Pitirim Sorokin

Pitirim Sorokin
Pitirim Sorokin (1917)
Narození	23. lednajul. / 4. února 1889greg. Turja
Úmrtí	10. února 1968 (ve věku 79 let) Winchester
Povolání	sociolog, filozof, vysokoškolský učitel, politik a spisovatel
Alma mater	Petrohradská státní univerzita
Témata	sociologie, kriminologie, etnografie, politická filozofie, filozofie kultury a kulturní antropologie
Ocenění	čestný doktor Národní autonomní univerzity v Mexiku (1951)
Děti	Peter Sorokin Sergei Sorokin
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pitirim Aleksandrovič Sorokin (rusky Питирим Александрович Сорокин; 23. ledna^jul./ 4. února 1889^greg., Turja – 11. února 1968, Winchester) byl komi-rusko-americký sociolog a teoretik kultury. Jako akademický a politický aktivista v Rusku emigroval do Spojených států v roce 1923. Na Harvardově univerzitě založil katedru sociologie. Stejně jako C. W. Mills byl hlasitým odpůrcem Parsonsovy teorie. Sorokin je také znám pro své příspěvky k sociální cyklické teorii.

Pitrim Sorokin se narodil ve skromných podmínkách na severoruském venkově v obci Turja (dnešní Komijská republika). Otcem byl Aleksander Sorokin a matkou Pelageja Vasiljevna Sorokinová. Elena Petrovna, rozená Baratynskaja se stala jeho manželkou.

Studoval univerzitu v Petrohradě a učil se sociologii. Sorokin byl třikrát uvězněn carským režimem ruského impéria a během ruské revoluce byl členem ruské prozatímní vlády^[zdroj⁠?!]. Po říjnové revoluci se zabýval antibolševickými aktivitami, a proto byl vítěznou bolševickou vládou odsouzen k smrti; později byl tento trest zmírněn pouze na vyhoštění. Přechodnou dobu tehdy žil jako emigrant v Horních Černošicích u Prahy, kde byl podporován prezidentem Masarykem a dalšími českými politiky, jimž vzdává dík v úvodu své Sociologie revoluce, kterou začal psát již v Československu a již vydal jako první vědeckou publikaci v době, kdy působil na Minnesotské univerzitě. V roce 1930 přijal Sorokin americké státní občanství a začal působit na Harvardu, kde založil katedru sociologie. Mezi jeho žáky patřili např. Robert King Merton nebo Kingsley Davis.

• v Sociologii revoluce přirovnal společnost ke kyvadlu, kde na konci kmitu dochází k velké změně světového systému;
• v díle Social Mobility podává rozbor sociálních vrstev a přechodů mezi nimi;
• v díle Sociologické teorie přítomnosti analyzuje současné sociologické směry s důrazem na práce monografické a experimentální.
• V díle Válka a militarizace společnosti (1922) popisuje příčiny a důsledky války z hlediska sociologie, analyzuje vliv války na sociální procesy ve společnosti. Kriticky popisuje negativní vliv centralizace a neomezenou moc vlády za období války. Podle Pitirima Sorokina takové totalitní uspořádání vede k absolutní nesvobodě národa. Uvádí pojem „válečně-socialistická společnost“:

  «Válečně-socialistická společnost je společnost, kde vládní systém a jeho agenti regulují a normují chování a vzájemné vztahy občanů: jejich činnost, oblečení, byt, přesvědčení, počet dětí apod.»^[1]

• Dílo Krise našeho věku (1948)^[2] je krátkým obecným vyložením hlavního díla Pitirima Sorokina Social Mobility (1941)^[3]. Pitirim Sorokin analyzuje význam válek ve světové historie, vliv válek na rozvoj různých společností: řecká historie, římská historie, a historie západních států od pátého století. Pitirim Sorokin popisuje světovou historii jako historii válek.
• Další díly: Dlouhá cesta (anglicky A long Journey, 1992)^[4], Sociologické nauky přítomnosti (1936)^[5].

V posledních letech přešel Sorokin k obsáhlejšímu studiu celé kultury a pokusil se o užití nové metody tzv. logické a do smyslu vnikající. Chápe civilizaci jako určitou premisu logicky sledovanou ve všech nebo ve většině svých institucí. Podle toho, zda převládá v kultuře rozmanitost, individualismus a změna nebo náboženství, nehybnost a kolektivní duch, rozeznává tzv. sensitivní (dříve sensativní) nebo ideovou kulturu. Dnes jsme podle Sorokina na sklonku obdoby kultury sensitivní, ovládající posledních 500 let a brzy nastoupí kultura ideová. Sorokin působil značně i na mladší českou sociologii.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pitirim Sorokin na anglické Wikipedii a Pitirim Alexandrovič Sorokin na slovenské Wikipedii.

• VEČEŘA, M., URBANOVÁ, M. : Sociologie práva v textech (2. vyd.), Brno, Masarykova univerzita, 2003, 154 s. – ISBN 80-210-3251-0 (brož.)
• СОРОКИН, П.: Война и милитаризация общества, Москва, Артельное дело, 1922, No 1-4 (21-28), январь-февраль, с. 3-10.
• SOROKIN, P.: Krise našeho věku, Praha, Tiskařské a vydavatelské družstvo československého obchodnictva, 1948, 289 s.
• Sorokin, P.: A Long Jorney, College and University Press, 1963.
• SOROKIN, P.: Sociologické nauky přítomnosti, Praha, Jan Laichter, 1936, 714 s.

• Sociální cyklická teorie
• Seznam sociologů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pitirim Sorokin na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pitirim Sorokin