-00391
1980/81Serie A302IP40Stř.P52394
1981/82FiorentinaSerie A282IP60-00342
1982/83ŘímSerie A300IP50UEFA80430
1983/84SampdoriaSerie A302IP80-00382
1984/85Serie A292IP121-00413
1985/86Serie A281IP70PVP40391
1986/87Serie A292IP20-00332
1987/88Serie A295IP112-00407
1988/89Serie A291IP+IS14+15+0PVP81527
1989/90Serie A323IP+IS3+10PVP92455
1990/91Serie A303IP100PVP+ES4+10453
1991/92Serie A311IP+IS8+12+0LM90493
1992/93Serie A291IP10-00301
1993/94Serie A323IP81-00403
1994/95Serie A312IP+IS4+10PVP50412
1995/96JuventusSerie A212IP+IS1+10LM80312
1996PerugiaSerie A00IP00-0000
1996/97MilánSerie A161IP20-00181
1997/98PiacenzaSerie A292IP10-00302
1998/99Serie A284IP10-00294
1999/00Serie A220IP20-00240
Celkem65142-12911-61584158

Reprezentační kariéra

Za reprezentaci odehrál 45 utkání a vstřelil 2 branky. První utkání odehrál v 21 letech 6. ledna 1981 proti Nizozemsku (1:1).[10] Poté jej trenér povolal na MS 1982. I když nezasáhl do žádného utkání, domů si odvezl zlatou medaili. Až od října 1983 se stal pevným členem národního týmu. Dostal se i na MS 1986, ve kterém odehrál všechna utkání. Nový trenér Vicini jej poté dlouho vynechával a až v roce 1990 dostává na dva zápasy šanci, protože má skvělou formu z klubu. Trenéra ohromí a ten jej za odměnu nominuje na domácí šampionát v roce 1990. Nastoupil jen na pár minut do dvou zápasů, ale v utkání o 3. místo nastoupil od začátku a pomohl tak k bronzové medaile. První branku vstřelil 22. prosince 1990 proti Kypru (4:0).[11] Druhou branku vstřelil 33 letech, 11 měsících a 18 dnech proti Maltě (6:0)[12] 24. března 1993 a stal se do roku 2019 nejstarším střelcem v národním týmu.[13]

Posledním zápasem bylo proti Švýcarsku (0:1) 1. května 1993.[14] Trenér Arrigo Sacchi jej chtěl vzít na MS 1994 na pozici náhradníka, ale hráč to raději odmítl.[3]

Statistika na velkých turnajích

ReprezentaceRokZápasy
Fáze turnajeDatumSoupeřOdehraných minutVstřelené brankyVýsledek
Itálie ItálieMS 1982 Zlatá medaileNeodehrál žádné ze 7 utkání
MS 19861 zápas ve skupině A31. 5.Bulharsko Bulharsko9001:1[15]
2 zápas ve skupině A5. 6.Argentina Argentina9001:1[16]
3 zápas ve skupině A10. 6.Jižní Korea Jižní Korea9003:2[17]
čtvrtfinále17. 6.Francie Francie9000:2[18]
MS 1990 Bronzová medaile3 zápas ve skupině19. 6.Česko ČSSR2402:0[19]
Osmifinále25. 6.Uruguay Uruguay1102:0[20]
O 3. místo7. 7.Anglie Anglie9002:1[21]

Hráčské úspěchy

Klubové

Reprezentační

Vyznamenání

Ufficiale OMRI BAR.svg Řád zásluh o Italskou republiku (1991)[22]

Nastrino Stella Merito sportivo 2015.svg Zlatý límec za sportovní zásluhy (2017)[23]

Odkazy

Reference

  1. Pietro Vierchowod: l'ultimo zar [online]. Storie di Calcio [cit. 2014-11-09]. Dostupné online. (italsky) 
  2. Stefano Bedeschi. Gli eroi in bianconero: Pietro VIERCHOWOD [online]. Tutto Juve, 19 April 2013 [cit. 2016-08-04]. Dostupné online. (italsky) 
  3. a b https://web.archive.org/web/20080426114319/http://www.gazzetta.it/Calcio/Primo_Piano/2008/04_Aprile/25/pietro.shtml
  4. http://www.archiviolastampa.it/component/option,com_lastampa/task,search/mod,libera/action,viewer/Itemid,3/page,24/articleid,0563_01_1998_0258_0028_20181145/anews,true/
  5. https://www.corrieredellosport.it/news/calcio/ilcuoio/2019/04/06-55453902/vierchowod_lo_zar_di_roma_e_samp
  6. https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/1995/06/16/milosevic-al-parma-il-genoa-fascetti.html
  7. http://www.archiviolastampa.it/component/option,com_lastampa/task,search/mod,libera/action,viewer/Itemid,3/page,31/articleid,0648_01_1996_0167_0033_8933835/
  8. https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/1996/08/27/tormento-perugia-vierchowod-lascia-la-citta-delle.html
  9. https://sport.sky.it/calcio/serie-a/2018/10/07/calciatori-piu-vecchi-gol
  10. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1152560
  11. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2243799
  12. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371568
  13. https://sport.sky.it/calcio/europei/2019/03/26/fabio-quagliarella-marcatore-anziano-nazionale-classifica
  14. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371566
  15. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946128
  16. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946140
  17. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946153
  18. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946168
  19. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/928050
  20. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/928072
  21. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/928084
  22. https://www.quirinale.it/onorificenze/insigniti/209065
  23. https://web.archive.org/web/20171222053441/http://www.figc.it/it/204/2540393/2017/12/News.shtml

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pietro Vierchowod na italské Wikipedii.

Externí odkazy

Související články

Média použitá na této stránce

Gold medal icon.svg
An icon that represents a gold medal
Bronze medal icon.svg
An icon that represents a bronze medal
Silver medal icon.svg
An icon that represents a silver medal
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Nastrino Stella Merito sportivo 2015.svg
Autor: MacMoreno, Licence: CC BY-SA 4.0
Nastrino Stella Merito sportivo 2015
Ufficiale OMRI BAR.svg
nastrino della medaglia di Ufficiale dell'ordine al merito della Repubblica Italiana
Pietro Vierchowod (born 6 April 1959) — Italy NFT Defender (1981–1993).jpg
Pietro Vierchowod (born 6 April 1959) — Italy NFT Defender (1981–1993)