Pilátův soud

Pilátův soud
Ježíš a Pilát od Williama Holea
Základní informace
Soud	pretorium
Datum zahájení	30 nebo 33 n. l.
Datum rozhodnutí	týž den
Osoby
Žalovaný	Ježíš Kristus
Soudci	Pontský Pilát
Historie procesu
Předchozí	Sanhedrinský soud
Další postup	Po procesu u Piláta a Herodesově soudu byl Ježíš odsouzen k smrti

V kanonických evangeliích se Pilátův soud vztahuje na soudní proces s Ježíšem v pretoriu před Pontským Pilátem, kterému předcházel sanhedrinský proces. V Lukášově evangeliu Pilát zjišťuje, že Ježíš jako Galilejec patří do jurisdikce Heroda Antipy, a proto se rozhodne poslat Ježíše k Herodovi. Po výslechu Ježíše, kdy se mu dostane jen velmi málo odpovědí, Herodes nepovažuje Ježíše za hrozbu a vrací ho Pilátovi.

V Janově evangeliu – Jan 18, 28 – 19, 13 (Kral, ČEP) se Pilát objevuje spíše jako obhájce, který obhajuje Ježíšův případ, než jako soudce při oficiálním slyšení.^[1] Jeho „přecházení sem a tam“, tedy Pilátův pohyb sem a tam zevnitř pretoria na venkovní nádvoří, naznačuje jeho „váhavý postoj“.^[2]

Jako prefekt římské Judeje byl Pilát podřízen římskému legátovi v Sýrii. Pilát sídlil na pobřeží v Cesareji Maritimě. Při příležitostech, kdy musel být v Jeruzalémě, využíval jako své pretorium neboli správní sídlo v palácovém komplexu, který nechal postavit Herodes Veliký.^[3] Palác se nacházel v západní části horního města a sloužil jako pohodlné sídlo i pevnost.

První poutníci do Jeruzaléma obvykle ztotožňovali pretorium s pevností Antonia, kde začíná tradiční křížová cesta. Archeologické nálezy, které datují zbytky pevnosti do 2. století n. l., stejně jako napjatá situace vyžadující, aby se Pilát nacházel v blízkosti Druhého chrámu jako centra velikonočních aktivit, však potvrzují Herodův palác.^[4]

Markovo evangelium používá pro označení pretoria slovo aulé („síň“, „palác“).^[4] Starší ze Sanhedrinu z obavy před znesvěcením nevstupovali do soudní síně a Pilát s nimi diskutoval mimo pretorium.^[4] Mimo vlastní pretorium se nacházel prostor zvaný „Na dláždění“ (hebrejsky Gabbatha),^[5] kde se nacházelo Pilátovo soudcovské křeslo (řecky béma), na kterém hovořil se staršími.^[4]

Ježíšův soud je převyprávěn ve všech čtyřech kanonických evangeliích: Matouš – Mt 26, 57 – 27, 31 (Kral, ČEP), Marek – Mk 14, 53 – 15, 20 (Kral, ČEP), Lukáš – Lk 22, 54 – 23, 26 (Kral, ČEP) a Jan – Jan 18, 13 – 19, 16 (Kral, ČEP).^[6] Soudní proces lze rozdělit do čtyř epizod:

1. sanhedrinský proces s Ježíšem (před Kaifášem nebo Annášem);
2. Ježíšův soud u Pilátova soudu (podle Lukáše krátce také u soudu Heroda Antipy);
3. Pilátovo zvažování názoru davu, aby dal Barabášovi amnestii a Ježíše odsoudil k smrti, a
4. odvedení Ježíše římskými vojáky (podle Jana velekněžími) a špatné zacházení s Ježíšem a/nebo jeho zesměšňování (podle Lukáše a Jana se tak stalo ještě před Ježíšovým odsouzením Pilátem, podle Marka a Matouše až po jeho odsouzení).^[6]

Ve všech čtyřech evangeliích figuruje Petrovo zapření jako dodatečné vyprávění během sanhedrinského procesu, zatímco Matouš přidává dodatek během procesu před Pilátem, kde evangelium vypráví o sebevraždě Jidáše Iškariotského.^[6]

Protože náboženství vyznávaná Izraelity (judaismus druhého chrámu) a Římany (náboženství ve starém Římě) se lišila,^[7] a protože Jeruzalém byl v té době součástí římské Judeje, neměla obvinění sanhedrinu proti Ježíšovi před Pilátem žádnou váhu. Ze tří obvinění vznesených farizejskými vůdci („kažení národa“, „zákaz placení daní“ a „pobuřování proti římské říši“) si Pilát vybral třetí a ptal se: „Ty jsi židovský král?“. Ježíš odpovídá: „Ty jsi to řekl.“^[8] Poté slyšení pokračuje^[9] a Pilát se nakonec Ježíše ptá: „Co je pravda?“.^[10] To říká poté, co se dozví, že Ježíš si nechtěl nárokovat žádné pozemské království. Nebyl tedy politickou hrozbou a mohl být považován za nevinného v takovém obvinění.^[11] Pilát na odpověď nečeká: J. B. Phillips uvádí, že Pilát „šel rovnou zase ven“,^[12] a lord Bacon se domníval, že Pilát „žertoval“, když tuto otázku položil.^[13]

Venku Pilát veřejně prohlašuje, že nenašel žádný důvod, aby Ježíše obvinil, a ptá se zástupu, zda chtějí Ježíše propustit. Ti místo toho požadovali propuštění Barabáše a volali po Ježíšově smrti. Z obavy před vzpourou Pilát ustupuje. Univerzální pravidlo římské říše omezovalo trest smrti striktně na tribunál římského místodržitele^[14] a Pilát se rozhodl veřejně si umýt ruce, protože se na Ježíšově smrti nepodílel. Nicméně vzhledem k tomu, že ukřižování mohla nařídit pouze římská autorita a že trest vykonali římští vojáci, byl Pilát odpovědný za Ježíšovu smrt, což Reynolds Price popisuje jako projev obratné diplomacie v zákulisí.^[15]

Filón Alexandrijský, který měl na Piláta negativní názor, se zmiňuje o tom, že nařizoval popravy bez soudů.^[16]

Archeolog Šimon Gibson tvrdí, že nedávné vykopávky odhalily monumentální bránu na západní straně Herodova paláce (pretoria), která by mohla být místem, kde se konal Ježíšův soud. Poznamenává také, že „tyto archeologické pozůstatky velmi dobře odpovídají Janovu popisu místa Ježíšova dočasného uvěznění a soudu před Pilátem a dvěma topografickým prvkům, které jsou zmiňovány jako: lithostrotos a gabbatha.“^[17]

Následující srovnávací tabulka vychází především z Českého ekumenického překladu Nového zákona.^[18]

Přibližné chronologické srovnání vyprávění o umučení Ježíše podle Markova a Janova evangelia. Každý úsek ('1' až '28') představuje 3 hodiny času.^[19]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pilate's court na anglické Wikipedii.

• Ecce homo
• Ježíšova chronologie
• Ježíšův život
• Krevní kletba

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pilátův soud na Wikimedia Commons