Pirkštejn
Pirkštejn | |
---|---|
Letecký pohled na hrad | |
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Výstavba | 14. století |
Stavebník | Jindřich z Lipé |
Další majitelé | páni z Lipé páni z Pirkštejna Viktorín z Poděbrad páni ze Švamberka páni z Talmberka |
Poloha | |
Adresa | Rataje nad Sázavou, Česko |
Souřadnice | 49°50′26,88″ s. š., 14°57′16,92″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 46437/2-1157 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pirkštejn (též Pirkenštejn) je hrad v Ratajích nad Sázavou, zvaný dolní. Byl vystavěn ve 14. století v jihozápadní části ratajské ostrožny Jindřichem z Lipé. Areál hradu je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Dějiny hradu úzce souvisí s dějinami druhého ratajského hradu přestavěného na zámek. Jejich společným zakladatelem byl v první třetině čtrnáctého století Jindřich z Lipé, ale první písemná zmínka o obou hradech pochází až z roku 1346.[2] Pánům z Lipé Pirkštejn patřil až do poloviny šedesátých let čtrnáctého století, kdy hrad získali páni z Pirkštejna, kteří hrad pojmenovali Pirkštejn podle svého rodového hradu Sloupu (německy Bürgstein). Z jejich rodu pocházel významný politik doby po skončení husitských válek Hynce Ptáček z Pirkštejna.[3] Zemřel 27. srpna 1444 v Ratajích a je zde i pochován v kostele svatého Matouše.[4] Za pánů z Pirkštejna byl právě Pirkštejn sídelním ratajským hradem, kterým zůstal až do šestnáctého století, kdy Malešičtí z Černožic přestavěli druhý horní hrad na renesanční zámek. Mezitím se však v držení hradu vystřídali páni ze Švamberka, Viktorín z Poděbrad a řada dalších rodů. I po přestěhování panského sídla zůstal Pirkštejn udržován. Během selského povstání v roce 1627 byl poškozen, a opuštěn. V letech 1713–1724 ho přestavěli na faru se zvonicí.[2]
Hrad je v majetku církve, od roku 2015 je pronajat pražskému kavárníkovi Ondřeji Kobzovi[5] a je veřejnosti – až na výjimky – nepřístupný.
Stavební podoba
Pirkštejn patří mezi pokročilejší varianty hrady bergfritového typu. Vzhledem k těsné návaznosti na městečko zřejmě neměl předhradí. Ostrožnu od města odděloval šíjový příkop. Za ním volně stojí okrouhlý bergfrit obepnutý pláštěm hradby, z jejíhož ochozu bylo možné kontrolovat kulisovou bránu. V nejlépe chráněné zadní části ostrožny stojí palác se třemi místnostmi v každém patře, který byl níže ve svahu obehnaný parkánem. Částečně dochované hospodářské budovy stály po obou stranách nádvoří.[2]
Galerie
Celkový pohled na Rataje před rokem 1912, vpravo hrad Pirkštejn
Pohled z východu
Brána
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-26]. Identifikátor záznamu 158943 : Hrad Pirkštejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Rataje nad Sázavou, s. 474–475.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. Kapitola Rataje a Pirkštejn, s. 54.
- ↑ ŠANDERA, Martin. Hynce Ptáček z Pirkštejna. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2011. 196 s. ISBN 978-80-7429-132-6. Kapitola Východočeský král, s. 125.
- ↑ JANSOVÁ, Petra. Kobza utíká z Prahy. Pronajal si hrad Pirkenštejn a buduje z něj novodobý klášter. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-09-15 [cit. 2017-10-11]. Dostupné online.
Literatura
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. Kapitola Rataje a Pirkštejn, s. 51–58.
- ŠANDERA, Martin. Hynce Ptáček z Pirkštejna. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2011. 196 s. ISBN 978-80-7429-132-6.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pirkštejn na Wikimedia Commons
- Pirkštein ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Zdeněk Fiedler, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: