Pinky na žíle Schweizer
| Pinky na žíle Schweizer | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Těžba | stříbro, uran |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Okres | Karlovy Vary |
| Obec | Jáchymov |
| Souřadnice | 50°22′22,8″ s. š., 12°54′3,6″ v. d. |
  Pinky na žíle Schweizer | |
| Provozní údaje | |
| Období těžby | 16.–19. století |
| Kód památky | 104926 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pinky na žíle Schweizer jsou nejrozsáhlejším souvisle zachovaným pásmem pinek a hald na území ČR[1] o délce 2,5 km chráněným jako kulturní památka ČR.[2]
Nachází se zde přes sto odvalů s trychtýřovými propady na místech původních těžních jam. Zdejší Schweizerova žíla byla po žíle Geschieber druhou nejvýnosnější žílou v Jáchymově. Do roku 1589 z ní bylo získáno třicet tun stříbra. Náležela k Cechu svatý Merten v Eliášském údolí.
Žíla Schweizer byla objevena v roce 1526 a pojmenována je po rýnském těžaři Georgu Schweizerovi. V prostoru u Nového Města, při silnici na Mariánskou, žíla vycházela na povrch.[3] Podle Agricoly se zde našly valouny stříbra o váze kolem sta kilogramů a Johannes Mathesius popisuje dráty ryzího stříbra „jako brk silné a půl lokte (cca 15 cm) dlouhé“. Oba se shodují v tom, že stříbro šlo sekat motykou do hloubky asi 80–100 metrů. Samotná žíla ale klesá až do tří set metrů.
Každý důl (cech) v Jáchymovském revíru měl 128 kuksů (důlních podílů). Každý kuks měl hodnotu 1000 tolarů. A právě na Schweizerově žíle byl zaznamenán vůbec nejvyšší výnos z jednoho kuksu. Schweizer ze svých podílů na této žíle získal 40 000 zlatých zisku a těžař Merten Heidler dokonce 100 000 zlatých čistého zisku. Heidler měl ale podíly i na Červené žíle.[4]
Žíla Schweizer nebyla bohatá pouze na stříbro, ale i na uran. Po zahájení výroby uranových barev v roce 1840 byl uran poprvé získáván právě z místních odvalů. Od roku 1843 byly proto haldy znovu překopány. V éře masivní těžby uranu na Jáchymovsku byla žíla Schweizer jednou z nejbohatších.
Odkazy
Reference
- ↑ URBAN, Michal, kolektiv. Horní města Krušných hor. Karlovarský kraj. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: Fornica Publishing, 2014. 328 s. ISBN 978-80-87194-47-8. Kapitola Jáchymov, s. 150.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-25]. Identifikátor záznamu 271476853 : Rudný důl – odvaly a pinky na žíle Schweitzer. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Pinky a odvaly na žíle Schweizer - Montanregion Krušné hory. www.montanregion.cz [online]. [cit. 2022-12-27]. Dostupné online.
- ↑ Stezky | doháje.cz. www.dohaje.cz [online]. [cit. 2022-12-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu pinky na žíle Schweizer na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Palfi, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Picture of miner's tools rotated by 180 degrees. This icon is used for closed down mines.