Pipin Italský

Pipin
rex Italiae (italský král)
Doba vlády	781–810
Korunovace	16. dubna 781
Úplné jméno	rex Italiae
Narození	duben 777?
Úmrtí	8. července 810 Milán
Pohřben	Milán
Nástupce	Bernard Italský
Manželka	Berta
Dynastie	Karlovci
Otec	Karel Veliký
Matka	Hildegarda Švábská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pipin zvaný Italský (duben 777^? – 8. července 810) byl synem franského krále a pozdějšího římského císaře Karla Velikého a v letech 781–810 italským králem.

Životopis

Mládí

Pipin byl druhorozeným synem Karla Velikého a jeho druhé ženy, Hildegardy Švábské. Po svém narození byl původně pojmenován Karloman. Jméno Pipin mu bylo uděleno při pomazání na italského krále papežem Hadrianem I. v Římě roku 781, kdy se Karloman-Pipin stal oficiálně spoluvládcem v této části Franské říše. Jméno Pipin měl i jeho starší (a nevlastní) bratr Pipin Hrbatý, který byl označován za nemanželského a i pro svoji vadu byl vyřazen z nástupnictví po otci, definitivně právě roku 781. Ten se v roce 792 připojil ke spiknutí franské aristokracie proti svému otci, po jeho odhalení byl doživotně internován v klášteře.^[1]

Vláda a válečné aktivity

Jako vládce Itálie aktivně bojoval za rozšíření franského impéria. V roce 791 vpochodoval s armádou Langobardů do údolí Drávy a zpustošil Panonii, zatímco jeho otec současně táhl podél Dunaje na území avarského kaganátu. Aby se vypořádal s propuknuvším povstáním Sasů v roce 792, Karel Veliký avarskou kampaň přerušil, nicméně Pipin a furlanský vévoda Erich v tažení pokračovali a napadli centrální sídlo Avarů (letopisci nazvané hrink) položené někde mezi Dunajem a Tisou, které dvakrát dobyli a vyplenili. Obrovská kořist (Einhard v životopise Karla Velikého Vita Caroli Magni píše: „...patnáct nákladních vozů, tažených vždy čtyřmi voly a naložených zlatem, stříbrem a cennými oděvy...“) byla poslána na královský dvůr do Cách a rozdělena mezi vysokou franskou šlechtu a církevní preláty, bohatě obdarovány byly kostely a kláštery a dokonce i cizí vládcové, např. mercijský král Offa. Velký dar ve formě liturgického náčiní byl zaslán i papeži Hadriánovi I. Na oslavu Pipinova vítězství nad Avary byla v Pipinově sídelním městě (a centru karolínské literární renesance v Itálii) Veroně po roce 799 neznámým klerikem složena báseň De Pippine regis Victoria Avarica.

Po neúspěšném franském vpádu předešlého roku vtáhlo v roce 806 velké vojsko složené z Bavorů, Alamanů, Burgundů a Langobardů pod Pipinovým velením do Čech, aby donutilo k poplatnosti české kmeny. Písemné prameny poddání výslovně nezmiňují, jelikož ovšem jsou v nástupnickém řádu Ludvíka Zbožného (tzv. Ordinatio imperii) z roku 817 a v komentářích análů k velkému dvorskému sjezdu v listopadu 822 ve Frankfurtu české kmeny jmenovány mezi závislými gentilními celky, předpokládá se, že tato tributární závislost byla v roce 806 Pipinem skutečně vynucena. Český kronikář Kosmas ve své Kronice Čechů zmiňuje i výši tributu: 120 volů a 500 hřiven stříbra^[2], tento přípisek je ovšem až z doby o 300 let pozdější.

V letech 791–793 a 800–801 se pokoušel obnovit svrchovanost nad Beneventským vévodstvím, které se stalo spojencem Byzantské říše, ovšem bez úspěchu.

Pipinovy válečné aktivity v roce 810 zahrnují dlouhé a neúspěšné obléhání Benátek, které se v té době nacházely pod byzantským vlivem. Obléhání trvalo šest měsíců a chorobami z místních bažin sužovaná Pipinova armáda byla nakonec nucena se stáhnout. O několik měsíců později Pipin zemřel.

Rodina

Pipin byl ženatý s Bertou, jejíž původ není spolehlivě doložen, ačkoliv je často (a chybně) označována za dceru toulouského hraběte Viléma z Gellone, Měl s ní pět dcer: Adelaidu, která se provdala za Lamberta I. z Nantes, Atulu, Gundradu, Bertu a Theoderadu^[3]; všechny kromě nejstarší se narodily mezi rokem 800 a Pipinovou smrtí a zemřely před smrtí Karla Velikého v roce 814. Pipin měl také nelegitimního syna Bernarda.

Karel Veliký ve svém rozhodnutí o rozdělení říše (tzv. Divisio regnorum vydané 6. února 806 v Thionville) přiřkl Pipinovi k jeho Itálii i vše jižně od Dunaje, tj. Bavorsko a část Švábska^[4] a tributy ze závislých území při východní hranici říše ale Pipin zemřel ještě před svým otcem. Italská koruna přešla na jeho syna Bernarda a vládu nad celým impériem zdědil Pipinův mladší bratr Ludvík Pobožný.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pepin of Italy na anglické Wikipedii.

Literatura

• Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791–871 (Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2001, ISBN 80-7106-482-3, s. 80–82)
• HÄGERMANN, Dieter, Karel Veliký – vládce Západu, překlad Aleš Valenta, Praha: Prostor, 2002

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pipin Italský na Wikimedia Commons