Pilonosi
Pilonosi | |
---|---|
Pilonos vouskatý (Pristiophorus cirratus) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | paryby (Chondrichthyes) |
Nadřád | žraloci (Selachimorpha) |
Řád | pilonosi (Pristiophoriformes) Berg, 1958 |
Čeleď | pilonosovití (Pristiophoridae) Bleeker, 1859 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pilonosi (Pristiophoriformes) jsou řád žraloků, pro něž je typické protáhlé útlé tělo s dlouhým štíhlým zploštělým rypcem lemovaným ostrými, střídavě malými a velkými zuby. Řád zahrnuje pouze jedinou čeleď pilonosovití (Pristiophoridae).
Popis
Pilonosi jsou malí žraloci s dlouhým, útlým válcovitým až mírně zploštělým tělem dorůstajícím délky do 1,5 m, výjimečně snad až k 1,7 m. Jejich hlava je dlouhá, dorzoventrálně zploštělá. Z přední části hlavy vyrůstá dlouhá plochý tenký rypec, po jehož stranách vyrůstá pár dlouhých vousků (jeden vousek na každé straně). Hrany rypce jsou lemovány výraznými, střídavě velkými a malými zuby, takže rostrum připomíná pilku. Tento výrazný znak pilonosů jim dal jméno nejen v češtině, ale i v dalších jazycích. Oči se nachází po stranách hlavy. Spirakulum je velké a bývá umístěno nad nebo za očima. Obě hřbetní ploutve jsou beztrné, řitní ploutev chybí. Prsní ploutve jsou dobře vyvinuty a jasně odděleny od hlavy. Na ocasním násadci jsou přítomny boční kýly, horní lalok ocasu je prodloužený, spodní ocasní lalok chybí.[1][2][3] Mají 5 (rod Pristiophorus) až 6 (rod Plioterma) párů žaberních štěrbin, které jsou umístěny po stranách těla.[4]
Pilonosi jsou morfologicky podobní pilounovitým (Pristidae), kteří také mají dlouhé pilkovité rostrum. Nicméně tyto taxony nejsou blízce příbuzné a k vývoji pilkovitého rypce u nich došlo nezávisle. Jejich klíčové odlišné znaky shrnuje následující tabulka.[1][2]
Výskyt
Pilonosi žijí ve vlažných až tropických vodách severozápadního a jihovýchodního Atlantiku, západní části Indického oceánu a západní části Tichého oceánu.[1]
Biologie
Jsou živorodí. Embrya se nejdříve vyživují v děloze skrze žloutkový váček, po jeho absorbování samice vrhá 5–17 mláďat. Občas se sdružují do větších hejn. Výrazné rostrum je sensoricky velmi citlivé a pilonosi díky němu dokáží zaznamenat vodní vibrace i elektrická pole, což jim pomáhá v lovení kořisti. Samci své rostrum patrně využívají i během námluv při zápasech o samice. Pilonosi nejsou člověku nebezpeční, naopak člověk ohrožuje pilonosy rybářstvím u dna, během kterého se pilonosi svým rypcem snadno zamotají do tažným sítí a zemřou vyčerpáním nebo na následky zranění.[1]
Systematika
Pilonosi (Pristiophoriformes) zahrnují pouze jedinou čeleď pilonosovití (Pristiophoridae). Rozlišují se dva rody, a sice Pliotrema (mají šest žaberních štěrbin, jsou rozšířeni v Indickém oceánu) a Pristiophorus (pět žaberních štěrbin, vyskytují se v Atlantském oceánu a Indo-Pacifiku).[3] Je známo 10 druhů,[3] přičemž hned několik druhů bylo popsáno až počátkem 21. století, mj. dva druhy byly popsány teprve v roce 2020.[5]
- rod Pliotrema
- Pliotrema annae Weigmann, Gon, Leeney, Barrowclift, Berggren, Jiddawi et Temple, 2020
- Pliotrema kajae Weigmann, Gon, Leeney, Barrowclift, Berggren, Jiddawi et Temple, 2020
- Pliotrema warreni Regan, 1906 – pilonos Warrenův
- rod Pristiophorus
- Pristiophorus cirratus (Latham, 1794) – pilonos vouskatý
- Pristiophorus delicatus Yearsley, Last & White, 2008
- Pristiophorus japonicus Günther, 1870 – pilonos japonský
- Pristiophorus lanae Ebert & Wilms, 2013
- Pristiophorus nancyae Ebert & Cailliet, 2011
- Pristiophorus nudipinnis Günther, 1870 – pilonos australský
- Pristiophorus schroederi Springer & Bullis, 1960 – pilonos Schroederův
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press, 2021. ISBN 978-0-691-20599-1. S. 220–221. (anglicky)
- ↑ a b LAST, P. R.; STEVENS, J. D. Sharks and Rays of Australia. Sydney: CSIRO Australia, 1994. Dostupné online. ISBN 0-643-05143-0. S. 106. (anglicky)
- ↑ a b c CASTRO, José I. The sharks of North America. Oxford: Oxford University Press, 2011. ISBN 978-0-19-539294-4. S. 159. (anglicky)
- ↑ NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: Wiley, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 80. (anglicky)
- ↑ WEIGMANN, Simon; GON, Ofer; LEENEY, Ruth H. Revision of the sixgill sawsharks, genus Pliotrema (Chondrichthyes, Pristiophoriformes), with descriptions of two new species and a redescription of P. warreni Regan. PLOS ONE. 18. 3. 2020, roč. 15, čís. 3, s. e0228791. Dostupné online [cit. 2023-10-01]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0228791. PMID 32187191. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pilonosi na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Diliff, Licence: CC BY 2.5
A common sawfish (Pristis pristis; P. microdon & P. perotteti are synonyms) swimming in the Ocean Voyager tank of the Georgia Aquarium on 23rd January, 2006. This photo was taken by myself with a Canon 5D and 24-105mm f/4L IS.
Autor: OpenCago.info, Licence: CC BY-SA 2.5
Japanese sawshark, Pristiophorus japonicus
Sketch 25. (Longnose) Saw shark (Pristiophorus cirratus) watercolour on paper sketch from the Sketchbook of fishes by Van Diemonian (Tasmanian) artist and convict William Buelow Gould (1801 - 1853).
Produced c1832 as part of a thirty-six image still life sketchbook of fishes while Gould was a convict on Sarah Island at the Macquarie Harbour Penal Station. Probably done for Dr William De Little.
Actual size 185 x 227 mm. This version is cropped to the main image.