Pikovický tunel

Pikovický tunel
Luka pod Medníkem-Pikovice - panoramio (4).jpg
(c) Jiří Bernard, CC BY-SA 3.0
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Provozní délka50 m
Výstavba
Lokalizace
Souřadnice49°52′32,84″ s. š., 14°27′8,14″ v. d.
Pikovický tunel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pikovický tunel je železniční tunel č. 113 na katastrálním území Luka pod Medníkem na železniční trati Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš v km 25,048–25,098 mezi zastávkami Luka pod Medníkem a Petrov u Prahy.[1]

Historie

Roku 1882 České obchodní dráhy zprovoznily místní dráhu Nusle–Modřany převážně pro potřeby modřanského cukrovaru. Trať byla roku 1897 prodloužena do Dobříše, roku 1900 byla dostavěna odbočka do Jílového u Prahy, která se zde napojila na již existující trať z Čerčan.

V závěru druhé světové války byl tunel využíván jako podzemní továrna Omega I (krycí název Blaumeise III), kam byla přesunuta válečná výroba kompresorů k leteckým motorům Daimler-Benz. Po válce byl opět zprovozněn.[2][3][4]

Tunely na trati (Skochovický, Libřický, Davelský, Jarovský, Pikovický, Jílovský tunel I, Jílovský tunel II a Klínecký tunel) patří neodmyslitelně k romantice trati 210, běžně nazývané Posázavský Pacifik.

Geologie a geomorfologie

Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Středočeská pahorkatina, celku Benešovská pahorkatina s podcelkem Dobříšská pahorkatina s okrskem Štěchovická pahorkatina.[5][6]

Geologické podloží v oblasti je tvořeno břidlicemi a drobami.[7]

Tunel leží v nadmořské výšce 260 m, je dlouhý 50 m.

Popis

Jednokolejný tunel je na trati Vrané nad Vltavou – Dobříš mezi zastávkami Luka pod Medníkem a Petrov u Prahy v údolí Sázavy.[8] Byl proražen roce 1881 v úbočí vrchu Zahrádka (412 m n. m.). Stavba trati, která byla zadána firmě Osvald Životský a J. Hrabě, byla dokončena na jaře 1900 a uvedena do provozu 1. května 1900.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Pikovický (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ DŽURNÝ, Jakub. Tunely na trati 210. www.pacifikem.cz [online]. 2009 [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ Posázavský Pacifik. www.muzeumjilove.cz [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ NESNÍDAL, David. Továrny, tunel nebo stará benzinka: vydejte se po stopách industriálních památek. Deník.cz. 2017-06-15. Dostupné online [cit. 2020-11-19]. 
  5. ↑ Pikovice | OBEC HRADIŠTKO [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ Pikovický tunel. aopkcr.maps.arcgis.com [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. Dostupné online. S. 501. 
  8. ↑ Pikovický tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ BERKY, Miroslav. Posázavská dráha. Železničář [online]. [cit. 2020-11-19]. Roč. 1959, čís. 11. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Luka pod Medníkem-Pikovice - panoramio (4).jpg
(c) Jiří Bernard, CC BY-SA 3.0
Luka pod Medníkem-Pikovice