Pimentovník pravý

Jak číst taxoboxPimentovník pravý
Pimentovník pravý (Pimenta dioica)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmyrtotvaré (Myrtales)
Čeleďmyrtovité (Myrtaceae)
Rodpimentovník (Pimenta)
Binomické jméno
Pimenta dioica
(L.) Merr., 1947
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pimentovník pravý (Pimenta dioica), česky též pimentovník lékařský,[2] je druh rostliny z čeledi myrtovité. Je to až 20 metrů vysoký strom s tence odlupčivou borkou, jednoduchými tuhými listy a drobnými bílými květy v latovitých květenstvích. Vyskytuje se ve Střední Americe a na Karibských ostrovech. Pimentovník pravý poskytuje známé nové koření, které bylo využíváno již v předkolumbovských časech. Ve Střední Evropě se objevilo v průběhu 17. století. Pimentovník je zdrojem vonného oleje používaného v parfumerii. Dřevo je velmi tvrdé. Rostlina je využívána v tradiční medicíně, lékařské studie prokázaly mj. protirakovinné účinky některých složek.

Pimentovník pravý na ilustraci

Popis

Pimentovník pravý je silně aromatický, stálezelený, dvoudomý strom dorůstající výšky 10 až 15, výjimečně až 20 metrů a průměru kmene až 30 cm. Borka je bledě hnědá a odlupuje se v tenkých šupinách a plátech. Listy jsou jednoduché, vstřícné, celokrajné, kožovité, 9 až 20 cm dlouhé a 3 až 9 cm široké, s vejčitou nebo eliptickou, na vrcholu zpravidla špičatou čepelí. Listy jsou na ploše prosvítavě tečkované siličnými žlázkami a při rozemnutí kořenitě voní. Řapík je 1,5 až 2 cm dlouhý. Žilnatina je zpeřená, tvořená 9 až 12 páry postranních žilek. Květenstvím jsou bohaté, 6 až 12 cm dlouhé laty. Květy jsou drobné, bílé, přisedlé nebo krátce stopkaté. Jsou plně vyvinuté, avšak funkčně jednopohlavné. Kalich je tvořen 4 široce okrouhlými laloky. Koruna je složená ze 4 bílých, okrouhlých, asi 5 mm dlouhých korunních lístků a brzy opadává. Tyčinek je mnoho a jsou promíseny bílými chlupy. Květy samčích rostlin obsahují asi 100 tyčinek, zatímco květy samičích rostlin jen okolo 50. Semeník je spodní, srostlý ze 2 plodolistů a obsahuje 2 komůrky s jedním (výjimečně 2) vajíčkem. Čnělka je 4 až 5 mm dlouhá, zakončená hlavatou bliznou. Plody jsou kulovité až hruškovité, 6 až 8 mm široké, na povrchu bradavčité bobule. Obsahují 2 okrouhlá nebo ledvinovitá, zploštělá semena.[3][4]

Rozšíření

Pimentovník pravý roste ve Střední Americe a na Karibských ostrovech. Je domácí na Jamajce, Kubě, Hispaniole, Kajmanských ostrovech, Bahamách, jižním Mexiku a Střední Americe. Pěstuje se i v Portoriku, Malých Antilách a Panenských ostrovech.[5]

Taxonomie

Druh popsal již Carl Linné v roce 1759 a zařadil jej do rodu myrta pod názvem Myrtus dioica. V roce 1821 jej popsal John Lindley pod názvem Pimenta officinalis v rámci nového rodu Pimenta. Pod tímto názvem byl uváděn až do roku 1947, kdy Elmer Drew Merrill uveřejnil novou kombinaci Pimenta dioica na základě původního Linného druhového názvu.[6][7]

Význam

Pimentovník pravý poskytuje známé a běžně používané koření, prodávané pod názvem nové koření. Jsou to sušené bobule, které se sklízejí v době, kdy jsou již zralé, ale na povrchu ještě zelené. Jeho používání má dlouhou historii a plody používaly již civilizace předkolumbovské éry v Karibiku k ochucování čokolády.[4]

S pimentovníkem se setkal na Jamajce začátkem 16. století Kryštof Kolumbus a dal mu jméno jamajský pepř. Do Evropy bylo toto koření poprvé dovezeno v 16. století. Ve Střední Evropě se objevilo poměrně pozdě, začátkem 17. století, s čímž souvisí i název nové koření.[8] V Československu bylo ve 20. letech 20. století předmětem přepychové daně. Hlavním pěstitelem je v současné době Jamajka (asi 70 % světové produkce) a zdejší plody jsou považovány za nejkvalitnější. Dalšími významnějšími pěstiteli jsou Honduras, Guatemala, Mexiko, Brazílie a Belize. Nové koření se komerčně získává i z jiného středoamerického, blízce příbuzného druhu, Pimenta racemosa, který poskytuje o něco větší a méně vonné plody.

Dřevo je velmi tvrdé a těžké, červenavě hnědé, s jemnou strukturou, po opracování silně lesklé. Má jen lokální význam.[3] Pimentovník pravý je řazen mezi invazní druhy.[7]

Použití koření

Chuť koření je ostrá, palčivá, připomíná hřebíček, skořici nebo pepř. V kuchyni se používá především v celé podobě, protože po rozemletí rychle ztrácí svou chuť i aroma. Typické je používání nového koření při nakládání zeleniny, včetně okurek, nebo při přípravě rozmanitých omáček, polévek, paštik a marinád. Hodí se též k dušenému masu, zejména hovězímu nebo zvěřině. Svou chutí dává vyniknout svařenému vínu, moštům nebo domácím likérům. V mletém stavu se přidává do sladkého pečiva, perníků, cukroví nebo pudinků.[9]

Z plodů pimentovníku pravého naložených do rumu se na Jamajce vyrábí likér. Vonný olej z pimentovníku je využíván v parfumerii a při výrobě svíček. Extrakt z listů pimentovníku se používá k prodloužení trvanlivosti masa a jiných potravin. Z rostliny se též vyrábí pesticid na přírodní bázi.[2][10][11]

Všechny části rostliny jsou používány v tradiční medicíně Střední Ameriky a Karibské oblasti. Plody mají význam i v tradiční indické medicíně a v evropském lidovém léčitelství. Na Jamajce se pije horký čaj s novým kořením při nachlazení, poruchách trávení a menstruačních obtížích. Klinické studie prokázaly protirakovinný účinek některých složek, zejména kvercetinu, ericifolinu a kyseliny gallové.[11]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. a b VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  3. a b STANDLEY, Paul C.; WILLIAMS, Louis O. Flora of Guatemala. Fieldiana. 1962, čís. 24. Dostupné online. 
  4. a b RAO, Priya S.; NAVINCHANDRA, Sheth; JAYAVEERA, K.N. An important spice, Pimenta dioica (Linn.) Merill: A review. International Current Pharmaceutical Journal. 2012, čís. 1(8). Dostupné online. 
  5. ACEVEDO-RODRÍGUEZ, Pedro; STRONG, Mark T. Catalogue of seed plants of West Indies. Smithsonian Contributions to Botany. 2012, čís. 98. Dostupné online. 
  6. The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b JONES, Isabel. Pimenta dioica (allspice) [online]. Invasive Species Compendium. Dostupné online. 
  8. KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Pimentovník léčivý, s. 164. 
  9. Voňavé nové koření v kuchyni i pro zdraví. AZ-recepty.cz [online]. [cit. 2023-05-22]. Dostupné online. 
  10. Pimenta dioica (allspice) [online]. Kew Royal Botanic Gardens [cit. 2016-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-05. (anglicky) 
  11. a b ZHANG, Lei; LOKEHSWAR, Bal. L. Medicinal properties of the Jamaican pepper plant Pimenta dioica and allspice. Current Drug Targets. Dec. 2012, čís. 13(14). Dostupné online. 

Literatura

  • ŽÁČEK, Zdeněk. Vůně koření. Praha: Merkur, 1981.
  • Zillinken, M.: Koření, popis a použití. Ikar, Praha. 2006

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Starr 010330-0578 Pimenta dioica.jpg
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Pimenta dioica (habit). Location: Maui, Rainbow Park Paia
Starr 010330-0579 Pimenta dioica.jpg
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Pimenta dioica (bark). Location: Maui, Rainbow Park Paia
സർവസുഗന്ധിയുടെ ഇല.JPG
സർവസുഗന്ധിയുടെ ഇല
Specie 011.jpg
(c) Kagor at the Ukrainian language Wikipedia, CC BY-SA 3.0
насіння англійського (духм'яного) перцю
Spices, their nature and growth, the vanilla bean, a talk on tea (1915) (14761876904).jpg
Autor: Internet Archive Book Images, Licence: No restrictions

Identifier: spicestheirnatur00mcco (find matches)
Title: Spices, their nature and growth, the vanilla bean, a talk on tea
Year: 1915 (1910s)
Authors: McCormick and company, Baltimore. (from old catalog) Katherine Golden Bitting Collection on Gastronomy (Library of Congress) DLC (from old catalog)
Subjects: Spices cbk
Publisher: Baltimore, Md., McCormick & co
Contributing Library: The Library of Congress
Digitizing Sponsor: Sloan Foundation

View Book Page: Book Viewer
About This Book: Catalog Entry
View All Images: All Images From Book
Click here to view book online to see this illustration in context in a browseable online version of this book.

Text Appearing Before Image:
2 teaspoon Bee Brand Nutmeg 2 tablespoons lard 2 tablespoons butter/ 8 teaspoon salt1 toQGpoon baking powderI tablespoon baking powLler Mix and sift dry ingredients. Beat eggs without separating, addsugar, molasses and milk, shortening, ancl gradually beat in dry in-gredients, reserving soda, which is stirred in boiling water, and beatenin last. Pour in pan or muffin rings. Add a cup of currants if desired.—From Bee Brand Manual of Cookery. ■In 2 tablespoons boiling water. The mixture should be the consistency of Muffin Batter, add a littlemore flour, if necessarv.
Text Appearing After Image:
Pimento or Allspice2/3 Natural size Mccormick:^ COMPANY 1^1

Note About Images

Please note that these images are extracted from scanned page images that may have been digitally enhanced for readability - coloration and appearance of these illustrations may not perfectly resemble the original work.
Starr 010420-0121 Pimenta dioica.jpg
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Pimenta dioica (flowers). Location: Maui, plantations Waikapu
Starr 070404-6636 Pimenta dioica.jpg
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Pimenta dioica (flowering habit). Location: Lanai, Keomoku Beach