Pitná voda

Pitná voda

Pitná voda je pojem, kterým se obvykle označuje voda bezpečná pro pití a přípravu jídla (právní definice viz níže). V České republice se zpravidla získává úpravou surové vody z vodního zdroje v úpravně vody, i když řada spotřebitelů může vodu získávat ze zdroje vlastního (studna, vrt). Zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody je jedním z úkolů vodního hospodářství. Proces úpravy surové vody na pitnou je pravidelně monitorován s cílem zajistit, aby pitná voda splňovala hygienické požadavky[1] na pitnou vodu stanovené legislativou státu. Pitná voda se zpravidla rozvádí vodovodem ke spotřebitelům.

Hygiena vody a pitná voda v legislativě ČR

Legislativa ČR, která se týká hygieny vody, je obsažena v zákoně o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. a k tomuto zákonu se vztahujících vyhlášek:

  • koupací vody – Vyhláška č. 238/2011 Sb.
  • pitná voda – Vyhláška č. 252/2004 Sb.[2]
  • výrobky ve styku s pitnou vodou – Vyhláška č. 409/2005 Sb.

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví stanoví, že "pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání."

Vyhláška 252/2004 Sb., kterým se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, pak doplňuje, že "pitná voda musí mít takové fyzikálně-chemické vlastnosti, které nepředstavují ohrožení veřejného zdraví." Tato vyhláška je plně harmonizována s evropskou Směrnicí Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Vyhláška č. 252/2004 nahradila vyhlášku č. 376/2000 Sb., která blíže definovala, že pitná voda „je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva, jejíž smyslově postižitelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu požívání a užívání pro hygienické potřeby fyzických osob.“

Vysvětlení používaných pojmů

  • Teplá voda: stejně jako pitná, ani teplá voda nesmí obsahovat mikroorganismy, parazity a látky jakéhokoliv druhu v počtu nebo koncentraci, které by mohly ohrozit veřejné zdraví (Vyhláška č. 252/2004 Sb.)
  • Zásobovaná oblast: určené území více, jednoho nebo části katastrálního území, jemuž poskytuje pitnou vodu jeden dodavatel (Vyhláška č. 252/2004 Sb.)
  • Individuální zdroj pitné vody: například domácí studna, jejíž kvalitu si majitel hlídá sám. Pokud však majitel dle zákona 258/2000 Sb. představuje osobu, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu (tzn. že podle zákona č. 274/2001 Sb. vyprodukuje do 10 m³ vody za den, respektive obslouží do 50 obyvatel), pak je povinen zajistit, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody (Zákon č. 258/2000 Sb.)
  • Výdejna vod/automat: uměle instalovaná nádrž (cisterna) pitné vody, nikoli nápojový výdejní automat nebo výdejní automat balené vody

Parametry pitné vody

Mapa kde můžete pít kohoutkovou vodu
Upozornění v Bulharsku, že voda z tohoto kohoutku není pitná

Hygienické limity ukazatelů pitné i teplé vody musí být dodrženy na všech místech, kam je voda dodávána – v kohoutech, sprchách apod. V případě balené pitné vody (nikoli balené vody minerální, kojenecké či pramenité, pro které platí jiný předpis) musí být limity dodrženy v místě stáčení; dále musí být hygienické limity dodrženy po dobu minimální trvanlivosti do otevření originálního obalu s výjimkou ukazatelů počty kolonií při 22 °C a 36 °C, pro které platí mezní hodnoty 500 kolonií tvořících jednotku/ml (dále jen "KTJ/ml") pro ukazatel počty kolonií při 22 °C a 100 KTJ/ml pro ukazatel počty kolonií při 36 °C (Vyhláška č. 252/2004 Sb.).

Zákon č. 263/2016 Sb. a Vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje ukládají dodavatelům pitné vody pro veřejnou potřebu vyrobené z podzemních zdrojů a ze směsi vody z podzemního zdroje a vody povrchové a dodavatelům balené vody povinnost zajišťovat systematické měření a hodnocení obsahu radonu ve vodě s četností závisející na objemu dodávané vody.

Termíny

  • Doporučená hodnota: nezávazné hodnoty ukazatelů jakosti pitné vody, které stanoví minimální žádoucí nebo přijatelnou koncentraci dané látky, nebo optimální rozmezí koncentrace dané látky (Zákon č. 258/2000 Sb.)
  • Mezní hodnota (MH): její překročení obvykle nepředstavuje akutní zdravotní riziko. Není-li u ukazatele uvedeno jinak, jedná se o horní hranici rozmezí přípustných hodnot (Vyhláška č. 252/2004 Sb.)
  • Nejvyšší mezní hodnota (NMH) – hodnota zdravotně závažného ukazatele jakosti pitné vody, v důsledku jejíhož překročení je vyloučeno použití vody jako pitné, neurčí-li orgán ochrany veřejného zdraví na základě zákona jinak (Vyhláška č. 252/2004 Sb.)
  • Úplný rozbor: rozbor v rozsahu ukazatelů uvedených v příloze č. 1 Vyhlášky 252/2004 Sb.; celkem 62 ukazatelů
  • Krácený rozbor: rozbor v rozsahu ukazatelů uvedených v příloze č. 5 Vyhlášky 252/2004 Sb.; celkem 23 ukazatelů

Ukazatele a jejich parametry

Tabulka dle přílohy č. 1 Vyhlášky 252/2004 Sb., tučně zvýrazněné ukazatele spadají i pod krácený rozbor dle přílohy č. 5 Vyhlášky 252/2004 Sb.. Parametry platí pro pitnou vodu a pro balenou pitnou vodu (nikoli balenou vodu minerální, kojeneckou či pramenitou).

Vysvětlivky k tabulce lze nalézt na webu MZE.[3]

Mikrobiologické a biologické ukazatele

č.UkazatelJednotkaLimitTyp limituVysvětlivky
1Clostridium perfringensKTJ/100 ml0NMH1
2EnterokokyKTJ/100 ml, KTJ/250 ml0NMH2
3Escherichia coli *KTJ/100 ml, KTJ/250 ml0NMH2
4Koliformní bakterieKTJ/100 ml0MH
5Mikroskopický obraz – abioseston%10MH3
6Mikroskopický obraz – počet organismůjedince/ml50MH3, 4
7Mikroskopický obraz – živé organismyjedinci/ml0MH3, 4, 5
8Počty kolonií při 22 °CKTJ/ml100; 200NMH; MH2, 6
9Počty kolonií při 36 °CKTJ/ml20; 20MH; NMH2, 7
10Pseudomonas aeruginosaKTJ/250 ml0NMH2

Poznámka: Escherichia Coli je indikátorem čerstvého fekálního znečištění. Její nulová tolerance vychází v předpokladu, že přítomnost EC by mohla signalizovat přítomnost patogenních mikroorganismů (Campylobacter, Salmonella, Shigella, Vibrio…). U pitné vody se tyto patogeny tedy samostatně nesledují. V poslední době se však debatuje logika tohoto postupu. Například pracovní dokument Evropské Komise ze září 2012 naznačuje, že negativní test na E.Coli negarantuje absenci jiných střevních patogenů. Více také v kanadské studii pro Alberta Health Services.[4] Výskyt salmonelly v ČR je ve většině případů diskutován v souvislosti s potravinami spíše než s pitnou vodou, avšak přesná data nejsou k dispozici, neboť u poloviny případů bývá nemožné identifikovat zdroj nákazy.[5]

Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele

č.UkazatelJednotkaLimitTyp limituVysvětlivky
111,2-dichlorethanμg/l3NMH
12Akrylamidμg/l0,1NMH8
13Amonné ionty NH4+mg/l0,5MH
14Antimon Sbμg/l5NMH
15Arsen Asμg/l10NMH
16Barvamg/l Pt20MH
17Benzenμg/l1NMH9
18Benzo[a]pyren BaPμg/l0,01NMH
19Beryllium Beμg/l2NMH10
20Bor Bmg/l1NMH
21Bromičnany BrO3μg/l10NMH11, 35
22Celkový organický uhlík TOCmg/l5MH12
23Dusičnany NO3mg/l50NMH13
24Dusitany NO2mg/l0,5NMH13
25Epichlorhydrinμg/l0,1NMH8
26Fluoridy Fmg/l1,5NMH
27Hliník Almg/l0,2MH
28Hořčík Mgmg/l10; 20-30MH; MH14
29Chemická spotřeba kyslíku CHSK-Mnmg/l3MH16
30Chlor volnýmg/l0,3MH17
31Chlorethen (vinylchlorid)μg/l0,5NMH8
32Chloridy Clmg/l100MH18, 19
33Chloritany ClO2μg/l200MH11, 17, 35
34Chrom Crμg/l50NMH
35Chuťpřijatelná pro odběrateleMH20
36Kadmium Cdμg/l5NMH
37Konduktivita kmS/m125MH19, 21
38Kyanidy celkové CN-mg/l0,05NMH
39Mangan Mnmg/l0,05MH22
40Měď Cuμg/l1000NMH2, 3
41Microcystin-LRμg/l1NMH1
42Nikl Niμg/l20NMH25
43Olovo Pbμg/l10NMH25, 35
44Ozon O3μg/l50MH17
45PachPřijatelný pro odběrateleMH20
46Pesticidní látkyμg/l0,1NMH27
47Pesticidní látky celkemμg/l0,5NMH25
48pH6,5 – 9,5MH19, 29
49Polycyklické aromatické uhlovodíky PAUμg/l0,1NMH28
50Rtuť Hgμg/l1NMH
51Selenμg/l10NMH
52Sírany SO42−mg/l250MH19
53Sodík Namg/l200MH
54Stříbro Agμg/l50NMH30
55Tetrachlorethen PCEμg/l10NMH31
56Trihalomethany THMμg/l100NMH32
57Trichlorethen TCEμg/l10NMH31
58Trichlormethan (chlorofrom)μg/l30MH
59Vápník Camg/l30; 40-80MH; DH14, 15
60Vápník a hořčík Ca+Mgmmol/l2–3,5DH15
61ZákalZF(t,n)5MH33
62Železo Femg/l0,2MH34

Monitoring kvality pitné vody v Česku

Úpravny vody Podolská vodárna, Želivka a Káraný zabezpečují pitnou vodu pro Prahu

Majitelé či provozovatelé vodovodů jsou povinni zajistit, aby distribuovaná voda odpovídala normě. Ta jim také ukládá minimální četnost rozborů v závislosti na počtu zásobovaných obyvatel a/nebo objemu vyrobené vody. Detaily udává Příloha 4 Zákona č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody.

Celkový dohled zajišťuje Státní zdravotní ústav (SZÚ), který pravidelně publikuje ročenky[6] Zprávy o kvalitě pitné vody v ČR. Hlavním zdrojem informací pro tuto zprávu je IS PiVo (Informační systém Pitná voda). IS PiVo shromažďuje výsledky rozborů jak provozovatelů, tak dozorčích zdravotních ústavů. Výsledky poslední Zprávy shrnující rok 2012[7] plyne:

  • Odebráno celkem 33 017 vzorků ⇒ 829 877 ukazatelů
  • Limity NMH překročeny v 1 427 případech (0,17 %), MH v – zejména organoleptické vlastnosti jako chuť, barva – v 9 432 případech (1,14 %)
  • Četnost nedodržení limitů je vyšší u malých zdrojů (NMH 0,87 % v oblastech <1000 obyvatel) a klesá ve velkých oblastech (NMH 0,02 % u zdrojů >100 000 obyvatel)
  • "Z údajů získaných v rámci standardního chodu celostátního monitoringu jakosti vod v letech 2004 až 2012 lze konstatovat, že v tomto období docházelo k postupnému mírnému zlepšování jakosti pitné vody distribuované veřejnými vodovody."

Statistiky o pitné vodě v Česku

Podle získaných údajů z IS PiVo bylo v roce 2019 v České republice cca 39 % obyvatel (3 553 oblastí) zásobováno pitnou vodou vyrobenou z podzemních zdrojů, cca 38% obyvatel (327 oblastí) z povrchových zdrojů a konečně přibližně 23% obyvatel (193 oblastí) ze smíšených zdrojů. Data o počtu zásobovaných obyvatel nemusí být úplně přesná. Podle údajů Českého statistického úřadu se v roce 2019 na vyrobené vodě podílely podzemní zdroje celkově 48,52 % a povrchové zdroje 51,48 %[8].

V roce 2014 bylo 94,2 % obyvatel České republiky zásobováno pitnou vodou z veřejného vodovodu[9]. 94,7 % pitné vody v České republice pochází z podzemních zdrojů (např. studny, vrty, prameny) a 5,2 % z povrchových zdrojů (např. nádrže, řeky)[10].

Dle studie životního cyklu[11] představuje úprava podzemní vody 3× menší zátěž pro životní prostředí než úprava vody povrchové.

Statistiky o pitné vodě 1989,2005-2011[12][13]

V roce 2011 bylo vyrobeno 617 mil. m³ vody určené k realizaci. Rozvedena byla celkem 74 566 km vodovodních řadů, 41 783 km stokových sítí a upravena v 2 557 čistírnách odpadních vod (ČOV).[12] Největšími dodavateli – co se počtu obsluhovaných přípojek týče – jsou Pražské vodovody a kanalizace, Severočeské vodovody a kanalizace a Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava.

Související informace naleznete také v článku Vodní hospodářství v Česku.

Nedostatek pitné vody ve světě

Více než miliarda lidí na světě nemá přístup ke kvalitnímu zdroji pitné vody. Nejhorší je situace v subsaharské Africe, kde má přístup k nezávadné pitné vodě pouze 56 % obyvatel.[14] V absolutních číslech je problém největší v Asii – jen v Číně se jedná o 300 milionů obyvatel. Ve většině měst – vyjma subsaharské Afriky – jsou k dispozici relativně dobré zdroje, zato na venkově je kvalita vody problematická celosvětově.[15]

Vodárenské věže

Nekvalitní voda má spolu s nedostatečným hygienickým zázemím zásadní dopady na zdraví lidí v rozvojových zemích. Výrazně se podepisuje na vysoké dětské úmrtnosti: Podle WHO umře ročně 1,5 milionu dětí v důsledku průjmových onemocnění – ta jsou ve většině případů způsobena právě závadnou vodou nebo chybějící sanitací.[14] Důsledky jsou však mnohem širší – například řada dětí musí každodenně nosit vodu ze vzdálených nádrží, a proto se jim nedostane plnohodnotného vzdělání. Jindy tuto práci zastávají ženy, kterým zase nezbývá čas na jinou – výdělečnou – činnost.

V současné době[kdy?] postrádá přístup k nezávadné vodě cca 800 milionu lidí, což představuje 11 % populace.[16] Předpokládalo se, že v roce 2015 to bude 8 % a bude tak částečně dosaženo jednoho z Rozvojových cílů tisíciletí: přístup k vodě bude mít alespoň 88 % obyvatel zeměkoule. Při současném[kdy?] tempu zlepšování situace by v Africe by přístup k vodě získal každý občan až v roce 2076.[17] Dostatečný přístup k pitné vodě v případě katastrof[18] se definuje jako dostupnost nejméně 20 litrů vody na osobu a den ze zdroje vzdáleného do 1 km od místa bydliště.

Problém nedostatku pitné vody na světě se snaží řešit i některé firmy a hlavně neziskové organizace. Od výroby nádob pro snadnější přenos vody (např. Hippo Roller)[19], které mají ulehčit lidem v Africe od úmorných několika kilometrových cest s kyblíkem pro vodu, po různé filtry pro vyčištění znečištěné vody. Objevují se také slibné vynálezy, jež upravují za pomoci solárního pohonu vlhkost ze vzduchu na pitnou vodu (např. Sunglacier).[20]

Pitná voda v restauracích

Pro provozování gastronomického zařízení musí jejich majitelé mít přístup ke zdroji pitné vody, jinak by nedostali hygienické povolení k otevření.[21] Majitelé v ČR mohou, avšak nejsou povinni, nabízet pitnou vodu svým zákazníkům. V některých zemích taková legální povinnost existuje. Například ve Velké Británii takové nařízení platí pro podniky, které prodávají alkohol.[22] To samé platí v USA, kde navíc zákon ukládá i veřejným místům jako jsou nákupní centra či nádraží, aby instalovali ve svých prostorách fontánky s pitnou vodou.[23]

Bývalý ministr zdravotnictví Heger navrhoval zákon, který by zajistil, aby nejlevnější nápoj v restauracích byl vždy nealkoholický.[24] Zatím ale stále zůstává pravdou, že v ČR je levnější pivo než voda.[25]

Zůstává na dobré vůli majitelů, zda pitnou vodu hostům podají. Jejich ochotu monitoruje například Občanské sdružení Česko pije z vodovodu.[26] Sdružení udává, že vodu z kohoutku dává nebo prodává necelých 2 tisíce restaurací v zemi, a to včetně těch zapojených do projektu Vodovoda[27] a do komerční kampaně Kohoutková[28] od vodárenského gigantu Veolia.

Odkazy

Reference

  1. Programy způsobilosti pro vodu, SZÚ. www.szu.cz [online]. [cit. 2019-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-09-13. 
  2. Vyhláška 252/2004 Sb. (vč. příloh)
  3. Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele pitné vody a jejich hygienické limity (eAGRI). eagri.cz [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-17. 
  4. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2013-10-29 [cit. 2021-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-29. 
  5. http://is.muni.cz/th/215990/prif_b/Pospisilova_BP.pdf
  6. Monitoring pitné vody, SZÚ. www.szu.cz [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-27. 
  7. Archivovaná kopie. www.szu.cz [online]. [cit. 2013-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-29. 
  8. Zpráva o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2019. www.szu.cz [online]. [cit. 2021-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-21. 
  9. DUDA, Jiří. Vodovody a kanalizace 2014 [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-01-01]. ISBN 9788074342646. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/434039/Rocenka_VaK_2014.pdf
  10. Zdroje pitné vody. EAGRI: Voda [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/voda/aplikace/zdroje-pitne-vody.html
  11. https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/106279/?lang=cs
  12. a b http://eagri.cz/public/web/file/180716MZe_VaK_2011_finalni_B_komprimovane.pdf[nedostupný zdroj]
  13. http://www.sovak.cz/index.php?p=vodne_stocne&site=default
  14. a b Archivovaná kopie. www.rozvojovka.cz [online]. [cit. 2008-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-21. 
  15. Brožura Rozvojové cíle tisíciletí kampaně Česko proti chudobě. Ke stažení: http://www.ceskoprotichudobe.cz/soubor.php?s=brozura_cpch_2007.pdf Archivováno 20. 2. 2009 na Wayback Machine.
  16. www.unwater.org [online]. [cit. 2013-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-17. 
  17. Archivovaná kopie. www.rozvojovka.cz [online]. [cit. 2008-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-13. 
  18. http://www.who.int/water_sanitation_health/publications/2011/WHO_TN_09_How_much_water_is_needed.pdf
  19. Hippo Roller - Simple ideas | Changing lives. hippo roller [online]. [cit. 2019-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. BAJEROVÁ, J. Zařízení se solárním pohonem vyrábí vodu ze vzduchu. Postavit si jej můžete i vy!. Elektrina.cz [online]. [cit. 2019-05-21]. Dostupné online. 
  21. http://www.prorestaurace.cz/norma_cz.htm
  22. https://www.gov.uk/alcohol-licensing
  23. Archivovaná kopie. www.ccwater.org.uk [online]. [cit. 2013-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. 
  24. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/209197-nealko-levnejsi-nez-pivo-plan-ministra-hegera-pro-pristi-rok/
  25. http://www.vitalia.cz/clanky/pivo-levnejsi-nez-voda-kralovstvi-prince-pivoslava/
  26. Z vodovodu [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-23. 
  27. Vodovoda. vodovoda.cz [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  28. #KOHOUTKOVA [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Vodárenské věže.jpg
Autor: Lukáš Mižoch, Licence: CC BY-SA 2.5
Vodárenské věže, Ostrava-Hladnov.
Drinking water.jpg
Autor: Photo taken by de:Benutzer:Alex Anlicker using a Nikon Coolpix 950., Licence: CC BY-SA 3.0
Pitná voda - kohoutek
Statistiky o pitné vodě 1989,2005-2011.jpg
Autor: Zuzkacab, Licence: CC BY-SA 3.0
Drinkin water stats: Czech Republic 1989, 2005-2011
Safe drink tap water map.png
Autor: Jirka.h23, Licence: CC BY-SA 4.0
Where you can drink tap water around the world. (source,source 2)
Podolská vodárna, z Podolské od JV.jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Podolí, Podolská vodárna, pohled od jihovýchodu z Podolské ulice.