Pikovický tunel
Pikovický tunel | |
---|---|
(c) Jiří Bernard, CC BY-SA 3.0 | |
Základní informace | |
Stát | Česko |
Provozní délka | 50 m |
Výstavba | |
Lokalizace | |
Souřadnice | 49°52′32,84″ s. š., 14°27′8,14″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Pikovický tunel | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pikovický tunel je železniční tunel č. 113 na katastrálním území Luka pod Medníkem na železniční trati Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš v km 25,048–25,098 mezi zastávkami Luka pod Medníkem a Petrov u Prahy.[1]
Historie
Roku 1882 České obchodní dráhy zprovoznily místní dráhu Nusle–Modřany převážně pro potřeby modřanského cukrovaru. Trať byla roku 1897 prodloužena do Dobříše, roku 1900 byla dostavěna odbočka do Jílového u Prahy, která se zde napojila na již existující trať z Čerčan.
V závěru druhé světové války byl tunel využíván jako podzemní továrna Omega I (krycí název Blaumeise III), kam byla přesunuta válečná výroba kompresorů k leteckým motorům Daimler-Benz. Po válce byl opět zprovozněn.[2][3][4]
Tunely na trati (Skochovický, Libřický, Davelský, Jarovský, Pikovický, Jílovský tunel I, Jílovský tunel II a Klínecký tunel) patří neodmyslitelně k romantice trati 210, běžně nazývané Posázavský Pacifik.
Geologie a geomorfologie
Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Středočeská pahorkatina, celku Benešovská pahorkatina s podcelkem Dobříšská pahorkatina s okrskem Štěchovická pahorkatina.[5][6]
Geologické podloží v oblasti je tvořeno břidlicemi a drobami.[7]
Tunel leží v nadmořské výšce 260 m, je dlouhý 50 m.
Popis
Jednokolejný tunel je na trati Vrané nad Vltavou – Dobříš mezi zastávkami Luka pod Medníkem a Petrov u Prahy v údolí Sázavy.[8] Byl proražen roce 1881 v úbočí vrchu Zahrádka (412 m n. m.). Stavba trati, která byla zadána firmě Osvald Životský a J. Hrabě, byla dokončena na jaře 1900 a uvedena do provozu 1. května 1900.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Pikovický (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online.
- ↑ DŽURNÝ, Jakub. Tunely na trati 210. www.pacifikem.cz [online]. 2009 [cit. 2020-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Posázavský Pacifik. www.muzeumjilove.cz [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online.
- ↑ NESNÍDAL, David. Továrny, tunel nebo stará benzinka: vydejte se po stopách industriálních památek. Deník.cz. 2017-06-15. Dostupné online [cit. 2020-11-19].
- ↑ Pikovice | OBEC HRADIŠTKO [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Pikovický tunel. aopkcr.maps.arcgis.com [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. Dostupné online. S. 501.
- ↑ Pikovický tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online.
- ↑ BERKY, Miroslav. Posázavská dráha. Železničář [online]. [cit. 2020-11-19]. Roč. 1959, čís. 11. Dostupné online.
Související články
- Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš
- Davelské tunely
- Seznam železničních tunelů v Česku
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
(c) Jiří Bernard, CC BY-SA 3.0
Luka pod Medníkem-Pikovice