Pinchas Rosen
Pinchas Rosen פנחס רוזן | |
---|---|
1., 4. a 6. ministr spravedlnosti Izraele | |
Ve funkci: 7. ledna 1958 – 2. listopadu 1961 | |
Předchůdce | David Ben Gurion |
Nástupce | Dov Josef |
Ve funkci: 24. prosince 1952 – 13. února 1956 | |
Předchůdce | Chajim Kohen |
Nástupce | David Ben Gurion |
Ve funkci: 14. května 1948 – 8. října 1951 | |
Nástupce | Dov Josef |
Stranická příslušnost | |
Členství | Nezávislí liberálové (dříve Progresivní strana, Liberální strana) |
Narození | 1. května 1887 Berlín, Německo |
Úmrtí | 3. května 1978 (91 let) Izrael |
Místo pohřbení | hřbitov Nachalat Jicchak |
Kneset | 1.–6. |
Příbuzní | Martin Michael Rosenblüth (sourozenec) Pinchas E. Rosenblüth (bratranec) |
Profese | politik, advokát a advokát |
Ocenění | Izraelská cena (1973) |
Commons | Pinchas Rosen |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pinchas Rosen (hebrejsky: פנחס רוזן, narozen jako Felix Rosenblüth; 1. května 1887 – 3. května 1978) byl izraelský politik a státník a vůbec první izraelský ministr spravedlnosti, který tuto funkci zastával celkem ve třech funkčních obdobích v letech 1948–51, 1952–56 a 1958–61. V 60. letech byl rovněž předsedou Nezávislých liberálů.
Biografie
Rosen se narodil v německém Berlíně. Studoval právo na univerzitách v Berlíně a Freiburgu, kde promoval v roce 1908 a později sloužil v německé armádě za první světové války. Vždy byl aktivní v sionistických kruzích, v letech 1920 až 1923 byl předsedou sionistické federace v Německu. V roce 1926 podnikl aliju do mandátní Palestiny, kde působil jako právník a pomáhal vytvořit Středoevropskou asociaci imigrantů.
Politická kariéra
V roce 1942 založil stranu Nová alija, za kterou byl v roce 1944 zvolen do Asifat ha-nivcharim. V roce 1948 byl jedním ze signatářů izraelské deklarace nezávislosti, kterou pomáhal sepsat.
Ze strany Nová alija se vyvinula Progresivní strana, za níž byl Rosen zvolen poslancem Knesetu ve volbách v roce 1949. Progresivní strana vytvořila vládní koalici společně se stranou Mapaj Davida Ben Guriona a Rosen se stal prvním izraelským ministrem spravedlnosti, úřadu, který mu přinesl velkou reputaci za jeho intelekt a poctivost.
Po krizi ve školství, Ben Gurionově rezignaci a neúspěšném pokusu o sestavení vlády byl Rosen 19. října 1950 prezidentem Chajimem Weizmannem pověřen sestavením nové vlády, což se mu však nakonec nepovedlo.[1] Svou ministerskou funkci si udržel i po volbách v roce 1951, 1955 a 1959. Krátce po volbách v roce 1959 Progresivní strana společně se Všeobecnými sionisty vytvořila Liberální stranu.
Nově vzniklá strana získala ve volbách v roce 1961 třetí největší počet mandátů, avšak nebyla přizvána do vládní koalice a Rosen tak přišel o svůj ministerský post. S cílem sjednotit opozici proti hegemonii Mapaje v izraelské politice se Liberální strana spojila s Cherutem a vytvořila Gachal. Rosen však z tohoto sloučení nadšený nebyl a společně s dalšími sedmi poslanci založil stranu Nezávislí liberálové. Do Knesetu byl znovu zvolen ve volbách v roce 1965, ale rezignoval 23. prosince 1968 a odešel z politiky. Jeho odchod z politické scény byl jedním izraelským deníkem komentován slovy „konec aristokracie“, v jiném pak komiksem s popiskem „Další chanukový zázrak!… poslanec rezignuje kvůli věku.“
Rosen byl dlouholetý přítel Davida Ben Guriona, který se s ním však rozešel po Lavonově aféře. Lavonova aféra byla nevydařená izraelská sabotážní operace v Egyptě, po jejímž vypuknutí se Rosen postavil na stranu Lavona, který byl obviněn z organizování mise. Kvůli Rosenově postoji s ním Ben Gurion již nikdy nepromluvil.
Po smrti v květnu 1978 mu byl vystrojen státní pohřeb.
Rodina
Rosen byl třikrát ženatý, poprvé s Annie Lesserovou, se kterou měl dvě děti, Hanse a Dinu, jenž se společně s matkou usadili v roce 1933 v Londýně, a které Rosen pravidelně navštěvoval až do své smrti. V roce 1935 se podruhé oženil s Hadasou Calvari, se kterou měl dceru Rivku, která zemřela v roce 1942 ve věku sedmi let. Jeho žena Hadasa zemřela o tři roky později na rakovinu. V roce 1950 se oženil s Johanou Rosenfeldovou, která rovněž zemřela dříve než on. Sňatkem s druhou a třetí manželkou vyženil čtyři nevlastní syny.
Ocenění
V roce 1973 byla Rosenovi udělena Izraelská cena v oboru právnictví.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pinchas Rosen na anglické Wikipedii.
- ↑ ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 61.
- ↑ Recipients in 1973 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael. Dostupné online. (hebrejsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pinchas Rosen na Wikimedia Commons
- (anglicky) Kneset - Pinchas Rosen
Média použitá na této stránce
Pinhas Rosen, minister of justice. Progressive Party.